Bez pórku se asi obejde jen málokterá česká kuchyně, zabydlel se v ní dokonale. Nahradit jej v polévkách, omáčkách a zeleninových směsích lze těžko. Zelené části jsou výtečné i čerstvé, nadrobno nakrájené ozdobí a ochutí třeba salát. Co takhle si vypěstovat vlastní, křupavý pórek?
I když je pórek (Allium porrum) zcela evidentně i botanicky zařazován do zeleniny cibulové, přece jen nemá tak typický tvar, jakým se honosí dva druhoví spřízněnci, jimiž jsou česnek setý (Allium sativum) a cibule kuchyňská (Allium cepa).
Všechny tyto tři cibulové zeleniny jsou rostlinami dvouletými – v prvém roce jim naroste užitková část v mírné hloubce nebo na povrchu půdy a teprve ve druhém roce prorůstají do kvetení a uzraje jim semeno. Nám však stačí ona cibule.
Pórek, správněji jen pór, vytváří nad cibulovitým ztlustlým podzemním stonkem velmi bohatou růžici plochých listů. Ty jsou rovněž užitkovou zeleninou s bohatou zásobou výtečné dužniny. Obsahují řadu minerálních látek, vitaminů a esenciálních látek, které dávají póru typickou vůni a šťavnatost.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Pěstování
Při pěstování je důležité získat co nejdelší vybělenou podzemní část:
- Pórové sazenice vysazujeme do hlubší rýhy.
- Přesazujeme je v době, kdy jsou silné jako tužka, jemné kořeny jim zkrátíme na polovinu a nadzemní listy asi o dvě třetiny.
- Půda na záhonu pro pěstování póru musí být dobře zpracovaná, prokypřená do větší hloubky než třeba pro cibuli nebo salát.
Druhy pórku
Sortiment póru je široký, u nás je registrováno kolem 23 odrůd, ve skutečnosti je jich však 36, protože některé přeregistrované odrůdy majitelů licencí mají pod jedním titulem více odrůd obchodních.
Důležité je pozorně si všimnout skupiny, do které je odrůda zařazena:
- Tradičních jsou póry ozimé, odolné k mrazům hluboko podnulou
- Existují i odrůdy podzimní a letní. Tyto krátkodobé póry využívá zelinářská velkovýroba pro vysoké výnosy intenzivního hospodaření a spotřebovávají se hlavně do mrazírenských zeleninových směsí.
Výsev a péče
- Ozimé odrůdy vyséváme jej obvykle začátkem května.
- Za 5-6 týdnů ztlustlé sazenice přesadíme na definitivní pěstební záhon do připravených rýh.
- Postupně pak zeminu přihrnujeme ke krčkům, na začátku zimy jsou už silné sazenice v nakopčených brázdách.
- Vegetační dobu mají přes 200 dnů. Část úrody můžeme už sklidit, zbytek ponecháme v zemi až do jara.
- Ozimé odrůdy, například Arkansas, Blizzard, Pollux, Seelandia či Elefant snesou mráz i přes –15 °C a sklizeň je i přes 50 kg póru z každých 10 m2 plochy.
- Podzimní a letní odrůdy vysáváme již koncem dubna, začátkem června je přesazujeme k dopěstování a koncem léta (vegetační dobu mají do 150 dnů) a během podzimu je sklízíme.
Škůdci
V posledních létech dělá pěstitelům starost stále se rozšiřující škůdce – blanokřídlá moucha vrtalka pórová (Phytomyza gymnostoma), která naklade vajíčka na rozmezí podzemní a nadzemní části. Z nich vylíhlé larvičky způsobují žír v pletivu a znehodnocují je. Později se zakuklí a znehodnotí pór i desítkami pupárií. Proti vrtalce pór ošetřujeme postřikem přípravkem Decis EW 50 v koncentraci 0,03 %. Proti dalšímu náletu mouchy musíme postřik po deseti dnech zopakovat. Je-li půda již infikována přezimující generací škůdce, nepomůže ani zakrytí netkanou textilií. V takovém případě je jistota v dezinfekci půdy asi deset dní před výsadbou buď přípravkem Basudin 10 G v dávce 5 g na každý m2 nebo přípravkem Dursban 10 G v dávce 3 g na stejnou plochu. Podobné přípravky jsou také účinné proti méně časté květilce cibulové.
Pro Receptář Stanislav Peleška, foto Shutterstock