Zdravý člověk má tisíce přání, nemocný jen jedno. Zdraví. Velmi účinně k němu dopomáhá zelenina, neboť obsahuje řadu látek, které prospívají organizmu. Kromě všeobecně známých vitaminů a minerálních látek jsou to takzvané fytochemikálie…
Nejde to jinak: Aby zelenina opravdu sloužila lidskému zdraví jako preventivní prostředek proti onemocněním, musí se stat stálou součástí jídelníčku, a to ve své druhové rozmanitosti, čerstvá a především bez chemické zátěže.
Příroda uzdravuje
Medicínské studie asijských ústavů i amerických univerzit jednoznačně prokazují, že nižší výskyt onemocnění rakovinou v japonské populaci souvisí s pravidelnou konzumací čerstvé zeleniny. Přitom obrovský význam má její ekologická čistota: Nic nebrání tomu, aby přirozené chemické látky zvané fytochemikálie (bioflavonoidy, fytosteroly, organosulfidy, izoflavony, glukosinoláty, izotiokyanáty a další) posilovaly lidskou imunitu.
Naopak, zelenina obsahující syntetické sloučeniny z chemických hnojiv, herbicidů, insekticidů, fungicidů a dalších látek lidskému organismu škodí. Tělo nedovede tyto látky zpracovat a zabudovat je do tělesných tkání. Tyto tzv. volné radikály pak mohou iniciovat zhoubné procesy.
Japonské zelí svědčí srdci, cévám…
K zeleninám s vysokým obsahem látek podporujících bioimunitu, které se dají pěstovat v českých klimatických podmínkách na záhonech i ve vegetačních nádobách, patří japonské zelí.
Listy natsu zanmay (Brassica rapa, var. Nipposinica) – japonského zelí z Nagasaki – vytvářejí krásnou amforovitou hlávku. Obsahují velké množství askorbigenu, který se varem mění na kyselinu askorbovou, tedy vitamin C. V tomto případě se obsah vitaminu v zelenině varem nesnižuje, ale naopak zvyšuje.
Kromě toho listy japonského zelí obsahují betakaroten (vitamin A) a obzvláště potřebný menadion (vitamin K) nezbytný pro produkci protrombinu, který ovlivňuje srážlivost krve.
Listová žebra a široké čepele obsahují velké množství folacinu neboli kyseliny folové, listové, tedy vitaminu M. Ten posiluje imunitu, působí antiskleroticky a je nepostradatelný při syntéze kyseliny ribonukleové a desoxyribonukleové, které jsou obě nezbytné při genetických procesech v buněčném jádře.
Vedle vápenatých, železitých, draselných a hořečnatých minerálních solí listy natsu zanmay obsahují glukosinolát glukobrasicin. Tato látka má podle nových medicínských studií obrovský vliv na činnost srdce a cév a na celý imunitní systém. Významně podporuje obranný potenciál bílých krvinek.
Japonské zelí pěstují take na Taiwanu, a to pod názvem pai tsai brisk. Zelenina má stejné genetické vlastnosti i zdravotní efekty. Liší se pouze délkou vegetačního období – kvete později.
Ozvláštní polévky, hodí se jako příloha
V českých podmínkách je nezbytný raný výsev začátkem dubna, podzimní koncem července. Vysejeme-li rostliny na jaře později nebo časně v létě, příliš brzy vykvetou a jsou ke konzumaci nevhodné. Mají i nižší obsah zdravotně významných látek.
Předpěstované sazenice vysazujeme na venkovní záhony nebo do vegetačních nádob. Jarní mrazíky do minus pěti a podzimní do minus deseti stupňů Celsia rostlinám neuškodí. Sklízíme jednorázově celé rostliny, nebo postupně odlamujeme jednotlivé listy.
Použití je široké: do polévek, salátů, upravené jako naše zelí nebo kapusta či jako jemně nakrájená listová příloha.
Pro Receptář Jaroslav Čihula, foto autor