Kdo myslí na živé tvory, kteří s námi sdílí zahradu, uklízí s rozvahou. Dokonale ostříhaná plocha, na které jinovatka nemá co zdobit, bývá navíc v zimě smutná…
Podzimní dar stromů
Listí ovocných stromů napadené chorobami je samozřejmě nutné likvidovat. Můžeme ho usušené a přetříděné spálit (abychom nezahubili i živočichy v něm přebývající), nebo kompostovat v perforovaných pytlích či ve speciálním kompostu zasypané zeminou několik let, aby se z nich choroba nemohla opět šířit. Ale na listí stromů zdravých je možno pohlížet nejen jako na každoroční podnět k úklidu, ale i jako na dar. Poslouží jako poduška chránící rostliny proti mrazu, materiál k výrobě kvalitní listovky, i jako útočiště pro mnoho našich pomocníků na zahradě.
Kupka listí, užitečná peřina
ještěrka se ráda schová v listíAutor: Archiv ireceptar.cz
Před mrazem se musí schovat ježci, ještěrky, ropuchy i užovky, tedy obyvatelé zahrady, kteří nám celé léto pomáhali regulovat stavy hmyzu a dalších bezobratlých včetně invazivních plzáků. Hledají skrýše v kompostu, ve skulinách v zemi, mezi dřevem i kameny.
- Pokud překryjeme volně přístupný kompost silnou vrstvou listí, bude ochrana spícího ježka či užovky dokonalá.
- A pokud používáme jen malý kompostér, poslouží i samotná, dostatečně velká kupa listí, svrchu překrytá vrstvou dřeva (klacků, větví, trouchnivých polen), nejlépe v blízkosti větších keřů či přímo pod nimi. Zde najdou útočiště i zimující čmeláci, motýli a další vítaní hosté.
Na jaře můžeme částečně rozložené listí použít jako mulč, nebo počkat ještě do dalšího roku, až z něj přírodní procesy vyrobí kvalitní listovku. Tu pěstitelé často získávají i kompostováním listí ve velkých drátěných koších nebo podobně vzdušných ohradách. Pokud do nich umožním přístup zvířatům hledajícím úkryt na zimu, budou užitečné dvojnásob.
Užovka hledá zimní úkrytAutor: Archiv ireceptar.cz
Jak (ne)uklízet?
Na porostech cibulovin je listí lepší nechat do jara ležet. Poslouží jako přirozená ochrana, podobně je tomu i v přírodě. Pod okrasnými stromy můžeme (i v kombinaci s cibulovinami) pěstovat přímo takové trvalky, které listí ochotně pohltí a jen jim prospěje. Efektní a na údržbu nenáročné jsou podsadby z kapradin, bohyšek, čechrav, jedlé a aromatické čechřice či máty, dlužich, hluchavek, mahonie či kakostů. Spadané listí se mezi těmito rostlinami na pohled ztratí, ale o to více jim bude užitečné. Slouží jako zimní ochrana kořenů a mulč udržující vláhu. Časem se rozloží a rostlinám poskytne blahodárný humus. A tento přirozeně mulčovaný trvalkový záhon je zároveň ideálním zimním útočištěm pro užitečný hmyz. Trvalky můžeme dle potřeby prostříhat až na jaře.
Stará dobrá stařina
Berušky musí přezimovat, teprve pak se rozmnoží.Autor: Archiv ireceptar.cz
Nechat kousek otavy z květinové louky neposečené až do jara není prohřešek proti pořádku, ale pomoc užitečným tvorům. S oblibou v ní zimují slunéčka (můžeme do ní umístit i přezimovací domečky, viz níže), i další užitečný hmyz (čmeláčí královny, na kterých závisí pokračování rodu, střevlíci, drabčíci, škvoři aj.). Ptáci se živí semeny trav, bodláků a plevelů, které zde nacházejí. Na jaře je starý porost i s novou rostoucí trávou ideální posíci ostrou kosou.
Bezpečný zimní domov pro velké i malé živé tvory vznikne i z obyčejné kupy trávy. Dlouhá stébla se nesléhají a nehnijí tolik, jako krátká travička ze sekačky. Přesto neuškodí je provzdušnit listím, slámou, větvičkami. Na jednoduché alternativě kompostu i vyvýšeného záhonu můžeme v kapsách naplněných kompostem dokonce pěstovat cukety, patisony, okurky, dýně… Když úrodu sklidíme a ještě přihodíme peřinu z listí, poslouží opět jako zimní domov živočichů.
Drobní živočichové přivítají vhodná zimoviště, třeba i v podobě hromady dřeva.Autor: Archiv ireceptar.cz
Záhony, prostřený stůl i v zimě
Trvalkové záhony, u kterých je to možné, můžeme dle potřeby sestříhnout a upravit až na jaře.
- Porosty schovají před zimou užitečné tvory, jakými jsou pavouci, svinky, rozmanití brouci.
