Fazol obecný

Fazole je nutričně velmi hodnotná a zároveň dietní, zdravá luštěnina. Pěstovat vlastní fazole se vyplatí především pro lahodné lusky, ale i zrna ze zahrádky jsou skvělá. Vyzkoušejte fazole, keříčkové či pnoucí, zeleninové nebo luštěninové, právě nastal čas je zasít!

Fazole jsou vděčnou součástí každé zeleninové zahrádky, ať již keříčkové či pnoucí, na lusk (zeleninové) či semeno (luštěninové). Čas na jejich výsev právě nastává. Můžeme pěstovat různé barvy a tvary, zdravé a velmi výživné jsou všechny.

Jak fazole zachránila naše předky

Většina obyvatel mírného pásu Evropy trpěla ve středověku nedostatkem hodnotných bílkovin, neboť jídelníček tvořily převážně obiloviny. Rok 1496, tedy objev Nového světa, přinesl opravdu významnou změnu. Do Evropy byly z Ameriky dovezeny do té doby neznámé plodiny – brambory, kukuřice, rajčata, papriky, tykve a fazole. Právě fazole s obsahem 24 až 30 % kvalitních rostlinných bílkovin (vedle dalších důležitých látek) představovaly zlom ve výživě. Lidé už nadále nebyli tolik ohroženi podvýživou ani hladomory.

fazol – luskyAutor: Archiv ireceptar.cz

Kromě toho, že nám fazole dodává kvalitní rostlinné bílkoviny, vitamíny skupiny B, vlákninu a řadu dalších prospěšných látek, nezralé lusky dokonce snižují hladinu krevního cukru.

 

Pěstování

Svým původem jsou fazole teplomilné rostliny, vyséváme je až po „zmrzlících“ v druhé polovině května. Vyžadují:

• slunné, teplé a chráněné podmínky
• dostatek vláhy (ne však přemokření)
• středně těžké, humózní půdy obohacené vápníkem

• obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

  Tip: Pěstovat můžeme keříčkové fazole se zelenými, žlutými i fialovými lusky, nebo pnoucí ve stejných barvách, dokonce i melírovaný.

  Keříčkové odrůdy vyséváme po 3-4 zrnech do jamek asi 5 cm hlubokých, 20 cm od sebe v řádcích 40-50 cm vzdálených.

• Pnoucí odrůdy vyséváme asi po 5 zrnech do jamek 5 cm hlubokých a podle druhu opory až metr od sebe. Vyžadují alespoň 2 m vysokou oporu z tyček, lískových prutů, motouzů apod.
• Fazole na zrno (fazolové boby) sklízíme vydrolením až po uschnutí lusků i natě. Čas sklizně zeleninových lusků určíme nejlépe tím, že lusk při ohnutí praskne.

fazol – pěstováníAutor: Archiv ireceptar.cz

Choroby a škůdci

Nejvážnější chorobou fazolí je antraknóza (Colletotrichum lindemuthianum). Postihuje všechny nadzemní části rostliny. Nejprve se na mladých luscích objevují hnědnoucí, zvětšující se skvrny, podhoubí vniká i dovnitř lusku a napadá semena, tvoří na nich žlutohnědé až červenohnědé skvrny.

Parazitická houba přezimuje i na zbytcích nesklizených rostlin. Na jaře za teplého, deštivého počasí jsou spory roznášeny vodou, větrem i hmyzem.

Co proti této nemoci pomáhá?

• Vysévat jen zaručeně zdravé, nejlépe mořené osivo.
• Střídat pěstební plochy.
• Odstraňovat posklizňové zbytky.
• Chemicky ošetřujeme po vytvoření pravých lístků v intervalech 10 dnů 1-2x celou rostlinu (zejména spodní stranu listů).
• Fazole na sklizeň lusků ošetřujeme jen do doby květů podle ochranné lhůty přípravku!

Fazole bývají napadány i dalšími cizopasnými houbovými nebo bakteriálními infekcemi, jako jsou plíseň šedá, hnědá skvrnitost listů, bakteriální skvrnitost, rez fazolová a jiné.

Nebezpečná je i květilka všežravá (Delia platura). Larvy této mouchy napadají klíčící děložní lístky a vzrostný vrchol rostliny ještě v půdě, především za chladnějšího, vlhkého počasí. Další generace se líhne po 2-4 týdnech a poškozuje následné výsevy. Ochrana před květilkou je obtížná, pomáhají tato opatření: 

• Dodržování dostatečné izolační vzdálenosti od loňských výsevů.
• Osivo ošetřené insekticidy a fungicidy.
• Nesít fazole příliš brzy a do větší hloubky.

Malý, tmavý brouk-nosatec, zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obtecnus) přezimuje ve fazolových zrnech pod „okénky“ (okrouhlé prosvítající komůrky pod slupkou, v nichž je brouk). Oplodněné samičky kladou koncem června vajíčka na povrch zralých lusků, larvy se vžírají do zrn a posléze se v nich kuklí. Následná II. červencová generace ničí již vyluštěná semena. Zrnokaz se může přemnožit i během uskladnění.

• Osvědčenou ochranou je uložit vyluštěná semena do mrazáku (při teplotě –10 °C  brouci hynou za 10-14 dnů, při mrazu –17 °C již za 8 hodin). 

Pro Receptář napsal Mgr. Bohumír Muchka, foto Shutterstock