Také výstavba zahradního krbu nebo grilu má své zákonitosti a důležité postupy. Bez nich by se povětrnostní podmínky, především voda a mráz, mohly nepříznivě podepsat na vzhledu i funkčnosti stavby.
Základy
Pro bytelný zahradní gril či krb je vhodné vykopat jámu do nezamrzající hloubky (podle oblasti asi 60–80 cm), vysypat ji štěrkem (jako drenáží) a na něm vybetonovat základovou desku nebo základový rám. Důležité je, aby v místě nezůstávala voda. Pokud to podceníme, může mráz s celou stavbou pohybovat a tím ji poškodit.
Zdíme na betonovou desku či rám buď přímo, nebo položíme izolaci podobně jako při stavbě domu. Druhá varianta je vhodná zejména u krbů a grilů umístěných pod střechou, aby vyzděné části nepřijímaly vlhkost ze základů.
- Dostačující vnitřní rozměry běžného pevného zahradního krbu jsou 70x50x50 cm (šířka, hloubka, výška).
základová deskaAutor: Archiv ireceptar.cz
Které cihly použít
Ke zdění venkovních krbů a grilů obvykle nepoužíváme obyčejné pálené cihly (protože mají póry, do nichž se může dostat voda, která je roztrhá, když zmrzne), nýbrž hladké, nenasákavé, mrazuvzdorné tzv. lícové cihly. Vhodné jsou i vápenopískové cihly.
Pokud na stavbu použijeme bílé vápenopískové cihly (aby to vypadalo pěkně), musíme části, které přijdou do styku s vysokou teplotou, vyzdít šamotovými cihlami; bílé cihly by se žárem rozpadly. Dobrým řešením také je všechny cihly rozpůlit a dovnitř použít šamotové půlky a z vnější strany bílé. Obecně to platí i pro lícové cihly.
Šamotovými cihlami zakryjeme i betonové části stavby, které by mohly přijít do styku s žárem; obyčejný beton obvykle vysoké teploty nesnese.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Okamžitě při vyzdívání odstraňujeme ze spár vytlačenou maltu, abychom ji pak po zaschnutí nemuseli pracně odsekávat.
Na spojování šamotových cihel zpravidla nepoužíváme běžnou maltu, ale speciální šamotovou směs, která se prodává jako sypká hmota a ředíme ji vodou.
Ke spárování použijeme spárovací maltu, která po vyhlazení vytvoří hladký jednolitý povrch; dbáme, aby spárování bylo precizní, do stavby se nesmí dostat voda.
šablona z polystyrénu pro klenbu Autor: Archiv ireceptar.cz
Rošt a ostatní zařízení
Na drážky pro umístění roštu nebo mřížek myslíme už při vyzdívání, protože jejich dodatečné zabudování by bylo velmi pracné, zejména pokud bychom museli uvnitř krbu nebo grilu vrtat otvory. Drážky nejsnáze vytvoříme vystupujícími cihlami. Stejně tak musíme počítat se závěsy a háky.
U grilu neumisťujeme rošt topeniště a hlavně mřížky určené pro grilování příliš nízko, abychom se při práci nemuseli nepřirozeně ohýbat.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Kvůli proudění větru není vhodné stavět pevný zahradní gril či zahradní krb v otevřeném prostoru.
Při stavbě grilu nezapomínáme na dostatečně velkou odkládací plochu.
I zahradní krb potřebuje mít tah, aby spaliny neodcházely jeho otevřenou částí. Při běžné velikosti ohniště je optimální výška komína asi 2,5 m nad úroveň země; čím objemnější ohniště krbu, tím vyšší komín.
komín je veden skrz střechu pergolyAutor: Archiv ireceptar.cz
Komín pevného zahradního grilu vždy zakončíme stříškou, aby déšť nesplachoval nečistoty přímo na grilovací mřížku.
Zahradní krby obvykle nestavíme tak, aby byly jednoúčelové, tedy abychom se pouze dívali na plápolající oheň nebo se jen ohřáli. Vždycky přidáme drážky pro vsunutí grilovacích mřížek, případně úchyty pro grilovací jehly.
Je lepší, když mají krb i gril jako topeniště rošt, kterým může popel propadávat do popelníku. Přispívá to k lepšímu hoření a čistější obsluze.
