Broskvoně patří mezi teplomilné ovocné druhy, což klade vyšší nároky na podnebí a stanoviště. Přesto se u nás jejich pěstování rozvíjí.
Zatímco v polovině minulého století se vyskytovaly v teplých oblastech naší republiky méně kvalitní, převážně bělomasé odrůdy nebo vinohradnické semenáče, postupem času se kvalita zahraničních i našich odrůd podstatně změnila a pěstování se výrazně rozšířilo nejen ve velkých výsadbách, ale i mezi zahrádkáři. Právě díky malým pěstitelům se pěstování broskvoní posunulo do chladnějších a vyšších oblastí.
Miskovitý květ broskvoněAutor: Archiv ireceptar.cz
Vlastnosti plodů
Podle znaků a vlastností plodů odrůdy broskvoně zařazujeme do několika skupin:
- pravé broskve s plstnatou slupkou a oddělitelnou dužninou od pecky;
- tvrdky (cling) s plstnatou slupkou a dužninou neoddělitelnou od pecky;
- nektarinky s lysou slupkou a dužninou oddělitelnou od pecky;
- bryňonky s lysou slupkou a dužninou neoddělitelnou od pecky.
- Sendviče, tzv. Peento (někdy Peen–to), jsou broskvoně s plochými plody (např. ’Belmondo’). Plody této skupiny jsou v obchodech nabízeny stále častěji.
Skupina PeentoAutor: Archiv ireceptar.cz
Broskvoně a nadmořská výška
Nejlépe se sice stále daří broskvoním v nižších a teplejších oblastech s nadmořskou výškou do 250 m, na zahrádkách však můžeme najít chráněná místa, která nám umožní úspěšné pěstování broskvoní i v polohách 350–500 m n. m. Mohou to být jižní stěny domů a různá zákoutí, kde jsou stromy chráněny před severními větry a jarními mrazy.
Mráz a výběr podnože
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
K preventivním opatřením patří správná agrotechnika, vhodná výživa, závlaha a optimální doba řezu (těsně před rašením pupenů a letní řez).
Důležité jsou také zimní minimální teploty, které by na daném stanovišti neměly dlouhodobě klesnout pod –22 °C nebo –24 °C. Nejcitlivější jsou plody v nejranější fázi svého vývoje, kdy je může poškodit teplota již –2 °C. Při výběru podnoží se soustřeďujeme na takové, které mají krátkou vegetační dobu a ovlivňují včasné vyzrávaní dřeva i pupenů, čímž snižují možnost poškození nízkými teplotami (např. ’Lesiberian’, ’BD–SU–1’, ’B–VA–2’).
Růžovitý květ broskvoněAutor: Archiv ireceptar.cz
Nároky na půdu
Důležitá je také půda, která by měla být lehčí až středně těžká, hlinitopísčitá až hlinitá, dobře zásobená živinami a vláhou. Nevhodné jsou těžké, zamokřené půdy nebo půdy s vysokým obsahem vápníku, ve kterých broskvoně trpí chlorózou.
Ochrana kmenů před praskáním
Náhlé tepelné změny mezi mrazivou nocí a slunečným dnem vytvářejí na kmeni a na silnějších větvích mrazové desky a trhliny. Toto nebezpečí můžeme zmírnit nátěrem kmenů vápenným mlékem nebo zastíněním kmenů před jarním sluníčkem různými obaly (papírem, chvojím apod.).
Broskvoně plodí výjimečné ovoceAutor: Archiv ireceptar.cz
Výsadba
Broskvoně je nejvhodnější vysazovat na jaře. Vzdálenosti mezi jednotlivými stromky při výsadbě záleží na odrůdě, kvalitě půdy, tvaru, v jakém budeme nově vysazený stromek pěstovat, a pochopitelně také na velikosti zahrádky. Nejvíce pěstovaným tvarem je nízkokmen s dutou korunou, kdy kmínek má výšku 0,8–1 m se třemi až čtyřmi kosterními větvemi bez terminálu. Stromky vysazujeme nejčastěji ve sponu 5–6 x 3–4 m.
Nektarinky jsou na pěstování nejnáročnějšíAutor: Archiv ireceptar.cz
Nektarinky jsou náročnější
Samozřejmě velmi důležitý je výběr vhodné odrůdy.
Pokud srovnáme jednotlivé odrůdy broskvoní, z hlediska správného výběru stanoviště jsou nejnáročnější nektarinky, které vyžadují výhřevnější půdu a vyšší teplotu s menší vzdušnou vlhkostí než ostatní odrůdy. Musíme také více dbát na to, abychom je nepřehnojili dusíkem, potřebují řidší korunu a vyšší ochranu proti chorobám (kadeřavost broskvoně, padlí broskvoňové, monilióza).