Napadené rostliny ani oddenky plevele na kompost nepatří. To však neplatí pro kompost, který projde horkou fází. Vyžaduje mnohem více péče nežli běžná studený, ale výsledek stojí za to.
Běžné kompostování je tzv. studené. Rozklad probíhá poměrně pomalu, zatímco na kompost postupně přihazujete rozmanitý odpad ze zahrady i kuchyně. Horké kompostování je mnohem náročnější na přípravu materiálu, který necháte zkompostovat až najednou. Je také důležité dodržet správný poměr uhlíku a dusíku, vlhkosti, kompost pravidelně provzdušňovat. Proč se tímto pracnějším postupem vůbec zabývat? Nejenže výsledné hnojivo získáte dříve, ale především horká fáze, kdy teplota stoupne až na 65 °C, spolehlivě zničí zárodky chorob rostlin a semena i oddenky plevelů. Díky tomu můžete zkompostovat veškerý odpad ze zahrady a neplnit jím popelnici, přičemž získáte mimořádně kvalitní materiál.
Jak založit horký kompost?
- Rozmanité materiály si můžete střádat předem, například je skladovat v malých kupkách. Proces rozkladu začne teprve poté, až je smícháte a dovolíte, aby se v kompostu drželo teplo.
- V kompostu by měly ze tří čtvrtin převládat materiály bohaté na uhlík, (listí, sláma, štěpka) nad materiály bohatými na dusík (zelená tráva, bioodpad z kuchyně, zvířecí trus). Jinak převládnou nežádoucí hnilobné procesy.
Kupky rostlinných materiálů připravené ke kompostováníAutor: Archiv ireceptar.cz
Jak horké kompostování probíhá?
Poté, co připravené materiály smícháte dohromady a vložíte do kompostéru nebo kompostovací ohrady (hromada by měla být 1 m vysoká a 1,5 m široká), bude až tři týdny probíhat horká fáze, při níž díky rozkladu teplota vystoupá na 50-65 °C. V této fázi je třeba kompost nejméně jednou týdně překopat, aby se provzdušnil – mikroorganismy ke své práci kyslík nutně potřebují a rychle ho spotřebovávají.
Poté teplota klesne na 20 °C a do kompostu se mohou nastěhovat žížaly, stínky, svinky a další pomocníci. Za měsíc či dva vznikne za jejich pomoci surový humus – skvělé hnojivo zúrodňující půdu, které se hodí i k mulčování, například na záhony obhospodařované bez rytí. Kompost je v této fázi také účinným očkovací materiálem pro další kompostování. I v této fázi překopávání (stačí jednou za dva týdny) rozklad urychlí. Do půl roku pak vznikne plně vyzrálý kompost tmavé barvy, jemné struktury a lesní vůně. Můžete ho využít jako skvělý pěstební substrát a hnojivo.
Surový a vyzrálý
otočný kompostérAutor: Shutterstock.com / Semmick Photo
Po odeznění horké fáze teplota klesne na 20 °C a do kompostu se mohou nastěhovat žížaly, stínky, svinky a další pomocníci, kteří se studeného kompostování účastní od začátku, zatímco horké fázi se museli vyhnout – bakteriím však nevadí. Za měsíc či dva vznikne za jejich pomoci surový humus – skvělé hnojivo zúrodňující půdu, které se hodí i k mulčování, například na záhony obhospodařované bez rytí. Kompost je v této fázi také účinným očkovacím materiálem pro další kompostování. Zúrodňuje půdu, obohacuje ji o humus a dodává do ní prospěšné mikroorganismy. Nehodí se však jako pěstební substrát, protože ještě není plně vyzrálý. I v této fázi přehazováním kompostu urychlíme rozklad – stačí jednou za dva týdny. Do půl roku vznikne plně vyzrálý kompost tmavé barvy, jemné struktury a lesní vůně. Můžeme ho využít jako skvělý pěstební substrát a hnojivo.
Přehazovat nebo točit?
koulecí kompostérAutor: Shutterstock.com / romarti
Horké kompostování můžeme provádět za časného jara a dokonce i v zimě, pokud nepanují silné mrazy. Kompostovou hromadu je však nutné izolovat, například silnou vrstvou slámy, přičemž okraje dostatečně vysoké teploty patrně nedosáhnou. Pro celoroční horké kompostování je výhodný zateplený kompostér, a pokud je zároveň otočný, vyřeší za nás dvě mouchy naráz. Místo překopávání, které je nejen pracné, ale vede i k velkým ztrátám tepla, materiál jednoduše promísíme a provzdušníme otočením kompostéru. Buben kompostéru otáčíme pákou, nebo po středové ose. Pokud jsou umístěné na vyšší konstrukci, snadno se vyprazdňují přímo do kolečka. Jednoduššími typy se otáčí prostým kutálením po zahradě. Díky dobré izolaci slibují otočné kompostéry dosažení ještě vyšší teploty (i přes 70°C) a rychlost rozkladu. Každopádně se v nich snáze udržuje teplo a vlhkost zatímco hlodavci se dovnitř nedostanou. Protože kompostovaný materiál nemá kontakt s půdou, je dobré do něj přimísit lopatu surového kompostu (nebo rostlinného zákvasu, případně komerčního startéru).
Vyrobit otočný kompostér doma je výzvou pro pokročilé kutily – ovšem můžeme si vyrobit jak profesionální, tak jednoduchou variantu třeba ze sudu. Tipy na výrobu naleznete například na stránkách www.kompostuj.cz v sekci Vyrobte si kompostér.