V naší republice převažuje neutrální či mírně kyselá půda, která vyhovuje většině rostlin. Jak je na tom vaše zahrada, se můžete snadno přesvědčit pomocí testu. A půdu případně upravit.
Hodnoty pH si můžete snadno ověřit testovací sadou pro pH půdy, tedy indikátorovými papírky.
- Vzorky je vhodné odebrat na více místech zahrady z hloubky 10–30 cm.
- Vzorky připravte podle návodu konkrétní testovací sady – obvykle se zalévají destilovanou vodou.
- Do vzniklého roztoku ponořte papírek a jeho barvu poté porovnejte s barevnou stupnicí.
Klasické testování pomocí pH papírkůAutor: Shutterstock.com / Great Teacher Thawatchai
pH do 4,4 značí extrémně kyselou půdu, do pH 5 je půda kyselá, do pH 5,5 slabě kyselá, mezi pH 6,6 a 7,2 je její reakce neutrální, do pH 7,7 považujeme půdu za alkalickou (zásaditou), pH nad 7,7 značí silně alkalickou půdu.
vlhkoměr a pH metr v jednomAutor: Shutetrstock.com / Mihancea Petru
V současnosti jsou již dostupné i elekronické pH metry, které zároveň zjišťují vlhkost půdy, některé měří i intenzitu osvětlení. Stačí je zapíchnout do země. Ani tyto přístroje pro domácí použití však neposkytují zcela přesné údaje, jaké získáte laboratorním rozborem půdy (kde zároveň mohou určit i poměr živin, obsah nežádoucích látek atd). Pro základní orientaci pěstitele však testy, ať už elektronické nebo klasické « papírkové » stačí.
Půdní reakci lze odhadnout i podle převažujících druhů plevele. Kyselá půda svědčí například jitroceli a šťovíku, zásaditá hořčici a komonici.
Jak půdu upravit?
Vápnomilným rostlinám, například mnohým středozemním aromatickým bylinkám, lze pH zvýšit přidáním dolomitického vápence nebo dřevěného popela. Ovšem pozor na převápnění, které brzdí příjem potřebných stopových prvků rostlinami (mírně kyselé půdě obvykle stačí 150 g mletého vápence na m2 jednou za dva roky, silně kyselé prospěje 300 g). Také dřevěný popel obsahuje kromě dalších prvků i jistý podíl vápníku.
Kyselomilným rostlinám zlepší podmínky jehličnatá hrabanka, jehličí, hnojení síranem amonným a kyselá vrchovištní rašelina (k přírodě ohleduplní zahrádkáři však od používání rašeliny upouštějí, neboť její přírodní zdroje se nestíhají obnovovat). Pokud si přejete kyselomilné rostliny a máte půdu spíše zásaditou, je jednodušší zvolit pěstování v nádobách.