Po zimě někdy může kůra ovocných stromů praskat tak silně, že vzniká i hlubší poškození. Příčinou však není pouze samotný mráz. Jak stromy před zraněním chránit?
Mrazová poškození na kmenech, větvích a větévkách se projevují jako mrazové trhliny, desky a zmrzání větévek.
Mrazové desky jsou pro stromy nebezpečné
Mrazové trhliny jsou podélné praskliny korových i dřevních částí. Obvykle se hojí a zarůstají závalem. Vznikají následkem teplotních výkyvů mezi dnem a nocí. Poškození je vstupní branou pro infekce zejména dřevokaznými houbami.
Mrazové desky představují plošné poškození korových pletiv. Poškození vzniká v předjaří, kdy se na jižní a jihozápadní straně kmene aktivují vodivá pletiva a životní pochody. Aktivizovaná pletiva jsou následně poškozována nočními mrazy. Poškození se obvykle zřetelně projeví až v létě, kdy kmeny nesílí, poškozené části mění zbarvení a propadají se. U mrazových desek často vzniká zával, který překrývá okraje poškození. Ve středu poškození praskají a odlupují se korová pletiva a obnažuje se dřevní válec. Poškozená pletiva jsou na průřezu tmavě zbarvena.
Jarní sad s nabílenými kmenyAutor: Shutterstock.com / agrofruti
Důkladný vápenný nátěr kmínkuAutor: Shutterstock.com / photowind
Jak poškození mrazem předcházet?
Na zimní mráz jsou nejcitlivější dřevní pletiva nejmladších letokruhů. Citlivost k mrazům je ovlivněna druhem, stanovištěm, průběhem teplot, počasím a výživou. Nebezpečí poškození mrazem omezíme volbou méně rizikových lokalit, zajištěním souladu stanoviště, druhu odrůdy a podnože a vyrovnanou výživou. Poškození kmenů a hlavních větví můžeme předejít, když je natřeme vápenným mlékem nebo zastíníme. Již vzniklá poranění pak ošetříme, aby se do ran nedostala infekce, zejména dřevokazné houby.