Jaro je ideální dobou k osázení skalky. Jak docílit toho, aby byla krásná po celý rok a rostlinám se dařilo? Kromě klasických alpinek, rostlin z horských oblastí celého světa, můžete využít i sukulenty, cibuloviny, trávy a zakrslé jehličnany.
„Nabídka skalniček je téměř neomezená. Avšak před tím, než si začínající skalničkář rostliny nakoupí, měl by zhodnotit podmínky, které jim může poskytnout,“ říká Alena Žbirková, odbornice na pěstování skalniček a pokojových rostlin ze Stanice přírodovědců v Praze na Smíchově.
Rady začínajícím skalničkářům
- Na skalce bychom měli společně pěstovat pouze druhy, které vyžadují podobné podmínky. Jen tak můžeme dosáhnout dobrých výsledků a vytvořit opravdu atraktivní skalku, kterou je možné i dobře udržovat.
- Vyvarujeme se začátečnické chyby, kdy při stavbě skalky postupujeme jen podle toho, co se nám líbí, a nerespektujeme například to, že skalka pro stínomilné rostliny by měla mít sklon severním směrem a skalku pro rostliny světlomilné a teplomilné musíme naopak orientovat na jižní či západní stranu.
- Podle nároků rostlin připravíme i základní substrát – rašelinový pro rostliny vyžadující kyselé půdy (např. rostliny vřesovištní), jiné druhy vyžadují půdu neutrální a další zase půdu zásaditou (s přídavkem vápence).
- S nároky rostlin musí korespondovat i výběr kamenů – například skalku pro kyselomilné (acidofilní) rostliny nemůžeme stavět z vápencových kamenů, které by půdu postupně neutralizovaly.
- Podobně si také musíme ujasnit nároky rostlin na vláhu. Pro suchomilné druhy musíme připravit substrát dobře propustný a rychleji vysychající, s vyšším podílem písku či štěrku a musíme dbát na dobrý odtok přebytečné vody – pokud je podklad pod skalkou špatně propustný, musíme již při začátku stavby skalky pamatovat na dobrou a dostatečnou drenážní vrstvu.
rozchodnikAutor: Archiv ireceptar.cz
Stavba skalky je většinou časově i finančně náročnější, takže dobré plánování nám ušetří pozdější nesnadné předělávání. Skalku bychom měli také navrhovat s ohledem na charakter okolní zahrady tak, aby do ní vhodně a nenásilně zapadla.
Zajímavé rostliny pro osluněnou skalku
Kromě skalek s klasickou směsí různých skalniček jsou poslední dobou oblíbené i skalky osázené specializovanými typy rostlin.
Suchomilné sukulenty a cibuloviny na plné slunce
Suchomilné rostliny (xerotermní – z řečtiny xeros = suchý, thermé = teplo) dobře odolávají intenzivnímu slunečnímu záření i delší době bez vody. Jsou proto vhodné na suché a teplé skalky, ale i na osazení přenosných skalek, sesazených do kamenných či keramických nádob, které můžeme umístit na terasy či balkony. Suchomilné druhy rostlin pocházejí ze stepí a polopouští nebo z kamenitých horských oblastí, kde se voda na stanovišti dlouho neudrží.
-
Vhodným výběrem různých druhů rostlin můžeme zajistit, aby skalka kvetla skutečně od jara až do podzimu. I v zimě skalku ozdobí stálezelené skalničky.
Ze sukulentních rostlin jsou vhodné a velmi atraktivní například Delosperma, opuncie ( Opuntia), rozchodník (Sedum), netřesk (Sempervivum)
- Z cibulovin můžeme na skalce pěstovat například okrasné česneky, suchomilné kosatce, modřence, tulipány, šafrány
- Zajímavým doplňkem skalky mohou být i okrasné trávy, například ostřice(Carex), kostřavy (Festuca) či kavyl (Stipa).
- Nekonečný je pak výběr ze suchomilných druhů trvalek, jako je například hvozdík (Dianthus), pryšec (Euphorbia), šalvěj (Salvia), i klasické skalničky, jako je lomikámen (Saxifraga), lewísie (Lewisia)
- Suchou skalku můžeme doplnit i některými dřevinami – např. menšími druhy borovic nebo jalovců.
Jak stavět skalku pro suchomilné rostliny
Základem pro úspěšné pěstování těchto rostlin je postavit skalku na slunném stanovišti a rostliny zasadit do dobře propustného substrátu.
Volnou plochu mezi jednotlivými kameny a rostlinami je vhodné zasypat vrstvou kamínků, u mnoha druhů se doporučuje obsypat drobným štěrkem i krčky rostlin (zajistíme tak dobré odtékání vody a omezíme nebezpečí uhnívání rostlin za delšího období vlhka). Kamínky pokrývající volné plochy skalky také výrazně omezují růst plevelů.
Mnohé ze suchomilných rostlin lze pěstovat i na takzvaných suchých zídkách zbudovaných z volně ložených kamenů, v nichž se ve spárách vyplněných substrátem daří hlavně sukulentním rostlinám.