Jsou větší než lesní borůvky, což je při sklizni velká výhoda. Sazeničky vysaďte v březnu či dubnu, aby do zimy dokonale zakořenily. Můžete z nich vytvořit i krásný živý plot.
Zahradní borůvky známe též pod názvem borůvka kanadská nebo velkoplodá, ale stále se jedná o stejnou rostlinu – brusnici chocholičnatou (Vaccinium corymbosum). Keře dorůstají do výšky až dvou metrů a také plody jsou dvakrát tak velké, než jaké mají jejich lesní příbuzné. Mají jen jednu „nevýhodu“: plody nejsou uvnitř fialové, ale bílé. Džem ze zahradních borůvek tedy nebude mít tak výraznou barvu. Hlavní ovšem je, že chutnají stejně skvěle.
Jedlý živý plot
Plody borůvek jsou nejenom velmi chutné a zdravé, ale keře jsou také velmi dekorativní, takže s nimi můžeme na zahradě doslova čarovat. Pokud vysadíme více odrůd zhruba v metrových vzdálenostech, budeme mít kolem 1,5 metru vysoký a navíc „jedlý“ živý plot. Oceníme nejen krásné, husté a něžné zvonky květů, ale zvláště na podzim do svěžích odstínů žluté až červené listy.
Jak pěstovat zahradní borůvky
Pěstování borůvek není nijak složité. Je jen důležité, jako u každé práce, správně začít. V případě zahradních borůvek je tím základem příprava půdy. S úspěchem je budeme pěstovat na silně písčité půdě s velmi kyselou půdní reakcí a vysokým obsahem humusu. Právě nevhodná půda je častou příčinou neúspěchu při pěstování.
- Ideální pH půdy je 3,5 až 4,5. Tyto podmínky nejlépe splňuje rašelina, která je pro pěstování borůvek přímo ideální. Na druhou stranu ale platí, že rašelina je velmi chudá na živiny. Ty se musí borůvkám uměle dodat, jinak nelze čekat úspěch. Kyselost půdy můžeme upravit dodáním rašeliny nebo celkovou výměnou půdy.
- Abychom zamezili kontaktu s okolní vápenatou půdou, stěny vykopané jámy, která by měla být asi 50 cm hluboká a 1 m široká, pokryjeme fólií.
- Kyselost půdy můžeme ještě zvýšit přidáním kůry a pilin z jehličnatých stromů. Ostatně stačí si vzpomenout, v jaké půdě rostou borůvky v lese nebo na původních vřesovištích.
Výsadba na zahradu
- Borůvky doporučujeme vysazovat na jaře, aby do podzimu stačily dobře zakořenit.
- Vysazujeme sazenice staré 2-3 roky.
- Borůvky mají mělký kořenový systém, proto je sázíme takřka zároveň s půdou.
- Vyžadují slunné místo, snesou ale i polostín. V takovém případě je sice můžeme méně zalévat, jenže se musíme smířit s nižší úrodou. Půda má být vlhká, ale nikoliv přemokřená.
- Plodit začínají ve třetím roce, plná plodnost nastupuje o tři roky později. Z jednoho keře sklidíme 2,5-6 kg borůvek. Keře jsou dlouhověké, dožívají se od 30 do 60 let.
Správné hnojení
Rostliny vyžadují pravidelnou zálivku a hnojení. Při něm se důsledně vyvarujeme použití hnojiv s obsahem chlóru a vápna, tyto prvky jsou pro borůvky doslova jedem. Nejvhodnější jsou tekutá hnojiva, určená přímo pro kanadské borůvky, nebo ta pro rododendrony. V prvním roce ale borůvky nehnojíme, protože kořeny jsou citlivé a hnojení by je mohlo poškodit. Pravidelná zálivka má vliv na kvalitu plodů. Nejvhodnější je dešťová voda, naopak nevhodná je kvůli chloru voda z vodovodu. Nemáme-li jinou vodu k dispozici, necháme ji řádně odstát, aby chlór vyprchal. Borůvky neokopáváme, ale plevel musíme vytrhávat, zvlášť důležité je to u mladých rostlin.
Proč je lepší vysadit více odrůd?
Výběr odrůdy je důležitý. Borůvky se totiž liší velikostí bobulí i rostlin a také chutí. Osvědčenými ranými odrůdami jsou třeba Earliblue a Duke, středně ranými pak Blueray a Bruecrop, polopozdními Berkeley a osvědčenými pozdními Herbert a Jersey. Doporučujeme zasadit více odrůd, borůvky se totiž opylují pylem jiné odrůdy, díky tomu budeme mít větší plody a vyšší úrodu v průběhu vícero týdnů. V nabídkách zahradnictví po celé republice je opravdu z čeho vybírat.