Sáhnete do zadní části spižírny a nestačíte se divit. Jídlo zahalují lepkavé pavučinky, na surovinách hodují larvy. Je jasné, že tohle musí do koše. Tím ale kolotoč likvidace potravinových škůdců většinou nekončí…
O šatních a kožešinových molech jste si mohli na iReceptáři přečíst již v článku Jak vyzrát na šatní moly. Tentokrát si posvítíme na moly potravinové. Abychom byli přesní, řeč bude o zavíječích. Existuje jich překvapivě mnoho: obecný, domácí, moučný, paprikový, voskový, skladištní, datlový, fíkový. Kromě zavíječů znehodnocují potraviny ještě motýlci makadlovky nebo mol obilní. Seznam škůdců, kteří rádi prozkoumají vaše zásoby potravin, tím ale nekončí. Patří mezi ně například rušníci, červotoči, pilousi, zrnokazi, roztoči, vrtavci a lesáci. Poslední členové nenasytného komanda již nespadají do kategorie motýlků, jde o brouky.
Co nám vadí nejvíc? Pavučiny a výkaly
Jak se zbavit nevítaných návštěv v naší spižírně? Způsob likvidace je pro zavíječe, makadlovky i mola obilního shodný. Nejprve si však ujasněme, jak náš „cíl“ vypadá. Proč nám jejich přítomnost vlastně vadí? Pavučiny larev způsobují nalepení mouky, vloček či jiného sypkého materiálu do hroznů či provazců a vytvářejí chuchvalce a hrudky až o váze několika kilogramů. Ty se stávají útočištěm dalších škůdců. V potravinách bohužel nalézáme i výkaly škůdců – a mnoho lidí samozřejmě obtěžuje pouhé poletování motýlků po bytě.
Zavíječ skladištní. Malý motýlek, co umí napáchat velkou škodu. Autor: Wikipedia.org / Sarefo
Čím je tepleji, tím rychleji se rozmnoží
Nejprve si popíšeme zavíječe moučného (Ephestia kuehniella) a skladištního (Ephestia elutella). Tihle škůdci jsou si velmi podobní. Nejčastěji ve své spíži narazíme právě na ně. Motýlci mají velikost 10 až 14 milimetrů a rozpětí křídel 20 až 25 milimetrů. Přední křídla jsou olovnatě šedá, zadní křídla jsou bělavá, bez nápadné kresby, respektive s nevýraznou tmavou vlnovkou. Samice naklade volně do mouky, otrub, ovesných vloček a podobně během svého života 600 až 700 vajíček. Housenka je běložlutá, 15 až 20 milimetrů dlouhá, hlavu má červenohnědou, předohruď hnědou. Živí se našimi surovinami, ostatní stádia jsou již naštěstí neškodná. Plně dorostlé larvy často opouští potravní zdroj a lezou po stěnách, produkují zámotky a případně se kuklí. Vývoj jedné generace trvá kolem 95 dní při teplotách kolem 18°C. Ve vytopených prostorách zvládne mít dvě, někdy i tři generace za rok.
Měděný lesk ohlašuje škůdce
Zavíječ paprikový zvládá až šest generací ročně. Autor: Wikipedia.org / Kaldari
Dalším častým nevítaným návštěvníkem našich zásob je zavíječ paprikový (Plodia interpunctella). Motýlek má rozpětí křídel 16 až 20 milimetrů, křídla má světle šedá s hnědými konci a s měděným leskem. Housenka je běložlutá, dlouhá až 9 až překvapivých 19 milimetrů. Vytváří 4 až 6 generací za rok. Posledním ze zavíječů je ten s přízviskem domácí (Pyralis farinalis). Je o něco větší, než předešlí zavíječi. Přední křídla má okrová na okrajích červenohnědá. Třásně jsou bělavé. Housenka je dlouhá 20 milimetrů, je bílá, hlavu a poslední článek zadečku má rezavě hnědé. Žije na povrchu potravin v pavučinových trubičkách a její vývoj trvá okolo 50 dní. Kukla je hnědá, velká přibližně 13 milimetrů. V našich teplých bytech dokáže stihnout i tři generace za rok.
