Možná vás překvapí, že jíme stále méně brambor. Zatímco v roce 1850 každý ročně na spořádal 170 kg, dnes už je to jen 77 kg. Mohou za to i brambory z velkovýroby, často poškozené a nevalné chuti. Kdo pěstuje vlastní, ví, že není brambor jako brambor! Jaká sadba je nejvhodnější? A jaký postup?
Brambory z velkých lánů a vlastní brambůrky ze záhonu – obrovský rozdíl v chuti a kvalitě zná každý, kdo okusil. Brambory z velkovýroby se navíc prodávají v době, kdy už pro konzumaci nejsou vůbec vhodné, odrůdy určené pro letní a podzimní konzum jsou nabízeny i po Vánocíc… Důvodem jsou přebytky. Jenže vodnaté brambory kuchaře ani strávníky nepotěší.
Vlastní brambory naštěstí nepěstujeme pro co nejvyšší produkci, ale proto, abychom si pochutnali!
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Vlastní brambor – samá výhoda
Na záhoně získáme nejlepší brambory ekologickým pěstováním. Žádná minerální hnojiva, pouze chlévský hnůj a zelené hnojení. Vhodné jsou odrůdy méně citlivé na plíseň bramborovou, což je pro zdravé pěstování bez přemíry chemie důležité. Proti plísni případně stačí přípravky na bázi oxychloridu mědi – například Kuprikol. Mandelinku bramborovou snadno vysbíráme ručně.
Kromě skvělé chuti bude vlastní brambor výrazně zdravější než kolega z velkovýroby, který prošel postřiky proti plevelům před i po vzejití sadby, mořením, nejméně třemi postřiky proti plísni (v Holandsku dokonce až osmnácti!), následují postřiky proti mandelince a mšicím, chemická likvidace porostu před sklizní…
Jaký jsi typ, bramboro?
Rozlišujeme tři základní varné typy:
- Varný typ A: pevné lojovité brambory, které jsou nerozvářivé, příjemně vlhké, velmi slabě až slabě moučnaté, vhodné pro přípravu bramborového salátu i ke konzumu jako vařené.
- Varný typ B: polopevné, polomoučné brambory s jemnou až hrubší strukturou, příjemně vlhké až sušší, vhodné jako příloha k jídlu.
- Varný typ C: měkké, moučnaté brambory s jemnou až středně hrubou strukturou, středně vlhké až suché, vhodné k přípravě kaší a těst.
Některé odrůdy jsou přechodem mezi uvedenými varnými typy. Například u označení AB, BA či BC vždy první písmeno značí převahu k varnému typu.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Odrůdy podle vegetační doby
Pro zahrádkáře mají význam odrůdy velmi rané, rané, méně už polorané. Polopozdní až pozdní odrůdy, které se sklízejí až v polovině září, se na zahrádce nevyplatí. A pozor na to, že velmi rané odrůdy bychom měli zkonzumovat co nejdříve, nejdéle do Vánoc.
Kolik dní od výsadby do sklizně potřebují jednotlivé odrůdy?
- velmi rané ………………………….90–100 dní
- rané …………………………………100–110 dní
- polorané ……………………………110–120dní
- polopozdní a pozdní…………….. nad 120 dní
Kvalitní sadba je základ
Každý, kdo pěstuje brambory, byť na malém záhonku, si zaslouží kvalitní certifikovanou sadbu. Poznáme ji podle toho, že je označená návěskou (do 10 kg podnikovou, nad 10 kg úřední – tj. s hlavičkou ÚKZÚZ).
Která brambora chutná nejlépe?
Někdo nedá dopustit na lojovitou bramboru, jiný naopak miluje moučnatou. Množství odrůd je skutečně téměř nepřeberné, vždyť například Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský měl v roce 2005 přihlášeno k uznávacímu řízení 177 odrůd sadbových brambor!
Svaz zahrádkářů v Třebíči pořádá každoročně degustaci vybraných odrůd brambor. Na základě jejích výsledků doporučujeme zahrádkářům následující odrůdy, z nichž většina patří k tužším varným typům, kterým dává přednost většina konzumentů.
- Odrůdy velmi rané: Astoria BA, Colette BA, Magda BA, Rosára A, AB (červená slupka)
- Odrůdy rané: Annabelle AB; Baccara B, BA; Dali A, AB; Karin BA; Kordoba B; Marabel B; Princess AB; Secura B, BC
- Polorané: Andante AB, A; Ditta (dříve Lenka) AB; Kariera BA; Laura B (červená slupka); Lolita BA; Milva BA; Red Anna B (červená slupka); Victoria B, BA.
Zásady pěstování
- Brambory nemají zvláštní nároky na půdní podmínky, i jílovitohlinité půdy přinesou dobré výsledky. Nevhodné však jsou zamokřené pozemky a pěstování ve stínu pod stromy.
- Půdu je třeba na podzim hluboce zorat nebo zrýt, zjara řádně nakypřit – nejlépe rotačním kypřičem, aby byla jemná, bez hrudek.
- Brambory je třeba sázet do teplé půdy.
- Sadba by měla mít velikost minimálně 25×25 mm a maximálně 60×60 mm.
- Brambory sázíme kolem 30 cm od sebe. Při velké sadbě může být vzdálenost větší, při malé menší.
- Vývoji rostlin pomůže opakované proorání či okopání. Kořenům tak zajistíme vzduch a zároveň se zničí plevele. Ani při okopávání však nesmí vznikat hroudy, půda nesmí být utužená, rozdroben musí být i nežádoucí půdní škraloup.
- Přihnojumeme hnojem v množství 3-4 kg na metr čtvereční, vyzrálého kompostu můžeme použít více.
-
Pro zelené hnojení je vhodné použít např. hořčici bílou, svazenku vratičolistou či lničku setou – sejeme je několik týdnů před podzimní orbou.
Jak dosáhnout brzké sklizně
Dobrým předklíčením brambor na světle a použitím netkané textilie lze i v nadmořské výšce 520 m dosáhnout předčasné sklizně, tedy sklízet už za 66–69 dnů. Pro nejranější sklizně je vhodné vybírat odrůdy s rychlým nárůstem hlíz. V současné době tuto vlastnost splňují například odrůdy Everest, Flavia, Impala, Leoni, Magda, Solist a Vitesse.
Skladování
- Po sklizni je třeba nechat brambory 2-3 týdny pod přístřeškem, kde se osuší a zhojí se poškozená místa. Chráníme je přitom před slunečním svitem. Aby nezezelenaly, přikryjeme je prodyšnou pytlovinou nebo kartonem.
- Nedostatečné „vydýchání“ brambor poznáme podle potní vrstvy – brambory jsou na povrchu vlhké.
- Před uložením do sklepa nebo jiné chladné a vlhké místnosti vyřadíme hlízy s hnilobou.
- Brambory se doporučuje skladovat při teplotách 2-6 °C, ve vrstvách do výše 1 metru. Brambory skladované při této teplotě však nelze konzumovat ihned. Škrob by se v nich totiž přeměnil na cukry a brambory by chutnaly nasládle. Necháme je proto 10–14 dnů v teplotě 12–15 °C.
Pro Receptář napsal Miroslav Muška, foto Shutterstock