V bezprostřední blízkosti pevného zahradního krbu, ale zejména grilu je potřeba položit dlažbu nebo jinak zpevnit podlahu. Trávník či písek nestačí – při užívání totiž hodně našlapeme a z trávníku se stane bahnitý terén a v písku by vznikaly nerovnosti.
- Zahradní pevné grily a krby lze koupit i jako prefabrikované stavebnice.
topeniště udírnyAutor: Archiv ireceptar.cz
Kterým dřevem topit
Pro spalovaní v krbu se hodí například dřevo jabloně, třešně a švestky či olše, protože hoří pomaleji než třeba dřevo jehličnanů.
Dřevo spalované v krbu nesmí čoudit a vystřelovat žhavé uhlíky. Proto musí být optimálně vyschlé.
Při posezení u zahradního krbu působí stylově, když přikládáme dřevo vyschlé přirozeným způsobem, obvykle venku pod přístřeškem.
Měkké dřevo schne přirozeným způsobem asi rok, tvrdé dřevo až tři roky. Ze zkušeností chalupářů je ale zřejmé, že na to, aby tvrdé dřevo mělo skutečně „krbové“ vlastnosti, je potřeba až pět let.
Jestliže ze syrového naštípaného dřeva vytváříme kvůli sušení rázky nebo kupky, nikdy je nepřikrýváme igelitem celé. Odpařovaná vody se na igelitu sráží a zatéká zpátky do dřeva. Rázkem nebo kupkou musí po celou dobu sušení vzduch volně profukovat.
odkládací plochyAutor: Archiv ireceptar.cz
Dobrý plán, dobrý výsledek
Karel Kroček z Českého Těšína se před časem také pustil do stavby zahradního krbu. Tady jsou jeho zkušenosti, které mohou posloužit i jak rady:
„Máme zahradní altán a uvažovali jsme o krbu s udírnou. Určitou představu jsem měl, ale upřesnit mi ji pomohl až počítačový program, se kterým mě seznámil synovec. Podle nákresu jsem také spočítal, kolik budu potřebovat cihel: šamotových 2000, klenbových 50, tatranek na obložení 500 a cihel ve tvaru J 50.
Vytýčil jsem tvar základové desky, vyhloubil pro ni metrovou jámu, osadil ji bedněním a vylil betonem, do kterého jsem přidával kameny a železa. Po dokonalém zatvrdnutí jsem základovou desku potřel penetračním nátěrem a položil na ni vodě odolnou izolaci.
Základovou desku jsem vyzdíval řadu po řadě a spáry mezi cihlami jsem vymezoval plastovými křížky 1×1 cm.
Abych neušpinil pohledovou část, nezaléval jsem maltou přední spáry, ale pouze ty, které nebudou vidět. Pro spárování pohledových částí jsem použil prázdnou tubu od tmelu, naplnil jsem ji řidší maltou a pistolí jsem ji nanášel do spár.
plány krbuAutor: Archiv ireceptar.cz
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Klenby jsou umístěny tak, aby měly po bocích opěrné stěny; tíha shora na klenbu totiž přenáší tlak do stran.
Na ležící polystyren jsem rozprostřel cihly, tvar jsem obkreslil a vyřízl; tím vznikla šablona pro klenbu.
Bednění pro klenbu jsem připravil z několika polystyrenových desek a z černé lepenky. Klenby jsem postupně vyzdíval z obou stran a nahoru doprostřed jsem pak vložil šamotový klín.
Vstup do krbu jsem obezdil najednou a zatížil jsem ho po bocích, spodní vodorovnou část vstupu kulatí cihla tvaru J.
Topeniště udírny je asi 150 cm od udírny v levé části krbu, krb i udírna mají vlastní klapku pro tah kouře.
Komín je umístěn nad udírnou a do něho přes klapku je sveden i odvod kouře z krbu; fungují vzájemně.
Mrazuvzdornou dlažbou jsem pokryl všechny odkladní plochy. Součástí celého krbu jsou úložné prostory například na krbové nářadí, dřevo a podobně. Rákosové žaluzie výborně chrání oheň před větrem.“ Další podrobnosti.
Foto Karel Kroček a Shutterstock