- Semena dají potravu ptákům.
A i suché rostliny zimní zahradu zpestří. Při příchodu silných mrazů je můžeme přehodit slámou nebo chvojím, aniž by byly ostříhané – středy rostlin jsou pak chráněny ještě lépe.
Trsy okrasných trav je na podzim zcela nevhodné seřezávat nejen kvůli tomu, že poskytnou ochranu beruškám a další drobotině, ale i kvůli úspěšnému přezimování jich samotných. Po sestřihnutí by se k jejich srdéčku dostala voda, která je v kombinaci s chladem může zahubit. Suchá stébla naopak slouží jako ochrana, která vypadá pěkně, zvláště když ji postříbří jinovatka. Na semenech si pochutnají ptáci. Traviny seřezáváme až na jaře. Pokud se trsy vysokých trav příliš rozklesnou, můžeme je svázat.
Odpočívajcí záhony
I záhony po letničkách a zelenině je možné ponechat do jara téměř bez zásahu, přikryté vrstvou kompostu, listí nebo trávy. Na jaře se pouze prokypří vidlemi a zbaví případného plevele. Zahradničení bez rytí je zcela jiný přístup, než klasická podzimní orba. Nehodí do těžkých jílovitých půd, ale jinde má dobré výsledky. Při hlubokém rytí sice možná zahubíme část slimáčích vajíček, ale ublížíme také všem mikroorganismům, které jsou pro zdraví půdy zásadní. Vystavení odkryté půdy mrazu a větru je něco, co příroda nezná. A kromě úrodnosti a zdraví půdy prospívá tento postup mnoha drobným užitečným tvorům, pro které jsou uklizené, holé záhony nehostinnou pustinou.
Teplo domova, teplo kompostu
kompostér také slouží jako skvělé útočiště drobným živočichůmAutor: Archiv ireceptar.cz
Kvalitní kompost je nejen základ rozumného hospodaření na zahradě, protože nám zdarma dává kvalitní hnojivo z odpadu, ale poskytuje i zimní útočiště tvorům, kteří se potřebují schovat před mrazem. S oblibou se pod něj zahrabávají ježci i užitečné užovky. Musíme jim však umožnit přístup – vzdušná ohrádka je opět výhodná dvojnásob, pro naše pomocníky i pro provzdušnění kompostovaného materiálu.
Větve v koutě
Co s prořezanými větvemi? Pálit je venku na kupě a „uklízet“ tak zahradu je velká škoda. Dřevo, které nepotřebujeme štěpkovat nebo sušit na topení doma, může mít další využití, které nás nestojí žádnou práci. Kupa větví v zarostlém koutě zahrady je pro naše pomocníky, především pro plazy, lasičky, ale i ježky a hmyz, velmi cenným útočištěm v létě i v zimě. (Lasičky i v zimě neúnavně pronásledují hraboše a hryzce v podzemních norách! Denní úkryt hledají v kůlně nebo prostorné hromadě dřeva). Ideální je kupa klestí v kombinaci s listím, starou trávou či většími větvemi a špalky, které jsou již trouchnivé. (Trouchnivým dřevem se živí larvy mnohých užitečných brouků).
Bezpečí mezi kameny
Slepýš se ukrývá v kupě kameníAutor: Archiv ireceptar.cz
Ještěrky, slepýši, užovky i ropuchy rády zalézají do skulin mezi kameny. Suchá zídka částečně vyplněná trouchnivým dřevem je pro ně bydlení snů. Poslouží však i obyčejná kupa kamení, ideálně v kombinaci s trochou starého dřeva a listovou peřinou a kupkou klestí. Pokud však kameny nemáme, plazi se na zimu rádi schovají i v kupě klestí a kompostu. Kameny vyhledávají především na jaře a v létě, kdy je láká akumulované teplo.
Čisté budky
Ptačí budky je třeba každoročně zbavit výstelky, aby sloužily po mnoho let a abychom je zbavili parazitů. Pokud je vyčistíme na podzim, budou pro ptáky i zimním útočištěm. Za mrazivých nocí hledají dutiny, kam by se k sobě mohli stulit a vzájemně se zahřívat, chráněni před větrem a sněhem.
Jak v zimě spí?
Ježek
domeček pro ježkaAutor: Archiv ireceptar.cz
Pro ježky jsou rájem zahrady, ve kterých naleznou snadno přístupný kompost a větší kupku dříví a listí, pod kterou se mohou zahrabat. Potřebují také prostupné ploty (živé, nebo s alespoň 10 cm mezerou od země). Do kompostu nebo pod velkou kupu listí pod keřem jim dokonce můžeme zabudovat malé dřevěné domky na spaní. Měly by mít rozměry alespoň 20x30x20 cm a být opatřeny větrací rourou. Před částečně zahrnutý a listím zasypaný vchod můžeme připravit lákací pamlsek (kousek libového masa, granule pro psy). Když se ježek ubytuje a hrozí silné mrazy, můžeme ještě přihodit várku listí.
