Období sucha často střídají prudké deště. Stejně jako v přírodě má i na zahradě význam nejen zadržování vody v nádržích, ale i kvalitní, na humus bohatá půda, která jí dovede nasát a udržet.
Zmenšující se schopnost krajiny pojmout vodu k hrozbě sucha velmi přispívá – zregulovaná koryta potoků, smrkové monokultury, zastavěné a zabetonované plochy i samotná nekvalitní a unavená půda vláhu nedokáží uchovat, když konečně přijde. Na zahradě můžeme schopnost půdy zadržet vodu zvýšit celkem snadno.
Hnojení kompostem je zdarma a přispívá nejen k větščí úrodě, ale i schopnosti půdy zadržet voduAutor: Shutterstock.com / bluejava1
Humus nad zlato
Čím více humusu půda obsahuje, tím je úrodnější a tím více vody pojme a uchová. Nasaje ji, protože je kyprá a vzdušná, a také podrží. Huminové látky se pojí s minerálními částicemi a humusojílovité komplexy, které tak vznikají, jsou pro optimální provzdušnění a hospodaření s vláhou zásadní. Vláha neodteče pryč, ale je k dispozici rostlinám po dlouhou dobu. Proto naplno využíváme organické hnojení – právě starý dobrý hnůj a kompost tvorbu cenného humusu podporuje. Těžké půdy jím obohacujeme především na podzim, lehké na jaře – zvláště u nich je vhodné zahradničení bez rytí, zato bohaté hnojení a nastýlání. Půdní život a tvorbu humusu nejvíce podpoří takzvaný surový kompost, který je téměř rozložený, ale ještě ne zcela a rozkladné procesy v něm stále ještě dobíhají (má hrubší strukturu, než dokonale vyzrálý, jmený kompost).
Pro zralé plevele či rostliny s houževnatými oddenky, rostlinné části napadené chorobami a škůdci můžeme zvolit horké kompostování (v uzavřené hromadě, kompostéru nebo otočném kompostéru). Pokud zachováme vhodný poměr materiálů (čtvrtina až třetina zelené, na dusík bohaté hmoty a zbytek sušší – listí, sláma, štěpka atd.) a kompost často přehazujeme či otáčíme, rozklad vyvolá teplotu až 7O°C, která choroboplodné zárodky a plevele zneškodní. Díky tomu nepřijde nic nazmar. Z plevele vznikne hnojivo, které podpoří schopnost půdy zadržovat vodu. Obejdeme se i bez hnoje, ovšem poctivý slamnatý hnůj kvalitu kompostu ještě zvýší. Vyzrálý (nikdy však čerstvý) ho můžeme klást i přímo na záhony.
Také tekutá, okamžitě působící hnojiva pro podporu růstu, kvetení a plodnosti v průběhu sezóny, bychom měli používat spíše organická – například kopřivový výluh a zkvašený drůbeží trus. Podporují totiž půdní mikroorganismy, zodpovědné za tvorbu humusu. Minerální hnojiva je mohou naopak ničit.
Mulčování brání vysychání půdy a podporuje tvorbu humusu, který vláhu zadržujeAutor: Shutterstock.com / Simon Maddock
Přikrývka proti vysychání
Mulčování má rovněž hned několik výhod – potlačuje růst plevelů, chrání půdu před erozí, výkyvy teplot a především před vysycháním. Odkrytá půda, vydaná na pospas slunci a větru, odpaří mnoho vláhy. Nastýlka tomu jednoduše zabrání, navíc se postupně rozkládá a přispívá tak k tvorbě humusu. Použít můžeme posečenou trávu, slámu, listí, štěpku, ke kyselomilným rostlinám i borku. Zvláště čerstvou hmotu je třeba nastýlat ve slabší, načechrané vrstvě, aby nehnila, a postupně ji doplňovat. Pod mulčem se sice skrývají slimáci, ale o to snáze zde na ně můžete nastražit pivní pasti nebo k životnímu prostředí šetrné návnady. Lovci, jako jsou ježci, ropuchy a indičtí běžci, je najdou i pod mulčem. Alternativou jsou i oblázky, štěrk, kačírek – nerozkládají se, ovšem půdu chrání.
Půda, kterou pravidelně hnojímě organickými hnojivy a nastýláme, se časem odmění vysokou kvalitou, úrodností i schopností zadržet vláhu při suchém počasí.