V zimním období nám pěstování pokojových rostlin znesnadňuje velmi krátký den a nedostatek přirozeného slunečního svitu. Tomu musíme přizpůsobit péči o rostliny v bytě nebo domě. Důležité je nepřelévat; hnojit jednou měsíčně a hlídat případný výskyt škůdců a chorob.
Největším problémem při pěstování pokojovek v panelákových bytech je velmi nízká vzdušná vlhkost. Právě ona bývá příčinou většiny problémů. V takovém případě je vhodné používat zvlhčovač vzduchu. Zavěsit jej můžeme například na radiátory, kde ohříváním od tělesa radiátoru dochází k odparu vody a tím se vlhkost vzduchu mírně zvyšuje.
Méně světla, tedy i méně vody
Většině pokojových rostlin přes zimu prospívá rosení, které pomáhá bránit napadení nejrůznějšími škůdci. Se zálivkou musíme být opatrní. Část dní, kdy svítí slunce a rostliny tak mohou provádět přirozenou fotosyntézu, je velmi krátká a pokud k zálivce použijeme nadměrné množství vody, objeví se první problémy. Nejprve dojde k plesnivění substrátu, následně pak hnilobě kořenového systému a úhynu přelité rostliny.
Pokud se nám stane, že větší množství vláhy zůstane v misce nebo okrasném obalu, tuto vodu raději vylijeme. Pro pěstování většiny pokojových rostlin je vhodné smíchat kupovaný substrát se zahradní zeminou, tam, kde je vyžadována stále mírně vlhká půda v květináči, přidáme hrst písku. Použití jen kupované zeminy je naprosto nevhodné, protože tento typ velmi rychle slehává, drží v sobě nadmíru vody a brání přístupu vzduchu.
S přihnojováním v zimním období také zacházíme opatrně. Jedině tak rostlinám nepoškodíme kořeny. Při přehnojení také dochází k oslabení obranyschopnosti rostlin a zvýšenému riziku napadení některým ze škůdců.
Nejčastější škůdci
Nejrozšířenějším škůdcem pokojovek jsou smutnice, malé černošedé mušky, jejichž larvy poškozují kořenový systém. Vyskytují se především v kupovaných substrátech, ty je vhodné před použitím propařit v troubě, čímž dojde k jejich dezinfekci. Postačí teploty kolem 70 °C po dobu jedné až dvou hodin. Pokud si smutnice přineseme s rostlinami, pak proti nim nasadíme žluté lepové pásky či parazitické hlístice, které larvy v substrátu spolehlivě zahubí.
Silné napadení škůdci poznáme snadno.Autor: Shutterstock.com / SOMKIET POOMSIRIPAIBOON
Dalším známým škůdcem jsou puklice a štítenky – napadení poznáme podle šedavých skvrn na listech a okrouhlých, hnědých škůdců na kmíncích. Tyto nevyžádáané návštěvníky si také často přineseme s rostlinami . Pomáhají proti nim postřiky insekticidním přípravkem pro pokojovky, případně můžeme využít i některý z preparátů na biologické bázi.
Změna barvy listů často upozorňuje na problém se škůdci nebo některou z chorob.Autor: Shutterstock.com / Naparat
Velmi nepříjemným škůdcem jsou svilušky. Jedná se o malého načervenalého pavoučka (roztoče), který patří do řady savých škůdců. Napadení poznáme podle toho, že rostlina začne chřadnout a je zahalena do drobných pavučinek. Pokud nezasáhneme s dostatečnou rychlostí pomocí důkladného postřiku insekticidem, pak nám exempláře za několik dní uhynou.
zhnědlé listy toulitkyAutor: Archiv ireceptar.cz
Opad listů nebo jejich hnědnutí způsobuje studený průvanem či nesprávně načasovaná zálivka. Prevencí proti napadení škůdci bývá i dostatečné rosení.