Zahrada spí jen zdánlivě. Na záhonech čeká na sklizení otužilá zelenina, šlechtěná i planá. V teple domova můžete začít s výsevy, pro zpestření zimního jídelníčku i pro předpěstování sazeniček do skleníku.
Kdo si na jaře nebo v létě zasel či vysadil růžičkovou kapustu, kadeřávek a pór, může v průběhu ledna stále sklízet čerstvou zeleninu. Mráz těmto otužilým rostlinám nevadí, jejich kvalitu však může snížit hezké počasí – tedy teplo před den a náhlé ochlazení v noci. Proti změnám teplot i proti silným holomrazům (které však tuto zimu zatím nehrozí) se vyplatí záhony svrchu chránit bílou netkanou textilií, zespoda slámou či listím. Netkaná textilie zeleninu ochrání i před srnky a zajíci, kteří by ji sklidili za vás. Jinou péči zimní zelenina nepotřebuje, snad kromě zálivky – za déletrvajícího sucha může i v zimě trpět nedostatkem vláhy, za bezmrazých dní ji proto důkladně zalijte.
Zelenina za oknem
Semínka paprik stačí překrýt slabou vrstvou susbtrátuAutor: Shutterstock.com / Diyana Dimitrova
Pokud co týden vysejete novou dávku řeřichy do nakličovací misky nebo na vlhkou utěrku či buničinu, budete mít neustále k dispozici čerstvé výhonky plné chuti i vitamínů. Klíčícím rostlinkám stačí voda a světlo, aby byly sytě zelené. Podobně můžete nakličovat i roketu, hořčici nebo vojtěšku. A pokud vám zbyla semena brokolice a ředkviček, která jsou možná již letitá, můžete test klíčivosti spojit s ochutnávkou klíčků.
Zelené klíčky jsou chutné a zdravé – vojtěška, hořčice, řeřichaAutor: Shutterstock.com / Prostock-studio
Nejen šlechtěná zelenina může osvěžit zimní jídelníček. Pokud ve skleníku, na záhoně pod sněhem nebo při oblevě najdete výhonky otužilého plevele ptačince žabince, zkuste si je natrhat do salátu. Překvapí vás jemnou chutí – nežli žabinec vykvete, je křehký. Obohatí váš jídelníček tolika prospěšnými látkami, jak to umí jen plané rostliny.
Lednové výsevy
V lednu lze do misek a truhlíků na okenním parapetu začít vysévat semena pro předpěstování sazeniček – především těch, které se dále pěstují ve skleníku či pařeništi, a mohou proto být proto vzrostlé dříve, nežli sadba pro venkovní záhony. Již počátkem měsíce můžete vysévat papriky, rajčata, mochyně peruánské, lilky a saláty, v druhé půli ledna pak celer, raný kedluben, květák, brokolici.
semenáčky paprikyAutor: Shutterstock.com / Diyana Dimitrova
Klíčení semen a rychlost růstu sazeniček závisí na teplotě a intenzitě osvětlení – především u teplomilné plodové zeleniny. Papriky, mochyně a lilky si žádají nejméně 22°C, rajčata 20°C. Kvalitní sazeničky snáze vypěstujete s pomocí umělého osvětlení, v lednu je přirozeného světla příliš málo, i když za ideálních podmínek stačit může. Přímo do skleníku či pařeniště se dle počasí vysévají první ředkvičky a karotky.
Tip na závěr
Pokud rebarboru, která je nyní skrytá pod zemí, nastelete důkladnou vrstvou kompostu a listí nebo slámy, která jí ochrání proti mrazu, bude na jaře, po opatrném odhrnutí pokrývky, rašit dříve.