Šelestění bambusových stébel ve vánku ocení nejen milovníci japonských zahrad. Stálezelené bambusy jsou obdařeny výjimečným vzhledem. Rychle rostou a péče o ně není složitá.
Nejdříve je u nás pěstovali obdivovatelé japonských zahrad, postupně si je oblíbili i mnozí další. Bambusy jsou totiž jedinečné zahradní rostliny, které rychle vytvoří uklidňující zelené pozadí, jemně šumí ve vánku, na zahradu přinesou kouzlo dálek, ale přitom do ní ladně zapadnou. Naše klimatické podmínky bez problémů snáší celá řada druhů. První bambusy byly do Evropy dovezeny v 19. století jako rarita. Dnes jsou v Evropě vysazovány celé bambusové háje.
Bambusový hájek může růst i v Evropě. Itálie, park Villa Melzi, BellagioAutor: Shutterstock.com / LesyaD
Rozmanitost bambusů
Existují druhy nizounké, i velikáni dorůstající 30 metrů do výšky. Také průměr stébla se mění od 1 cm až do úctyhodných 30 cm. Některé se rozrůstají spíše vzhůru, jiné do šíře, vytvářejí porosty řidší i husté. Podle toho můžete vybírat i ten pravý bambus pro svou zahradu. Bambusy se uplatní jako solitéry (podobně jako keře), nebo vytvoří husté a rychle rostoucí živé ploty. Harmonicky doplňují jezírka a fontánky, vytvářejí příjemné zelené zástěny, kdekoli je třeba.
Jak bambusy pěstovat?
-
Sazenice vysaďte do konce září nebo zjara. Připravte jim prostornou jámu, opatřenou na dně drenáží ze štěrku. Bambusy sice rády pijí, nesnášejí však kořeny trvale v mokru, zvláště pak v zimě.
-
Dobře porostou po přihnojení, potřebují především dostatek dusíku. Tekuté hnojivo přidávejte do zálivky 1x týdně – například kopřivový výluh je na dusík velmi bohatý a rostliny zásobí i řadou dalších prospěšných látek.
Mrazuvzdorné druhy zimu obvykle přečkají bez úhony, ale vyžadují před ní zalití a ochranu kořenů – silnou vrstvu slámy, sena, listí, chvojí. Když teploty stoupnou nad nulu a je sucho, opět bambusy zalijte, mohou strádat žízní.
Phyllostachys bambusoides – jasně zelená, vzpřímená stébla dorůstají do výše 5-7 m. Vyšlechtěny jsou i odrůdy se zlatě zbarvenými stébly, které mohou být navíc zeleně proužkované. Uplatní se jako atraktivní solitér.
Phyllostachys aureosulcataAutor: Shutterstock.com / guentermanaus
Phyllostachys aureosulcata – do šířky se rozrůstající druh, vhodný na bambusové živé ploty, houštiny na pozadí i do nádob. Tmavě zelená stébla jsou dlouhá až 7 m. Rostou hustě propletená, některá rovně, jiná do oblouků. Odrůdy mohou mít zlatá stébla se zelenými či červenými proužky. Výběžky se, stejně jako u dalších výběžkatých druhů bambusů, snadnou rozrůstají do okolí. Pokud jim v tom chcete zabránit, je třeba porost od okolí oddělit podzemní, 30 cm hlubokou zábranou.
Phyllostachys flexuosa – štíhlá hustá stébla žlutozelené barvy dorůstají 3-5 metrů. Odolný druh rozrůstající se do šíře, ideální pro živý pot.
Tajemství bambusového stébla
Vzhled bambusů je jedinečný, jedná se vlastně o zdřevnatělé traviny. Stébla bambusů jsou však ještě tvrdší, než mnohá dřeva. Pevnost některých druhů je přirovnávána k oceli, proto jsou i vyhledávaným stavebním materiálem. I z doma pěstovaných bujně rostoucích bambusů můžete sklízet stébla, která najdou v zahradě i domě mnoho využití – jako opory pro popínavé rostliny, na plůtky, zástěny, treláže, píšťalky. A bambusové výhonky jsou jedlé a v orientální kuchyni používány jako delikátní zelenina. Chutnají nejen pandám, ale i lidem.