Exkurze k makadlovkám
Larva makadlovky obilné. Ráda si pochutná třeba na kukuřici. Autor: Wikipedia.org / division-CSIRO
Od zavíječů přeskočme k makadlovkám. Pokud doma nějakou potkáte, bude to zřejmě makadlovka obilná (Sitotroga cerealella). Je velká 12 až 18 milimetrů, přední křídla má okrově až hnědavě žlutá. Samice nakladou během svého života až 300 vajíček. Dospělá housenka je bílá s bledě žlutou hlavou a temně rezavými horními čelistmi, dlouhá 7 až 8 milimetrů. Žije uvnitř zrna, před zakuklením prodlužuje chodbičku až k povrchu svého jídelního domku, prokousává ve slupce zrna částečný otvor a staví si pevný kokon. V bytech zvládne i nepříjemných pět generací za rok. V budovách se mohou všechna stádia vyskytovat celoročně. Živí se vlhkou vlnou, semeny, obilím, korkem – a celou škálou dalších věcí. Škody působí zejména housenky.
A konečně mol, co se mol i jmenuje…
Dalšími škodlivými makadlovkami jsou makadlovka škrobová (Endrosis sarcitrella), makadlovka semenová (Hofmanophila pseudospretella) nebo makadlovka bramborová (Phtorimea operculenta). A aby byla konečně řeč i o motýlcích s notoricky známým názvem, spadá do této kategorie i mol obilní (Nemapogon granellus). Je velký 10 až 14 milimetrů, přední křídla má světle šedá se skvrnami, na hlavě má bílé nebo žluté chloupky. Samička klade 60 vajíček, vždy jedno vajíčko na jedno zrno. Housenka je dlouhá 7 až 10 milimetrů, vylíhne se za 13 dní a je žlutobílá se světle hnědou hlavou.
Samička mola obilního klade kolem 60 vajíček. Autor: Wikipedia.org / Olaf Leillinger
Prevence je na prvním místě
A teď to hlavní. Jak s nimi zatočit? Poradili jsme se s expertem v oboru, Bc. Matějem Kollárikem ze společnosti ElKill: „To nejdůležitější je prevence. Na trhu existuje řada volně dostupných papírových staniček s feromonovým atraktantem. Atraktant láká motýlky k vletu, na lepivé folii se přilepí a uhynou. Feromony účinkují pouze na samčí populaci, samičky lákány nejsou. Na trhu existují ještě monitory hmyzu s potravním atraktantem, ten láká obě pohlaví a zároveň účinkuje i na další druhy potravinových škůdců (například švábovitý hmyz). Použití monitoru je jednoduché a platí stejně po feromonové i s potravním atraktantem.“ A jak se takový monitor používá? Je to jednoduché. Strhnete krycí folii, papírový monitor sestavíte a položíte do spižírny s potravinami.
Maximálně 13 stupňů Celsia
Pokud si z obchodu s nákupem přinesete i nevítané hosty, díky monitoru to ihned zjistíte – a navíc, místo pomnožení motýlků je rovnou odchytíte. „Další pravidlo je nevytvářet příliš velké zásoby a načatá balení uskladňovat v uzavřených dózách. Je třeba udržovat pořádek, pravidelně vysávat celý byt a samozřejmě pokud objevíte poškozený nebo napadený produkt, vyhodit, vynést z bytu. Také doporučuji trvale udržovat teplotu ve skladu potravin pod 13°C, tím dramaticky snižujete riziko množení zavlečených škůdců, » radí Kollárik.
Bude nutný postřik?
Monitor na hmyz vám může zachránit poklady ze spižírny i desinsekci celého bytu. Autor: ElKill.cz / Samura s.r.o.
Pokud jste dosud monitor ve spíži neměli a přítomnost škůdce vám nějakou dobu unikala, bude třeba řešit již početnou populaci. K tomu náš odborník dodává: „To již monitor nevyřeší. V první řadě je třeba zahájit opravdu pečlivý úklid, odstranit zbytky potravin či napadeného materiálu, co nebylo napadeno, ošetřit tepelně. Bezpečně účinkuje +60°C na jednu hodinu (například v troubě), nebo -20°C na 7 dní – tedy do mrazničky. Po tepelném ošetření uzavřít do těsnících nádob. Vyhubit dospělce bude ale třeba chemickou cestou. Aplikuje se aerosolový přípravek na bázi pyretroidu. Lze zakoupit i volně prodejné přípravky. Je třeba přesně dodržet návod (ředění) a budete potřebovat postřikovač s kvalitní tryskou na tvorbu jemného aerosolu. Před postřikem vypněte ventilaci a zavřete okna a dveře. » Pakliže si na postřik sami netroufáte nebo bydlíte v bytovém domě a došlo k rozšíření do celého komplexu, je lepší nebát se zavolat profesionály.