Otužilé vytrvalé okrasné květiny jsou odolné vůči mrazům a kvetou téměř do zimy, choulostivé je třeba včas uschovat domů. Některé odkvetlé letničky je možné bez obav vyhodit na kompost, jejich semena příští rok nevzejdou. Jiné druhy se naopak samovýsevem množí úspěšně, s čímž je třeba počítat.
Přichází babí léto a v závěsu za ním se brzy rozvine podzim. Letničky odkvétají a štafetu přebírají pozdně kvetoucí trvalky. Na záhonechzůstávají vytrvalé podzimní slunečnice, zástupci rodů Aster, chryztantémy (Chrysanthemum) a okrasné trávy. Vytrácejí se škůdci, díky čemuž pozdní trvalky ohrožují jen houbové choroby. Pozdní květy potěší nejen nás – jejich pyl a nektar je poslední hostinou pro včely, čmeláky a motýly před dlouhou zimou.
Z letniček před jejich uklizením na kompost můžeme sklidit semínka. Trvalky bude před příchodem mrazů třeba přikrýt. Ale ty, jež mrazy nesnesou, musíme včas uložit do tepla.
Jiřiny a gladioly by mráz nepřežily
Mezi druhy, které na podzim vyrýváme a ukládáme na přezimování, patří především jiřiny a gladioly.
Jiřiny po prvním mrazíku seřízneme asi 10 cm nad zemí, označíme je cedulkou se zapsanou výškou a barvou.
- Poté je opatrně, abychom nepoškodili křehké hlízy, vyrýpneme.
- Očistíme podzemní části od země, necháme je oschnout na slunci a asi na týden je uložíme do míst, kde je sucho a teplota do 20 °C.
- Drobná poranění se v teple zahojí a jiřiny pak můžeme uložit ve sklepě s klimatem vhodným pro brambory a jablka. Mohou ležet volně, bez zakrytí, zasypané jen lehce vlhkou rašelinou, hoblinami, pilinami či pískem.
Gladioly ukládáme na suchém, chladném a temném místě (třeba uzavřené v krabici).
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Přezimujících semínka letniček
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
V zemi přezimují i nejmladší cibulky mečíků, takzvaný brut. Ten druhý rok naroste a větší hlízka již nemá naději přezimovat, proto ji musíme na zimu ze země vyzvednout − odolnost mrazům z ranného mládí totiž ztrácí.
Letničky mají i na podzim nasazeny spousty poupat, ale ta se na rostlině jakoby hromadí, neotevírají se tak hojně a rychle jako v létě. První mrazíky se podepíší zejména na těch druzích, které v listech, stoncích a květech obsahují více vody.
Begonie bývá lepší vyrýpnout a dát recyklovat na kompost, nežli se je snažit uchovat do příštího léta. Nevadí, že jsou plné semeníčků s drobounkými semeny − ty nikdy druhý rok nevyklíčí. Stejně tak lze na kompost bez obav vyhodit i aksamitníky (afrikány), jednoleté astry nebo cínie.
Jiná je situace s měsíčky a hledíky. Jejich semena v půdě přezimují a na jaře se objeví všude tam, kde jsme nechali dozrát třeba jen jediný květ. I stínomilné lobelky odolávají mrazu a objevují se počátkem nového léta v místě rok či dva starých výsadeb.Do příštího roku může také v zemi zimovat semeno skočce, slunečnic, mirabilis jalapa.
Samovýsevnou schopnost těchto rostlin můžeme využít. Ovšem pozor, abychom je nenechali vysemenit na místa, kde si je v příštím roce nepřejeme.
Astry jednoleté i vytrvalé
Na záhonech se potkávají letničky s podzimními trvalkami. Jednoleté astry mohou na podzim vystřídat trvalky Aster durnosurna Aster novii-belgii. Tyto půvabné květiny i v našich podmínkách trvale přežívají mrazivé zimní počasí. Nevadí jim podzimní rosy, mlhy ani mrazíky.
Sýkorky zahradnice
Máky vysypané po útoku sýkorek vytvoří na jaře v místě, kde rostly, doslova kožich mladých rostlin. Máky jsou výjimečné tím, že nesnášejí přesazování, poškodí-li se jim kůlový kořen, rostou na novém stanovišti pomalu a často se vyvracejí ze země. Rozmnožování semeny je pro ně proto lepší. Zvláště pokud krmítko umístím enad budoucí záhonek….