Pěstování malin, ostružin a malinoostružin

Maliny a ostružiny se těší oblibě už věky, jak dokládají archeologické nálezy. Díky šlechtění můžete pěstovat maliny různých barev, ostružiny bez trnů a dokonce malinoostružiník.

Maliny a ostružiny patří k nejchutnějšímu ovoci. Plody si oblíbili již naši dávní prapředkové, jak dosvědčily nálezy peciček obou druhů plodin v archeologických vykopávkách kolových staveb. Sladké a aromatické plody s nezaměnitelnou chutí jsou velmi zrdravé, mají dokonce léčivé účinky. Milují je i děti, o letní dávku vitamínů pro ně tak máte postaráno. Pěstujte a mlsejte maliny i ostružiny, nebo dokocne jejich křížence, malinoostružinu! Díky jejich odolnosti a nenáročnosti se malinám a ostružinám daří i v podhorských i horských lokalitách.

Sladké maliny

První písemné zmínky o chutných malinách zrajících na Krétě v pohoří Ida zaznamenal již Plinius st. a právě podle pohoří Ida švédský dostal maliník své jméno: Rubus idaea. V Čechách byl podle matthioloho pěstován jako zahradní rostlina již 16. století Mattioli. Dnes díky dlouhodobému šlechtění můžete pěstovat maliny bílé, žluté, růžové, červené i červenofialové barvy, různých velikostí i rozličných chutí. Dokonce byl vyšlechtěn i remontující (dvakrát plodící) maliník.

maliny malinyAutor: Archiv ireceptar.cz

Osvědčené druhy a odrůdy maliníku

Jednou plodící (letní): Granát, Lloyd George, Rubín, Veten, Zeva II.

Dvakrát plodící (remontující): Ada, Heritage, Ljulia, Medea

Pěstování

obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Protože maliník i ostružiník nesnášejí chlór, hnojiva s obsahem chlóru jsou zcela nevhodná.

Malinám se nejlépe daří na slunných stanovištích s dostatkem vláhy, zejména v době květu a nasazování plodů však nesnášejí půdy trvale přemokřené.
Půdní reakci upravujeme vhodným způsobem na optimálních pH 5,6 až 6,5 dolomitickým vápencem, nebo naopak kyselou rašelinou, lesní hrabankou.
Základem výživy je kvalitní kompost, doplněný průmyslovými hnojivy. Ideální je také naturhumus.
Hnojí se ve třech dávkách: první brzy zjara, druhá v polovině května a třetí po sklizni.

Ostružiny bez trnů

Plané formy ostružiníku (stejně jako maliníku) byly již v dávných dobách rozšířeny takřka po celém světě. Kdy se ostružiník začal pěstovat jako kulturní plodina, však není přesně známo.

ostružinyAutor: Archiv ireceptar.cz

Základem pro šlechtění několika desítek velkoplodých odrůd byl ostružiník křovitý (Rubus fruticosus). Ovšem česat chutné plody z těchto keřů je malé dobrodružství. Teprve nedávno byly vyšlechtěny odrůdy beztrnné, sice méně mrazuvzdorné, ale poskytující ve zralosti velké, až velmi velké, lahodně chutnající a všestranně využitelné plody.

Oblíbené odrůdy ostružiníku:

Thornfree, Thornless, Smoothsten, Black Satin, Loch Ness.

Rarita jménem malinoostružiník

Teprve nedávno se podařilo kanadskému zahradníku M. J. Loganovi vyšlechtit prvního křížence maliny a ostružiny. Po svém stvořiteli byl nazván Loganberry.

Tito kříženci přinášejí od poloviny července až do časného podzimu nezvykle

obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Některé odrůdy, zvláště beztrnné ostružiny a malinoostružiny je však nutné před velkými mrazy chránit vhodnou nastýlkou.

velké (3 až 5 cm), kuželovitě protáhlé plody vínově červené barvy, v plné zralosti lahodně nakyslé chuti.
Vyžadují chráněná stanoviště teplejších poloh.
Pěstování se nejlépe daří na drátěné opoře.
Před zimou je lépe výhony odepnout, svinout a nastýlkou je chránit před velkými mrazy.

Oblíbené odrůdy:

Boysenberry, Tayberry se zvláště velkými plody, Glencoe skoro bez trnů, Veitchberry.

malinoostružiník- longaberryAutor: Archiv ireceptar.cz

Chytré pěstování

Způsob pěstování závisí na míře odnožování a růstu šlahounů. Obvykle je vhodné zajistit rostlinám oporu, například jednoduchou drátěnkou nebo dvojdrátím vedle sebe i nad sebou:

K drátům přichycujeme plodné výhony úvazky.
Po sklizni malin jednou plodících odrůd výhony co možná nejdříve odstraňujeme až u země.
Ostružiníky pěstujeme v široce vějířovitém tvaru.

Výhodou upevnění na drátěnce je snadné ošetřování i sklizeň a zabránění vylomení křehkých květných výhonků.

obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Vzhledem k tomu, že keře poměrně mělce koření, dbáme na to, aby se příliš nevysilovaly zápasem s plevely o výživu i vláhu.

Rozmnožování

Maliník, ostružiník i malinoostružník se množí odnožováním ze spících

(adventivních) pupenů na kořenovém krčku i na kořenech. Ostružiník navíc lehce zakořeňuje přiháčkováním vrcholu šlahounu k zemi. Odnožování závisí na odrůdě, v současnosti se přednostně šlechtí odrůdy méně odnožující.

řez maliníkuAutor: Archiv ireceptar.cz

Řez maliníku

Řez jednou plodících maliníků po výsadbě spočívá v zakrácení vysazených rostlin podle síly na 20–40 cm (slabší více, silnější méně). Ponecháním málo zakrácené sazenice se sice dočkáme již v prvním roce ukázky plodů, ale rostlina se více vysílí a méně odnožuje.
V předjaří dalšího roku odřežeme slabounké výhony a ponecháme jen 2–3 nejsilnější. Těm zakrátíme vrcholovou část asi o pětinu délky.
Po sklizni jednou plodících odrůd odplozené výhony odumírají a nejlépe koncem léta je u země odřízneme.
U remotujících odrůd před zimou nebo časně zjara odřežeme usychající konce výhonů.

řez ostružiníkuAutor: Archiv ireceptar.cz

Řez ostružiníku

V předjaří následujícího roku po výsadbě redukujeme počet výhonů jen na 3–4 nejsilnější a zakrátíme je asi o čtvrtinu až třetinu.
Obrost, který se v průběhu vegetace vytváří na ponechaných výhonech, zakracujeme v době, kdy je již ve spodní části zdřevnatělý.
Hlavní letorost není dobré zakracovat během vegetace.
V dalších letech odřežeme odplozené, odumřelé výhony a loňské zakrátíme na délku 2–4 m, podle odrůdy.
Veškerý obrost zakrátíme (pokud jsme tak neučinili v předchozím roce) jarním řezem na 3–5 oček, aby se keř nadměrně nezahušťoval.

Choroby a škůdci

Maliníky a ostružiníky trpí nejčastěji virózami, odumíráním maliníku, šedou hnilobou malin, ze škůdců jsou nejčastěji napadány malinovníkem plstnatým, bejlomorkou ostružinovou a několika druhy mšic.