Dobře vykrmený ježek se uloží k zimnímu spánku, když podle klesající teploty usoudí, že nastal čas. Jeho tělesná teplota pozvolna klesne až na 5 °C, všechny vnitřní pochody se sníží na minimum. Přesto se na jaře vzbudí hubený a vyhládlý. Mládě, které se nestihlo dostatečně vykrmit a váží ještě v říjnu méně než 400 g, zimu pravděpodobně nepřežije. Odbornou pomoc mu poskytnou záchranné stanice pro handicapované živočichy. Stanici nejblíže svému bydlišti naleznete například na mapě: www.zvirevnouzi.cz.
Slunéčko a spol
larva-sedmitecneAutor: Archiv ireceptar.cz
Ohromné množství mšic zkonzumují nejen dospělá slunéčka, ale i jejich larvy. Vykrmená larva se v létě zakuklí a vylíhne se beruška. Teprve když úspěšně přezimuje, bude se v dalším roce moci rozmnožovat! Pokud tyto skvělé pomocníky na zahradě chceme, je tedy třeba jim s přečkáním zimy pomoci.
Slunéčko zimuje ve stavu strnulosti, ve kterém nevadí chlad ani absence potravy. Mráz a vlhko však nepřežije. Berušky proto na podzim zalézají do skulin pod kameny a staré pařezy, pod podušky mechu i starou trávu. Na zahradě najdou vhodnou skrýš i pod mulčem na záhonech.
Slunéčkům můžeme připravit přezimovací domečky. Postačí malé či větší dřevěné krabičky vyplněné senem nebo suchým mechem, které mají na spodu jedné strany přibližně centimetr vysokou škvírku jako vchod. Domečky pak rozmístíme pod stromy a keře do listí, do trvalkových záhonů s mulčem, do stařiny.
hmyzí hotel slouží i v ziměAutor: Archiv ireceptar.cz
Berušky i další užitečné druhy hmyzu (zlatoočky, včely samotářky, pestřenky aj), mohou zimovat i v „hotelech pro hmyz“, které slouží i k jejich rozmnožování. Tyto zastřešené stavby ze dřeva i jiných materiálů, jejichž části jsou vyplněny slámou, navrtanými špalky, dutými stébly rákosu i trav, kousky dřeva, zbytky větviček apod., na zahradách přátelských k přírodě stále přibývají. I tato útočiště můžeme před příchodem mrazů opatřit vzdušnou pokrývkou z listí nebo slámy.
Zlatoočka
Zlatoočka je pro zahrádkáře velmi užitečnáAutor: Archiv ireceptar.cz
Larvy něžných zlatooček zkonzumují ohromné množství mšic a dalšího savého hmyzu (od vylíhnutí do zakuklení až 500 kusů!). K úspěšnému přezimování potřebují suché místo, stahují se proto na půdy a do kůlen. Důkladný úklid kůlny či zahradního domku v průběhu zimy jim proto může být osudný. Na přístupné místo pod střechu či přístřešek jim můžeme připravit i domeček, který využijí jak k přezimování, tak k rozmnožování. Ideální je bednička naplněná suchou slámou seno senem, s mnoha úzkými otvory. Zlatoočky přitahuje červená barva, domeček proto může mít veselý vzhled.
Ještěrky, slepýši, užovky
Plazi si na rozdíl od savců a ptáků neudržují stálou tělesnou teplotu a stav strnulosti bez příjmu potravy pro ně není až tak rizikovým obdobím, nemusí se před ním vykrmit jako ježek. Ale i pro ně platí, že musí nalézt bezmrazé místo, promrznutí těla nepřežijí. Na troše zahradního „nepořádku“ proto závisí jejich život. Užovky rády zimují pohromadě v propletených hadích klubkách, ještěrky spí samostatně nebo v párech.
Jak přestěhovat svinky?
Svinky a stínky, drobní suchozemští korýši, pobíhají po povrchu půdy a konzumují tlející rostliny a mrtvé živočichy. Přispívají tak ke koloběhu živin, obohacují půdu. Jsou aktivní v noci, přes den se schovávají pod kameny, dřevem, kůrou, listím. Přežívat mohou pouze na vlhkých místech, na slunci jejich tělo vyschne. Svinky a stínky žijí obvykle dva až tři roky, i ony se proto musí před zimou schovat. Někdy se stane, že je místo kupy listí naláká temný sklep a začnou hodovat na ovoci. Pokud se tak stane, můžeme je snadno přemístit. Pokud položíme rozkrájené jablko pod velký hliněný květináč, pod jehož okrajem zůstaly škvíry tak akorát pro malá těla svinek a stínek, shromáždí se jich v tomto sladkém úkrytu velké množství a můžeme je jednoduše přenést na kompost nebo do lesa. Na ostatní zásoby ovoce lze také dočasně svítit, což pomůže světloplachá zvířátka zahnat do květináče.