Podzimní výsadba růží: Jak docílit nejlepších výsledků?

Při výsadbě růží můžeme udělat chyby, které budeme těžko napravovat. Růže přitom není rostlinou na rok, ale na desítky let. Jak při výsadbě postupovat, aby se královnám na zahradě dařilo?

Není růže jako růže, může se stát, že třímetrový keř nebo pětimetrová liána začnou brzy překážet, proto musíme pečlivě vybírat ještě před vysazováním. U každé z následujících skupin růží budou uvedeny různé názvy i zkratky, s nimiž se lze v zahradnictvích setkat.

Kam se hodí pnoucí růže?

Pro výsadbu pnoucích (též popínavých, kletter, rambler, climber, PN, KL) růží je potřeba připravit oporu, ke které budeme výhony pravidelně vyvazovat, jinak se vylomí. Konstrukce přitom nemusí být nijak hustá, stačí příčky 50 cm od sebe. Vysazování a uvazování k jediné tyči je řešení vysloveně nouzové.

Při nákupu se nezapomeneme informovat na skutečnou výšku růží. Některé odrůdy označované (z reklamních důvodů) jako pnoucí sotva kdy překonají dva metry, jiné snadno vyšplhají do prvního poschodí.

Mohutná růže ´Alchymist´ potřebuje prostorMohutná růže ´Alchymist´ potřebuje prostorAutor: Archiv ireceptar.cz

  • Pokud máme konstrukci pro růže u domu, vysadíme rostliny alespoň půl metru od stěny. Těsně u budovy bývá sucho a dál pak zase pruh, kam zakapává. Musíme počítat s tím, že opravdu vodorovně porostou jen pnoucí růže se slabými výhony.
  • Přímo módní se nyní stává vysazování růží ke starým stromům. Správné místo je vně koruny (z větví spustíme provazy), nikoliv v suchu a ve tmě u kmene. Ve všech případech by vzdálenost mezi jednotlivými pnoucími růžemi neměla být menší než jeden metr, lépe dva.
Pěstování růží krok za krokem – pomůže video na iReceptářTV.

Do skupiny sadových růží (parkové, strauch, S, SA, STR) řadíme odrůdy minimálně 120 cm vysoké, vzpřímeně rostoucí nebo jen mírně převislé. Také zde je pravidlem alespoň metrová vzdálenost mezi sazenicemi. Opravdu pěkně však vypadají jednotlivě rostoucí růže v trávníku nebo vysazené do trojúhelníku po třech.

Výsadba záhonových růží

Zpravidla ve větších počtech jsou potřeba pro zahrádku růže záhonové, tedy takové, které se vysazují do záhonů. Je to označení poněkud nepřesné, ba matoucí. Tyto růže mohou mít výšku 50 cm nebo brzy i 150 cm. Pokud chceme mít záhonek pestrý a s mnoha odrůdami, pochopitelně ty vysoké umístíme dozadu nebo na severní stranu, kde nestíní.

Mezi záhonové růže se řadí:

  • růže velkokvěté (edel, VK)
  • čajohybridy (hybrid tea, ČH, TH)
  • velkokvěté floribundy (floribunda grandiflora, FGR, FG)
  • růže mnohokvěté (beet, MK)
  • floribundy (F,FL)
  • polyantahybridy (PH)
  • polyantky (P,PL, POL,)

Miniaturní ´Baby Masquerade´ mění barvu během kveteníMiniaturní ´Baby Masquerade´ mění barvu během kveteníAutor: Archiv ireceptar.cz

Všechny tyto pro amatéra často nesrozumitelné pojmy a zkratky můžeme nalézt na popiskách u sazenic růží. Jednotlivé skupiny se liší velikostí květů, uspořádáním květenství a dalšími znaky. V této chvíli nás ovšem bude zajímat hlavně vzdálenost výsadby. Neuděláme velkou chybu, když všechny záhonové růže zasadíme asi 50 cm od sebe. Záhony neděláme široké, abychom pohodlně dosáhli do středu; tedy jen dvě až tři řady.

Půdopokryvné a miniaturní růže

Zvláštní uplatnění mají růže půdopokryvné (pokryvné, bodendecker, PK). Jejich hlavní funkcí je plně zakrýt prostor a nepustit tam plevel. Čím hustěji je vysázíme, tím rychleji se to podaří. Zasadíme-li je však blíž než 40 cm, porost bude prosychat. Miniaturní růže (skalkové, trpasličí, pokojové, zwerg, MI, MIN) tvoří vzpřímeně rostoucí, nejvýše 50 cm vysoké keříky. Sázíme je jednotlivě, 30 cm od sebe, v menších skupinách a třeba i jako obrubu.

Půdopokryvná ´Ferdy´ zabrání plevelům v růstuPůdopokryvná ´Ferdy´ zabrání plevelům v růstuAutor: Archiv ireceptar.cz

Výsadba

  • Před výsadbou pozorně prohlédneme hlavně kořeny a zahradními nůžkami je sestříhneme do zdravé části.
  • Vyplatí se růže na tři hodiny ponořit do vody. Pokud kontejnerované růže plavou, necháme je tam tak dlouho, dokud neklesnou ke dnu.
  • Na podzim můžeme nekontejnerované růže vysazovat od počátku října až do zamrznutí půdy. V září tyto růže raději nekupujeme, nemusí být dostatečně vyzrálé. Pokud se k nám sazenice dostanou pozdě, je lépe je provizorně zahrabat třeba do kompostu a čekat na oblevu, než nechat v suchém skleníku s kolísajícími teplotami nebo v teplém sklepě.
  • Růže očkované i řízkované sázíme zásadně o 5 cm hlouběji, než rostly ve školce. Zlepšuje se tím výživa rostliny a odolnost k přísuškům i mrazům.
  • Stromkové růže vysazujeme ke kůlům mírně šikmo (ve směru zimního ohýbání) a dobře je na více místech přivážeme.
  • Půdu kolem sazenice přišlápneme a vzniklou misku vždy prolijeme.

Asi koncem listopadu, když začne půda promrzat do hloubky, zasypeme novou růži hromádkou kompostu. Nové stromkové růže ohneme, místo očkování zahrneme do země a zajistíme proti vytažení.

Jak na růže? Poradí iReceptářTV

I když je růže královnou květin, na její pěstování a sázení si může troufnout i méně pokročilý pěstitel. Jak na to se dozvíte v Pěstování růží zvládne každý. Sázení růží krok za krokem na naší iReceptářTV.

Sázení růží krok za krokem, výběr stanoviště a podmínky pro pěstování růží


Laisser un commentaire