Co s větvemi, když je jejich pálení mnohde zakázané a jako palivo do kamen se nehodí? Nejlepší je zpracovat je drtičem nebo štěpkovačem tak, aby přinesly užitek. Štěpkou se dá mulčovat, lze ji zkompostovat. Které stroje větve drti a které štěpkují?
Jaký rozdíl je mezi drtičem a štěpkovačem?
Zatímco štěpkovač větve silnými noži řeže na malé kousky, drtič, jak už název říká, je drtí a rozmělňuje. Na větve menších průměrů se hodí drtič, na silnější štěpkovač s vyšším výkonem. Právě výkon je důležitým parametrem při koupi stroje.
Zatímco ze štěpkovače jsou řezy « válečků » hladké a rovné, z drtiče vypadávají rozmělněné roztřepené kousky. Štěpka z drtiče je snáze kompostovatelná, protože bakterie mají k dřevní hmotě lepší přístup.
Který drtič vybrat
- Pro zpracování drobných větví a rostlinných zbytků postačí drtič o výkonu 0,8 až 1,6 kW.
- Na průměr větví do tří centimetrů už potřebujeme výkon 2,1 kW. Tyto drtiče váží do 25 kilogramů.
- Stroje s výkonem od 2,2 do 3,7 kW jsou schopny zpracovat větve o průměru 5 cm.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Nože, šneky, frézky
Podle konstrukce řezacího mechanismu dělíme drtiče na tři základní typy:
- Pro měkký materiál, jako je křoví, živé ploty, slabé větve, se hodí nožové drtiče.
- Stroje se šnekovým mechanismem zpracují dřevitější odpad a středně silné větve.
- Sadaři využijí drtiče s frézovacím válcem, které zdolají větší množství tvrdého odpadu − větve z prořezaných ovocných stromů, z jehličnanů a starých keřů.
Při práci s drtičem oceníme dostatečně široký vstupní otvor pro vkládání větví, které pak nemusíme tak často rozdělovat. Otvor by měl být šikmý, aby bylo možné větve snáze vkládat a ony se mohly samy vtahovat.
Některé stroje mají vak nebo kontejner na nadrcenou hmotu. Vhodnou výbavou je širší podpěra, aby se stroj při vkládání větších větví nepřevrátil. Pokud jde o naši peněženku, počítejme s tím, že podle vybraného výkonu zaplatíme za drtič zhruba 4 až 10 tisíc Kč.
Na co bychom neměli zapomenout
Při práci s drtičem sice kousky hmoty nevylétávají, ale přesto je třeba používat ochranné pomůcky. Vtahované větve občas kolem sebe šlehnou. Rukavice například chrání před poraněním dlaně nebo kloubů.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Pokud prší, raději práci se strojem, zejména elektrickým, odložíme.
Dbáme na stabilitu stroje.
Kabel vedeme tak, aby byl za strojem, a to v místech, kde nehrozí jeho poškození.
Pozor na dráty, kamínky, plasty a další materiály, které by neměly projít strojem.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Lepší je zpracovat čerstvé větve. Po suchých břity kloužou a je nutné je tlačit do řezu, což je namáhavé a energeticky i časově náročné.
Silnější vidličnaté větve rozdělíme.
Pokud se prostor nad frézou ucpává, nebo materiál klouže po břitech, větvičky postrčíme jiným kusem větve.
Problémy mohou nastat u pružných a měkkých kořenů, pokud se „nalepí“ mezi zuby. Proto vkládáme střídavě sušší větve a lepivou řezanku.
štěpkaAutor: Archiv ireceptar.cz
Při drcení větví jehličnanů může jehličí ucpávat vstupní otvor, a proto si připravíme na pročištění rovné větve ovocných nebo jiných stromů.
Pokud se drtič zablokuje, je nutné změnit směr otáčení a odstranit nevhodný předmět.
Luděk Můra