Pokojové rostliny nejen zkrášlují byt, ale také nahrazují zeleň, kterou si užíváme v létě venku. Musíme o ně ale náležitě pečovat, a to ve dny všední i sváteční.
Ještě před nákupem pokojových rostlin je dobré si ujasnit několik otázek: především jaké možnosti pěstování doma máme, jaké jsou světelné a teplotní podmínky bytu, kolik v něm máme místa a jak moc se chceme o rostliny starat. Záleží i na tom, zda máme děti, domácí zvířata a podobně. Kupovat do miniaturního bytu velkou palmu nebo vzrostlý fíkus asi opravdu nebude dobrý nápad, stejně jako pořizovat si množství kvetoucích rostlin, když přitom musíme často a na delší čas byt opouštět třeba kvůli pracovním cestám. Výběr pokojových rostlin je však naštěstí opravdu veliký a vybrat si ty nejvhodnější není problém.
Péče o rostliny
Každý druh vyžaduje odlišnou péči. Přes léto je pěstování jednodušší, květiny lze letnit, aby si užily pobyt na zahradě pod stromem nebo na balkoně. Ale na podzim, vždy před příchodem mrazů, je přestěhujeme zpět do bytu, kde pro ně musíme vytvořit takové podmínky, v nichž se jim bude dařit co nejlépe.
Zálivka je základním pěstitelským úkonem, ale i při ní musíme dodržovat správné zásady, jinak budou květiny trpět. Velká většina druhů preferuje měkkou vodu. Nejlepší je čistá dešťová, vhodná je i voda z přirozeného zdroje bez chemické úpravy, nebo alespoň odstátá kohoutková voda. Rostliny nikdy nezaléváme příliš studenou vodou, ideální je stejná teplota nebo o něco nižší, než bývá teplota v bytě. Většinou zaléváme přímo půdu v květináči, přebytek vody zachytí podmiska. Důležité pravidlo zní, že nikdy nezaléváme dříve, než v ní voda vyschne. V zimě udržujeme zálivkové intervaly delší, nevadí, když bude půda v květináči i krátce suchá. Do zálivkové vody je vhodné přidávat rozpustné hnojivo, ideálně na přírodní bázi. Zatímco v létě hnojíme v plné dávce i jednou za týden, v zimě jsou intervaly delší, stačí i jednou za 3-4 týdny. Rostliny, které zimují při teplotě okolo 10 °C, nehnojíme vůbec.
Velmi suchý vzduch můžeme upravit pomocí zvlhčovače. Prospějeme rostlinám i soběAutor: DimaBerlin / Shutterstock.com
Celá řada pokojovek také trpí suchým vzduchem, proto nezapomeneme ani na mlžení a jeho zvlhčování. Na topná tělesa je dobré umístit odpařovací nádoby a dvakrát denně prostředí okolo rostlin osvěžit jemnou mlhou z rozprašovače. V bytech, zejména v těch městských, často také bývá poměrně hodně prachu, proto rostliny můžeme čas od času osprchovat. Půdu ale zbytečně nezaléváme. Rostliny s plstnatými listy, jako jsou třeba africké fialky (Saintpaulia ionantha), ale raději nesprchujeme ani příliš nerosíme. Chlupy na povrchu listů totiž brání rychlejšímu osychání a rostliny mohou být napadeny houbovou chorobou.
Otáčení za světlem
Na občasné otočení rostlin se hodně zapomíná, ale zejména v období, kdy je málo světla, je tento úkon velmi důležitý. Rostliny mají totiž tendenci vytahovat se za světlem a naklánět se. Pokud rostlinu každý týden otočíme o čtvrtinu nebo o polovinu, zachová si pěkný stejnoměrný tvar. Neotáčíme pouze vánoční (Schlumbergera) a velikonoční kaktusy (Hatiora gaertneri) a kamélie (Camelia). V době, kdy mají nasazeno na poupata, je raději necháme v klidu, aby poupata neopadala.
Ibišek můžeme v zimě nejen otáčet, aby rostl rovně, ale rovněž zkrátit, aby byl košatějšíAutor: Snowbelle / Shutterstock.com
Čas na řez ibišku
Upravovat rostliny v zimě řezem se nedoporučuje. A pokud některé pokojovky kvetou, omezíme řez pouze na odstraňování odkvetlých poupat. Hlavním obdobím řezu je v tom případě brzké jaro. Výjimku tvoří pokojový ibišek (Hibiscus rosa–sinensis), který řada pěstitelů doporučuje seříznout od poloviny prosince do poloviny ledna. V tomto období lze udělat poměrně hluboký řez. Rostlina začne bohatě obrůstat novými přírůstky a vytvoří také velké množství poupat.