Vratič je pohledná bylina, která se dříve používala v lidovém léčitelství. Protože ale obsahuje látky pro člověka toxické, v této tradici nelze nepokračovat. Ovšem léčit může vratič i nadále, a to ostatní rostliny na zahradě.
Vratič obecný (Tanacetum vulgare) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdicovitých. Lodyhou má přes 1 metr vysokou, skoro lysou, nahoře rozvětvenou v bohatou vrcholíkovitou latu s výraznými žlutými úbory, které se po usušení krásně vyjímají i v suchých vazbách a nejrůznějším aranžmá. Listy jsou peřenodílné se stříhaně pilovitými úkrojky a zubatým vřetenem.
Vratič roste divoce v hojné míře na mezích, u cest, potoků a plotů. Jasně žlutými květy na sebe upozorňuje od června do října.
Hořká medicína
Vratič obsahuje především hořčinu a železité třísloviny. Chuť má výrazně hořkou a při rozemnutí je rostlina silně aromatická, někomu i nepříjemně páchne. Dříve se v lidovém léčitelství používal odvar z vratiče při chorobách žaludku a křečích v břiše i při revmatismu. Dnes se ale ví, že navíc obsahuje celou řadu látek pro lidský organismus toxických, proto je jeho použití k medicínským účelům naprosto nevhodné. Naopak tyto látky lze dobře využít v biologické ochraně rostlin.
Vratič obecný (Tanacetum vulgare)Autor: Archiv ireceptar.cz
Postřik z vratiče
Z vratiče připravujeme výluh nebo hnojůvku:
- 300 až 500 gramů čerstvých rostlin (případně pouze květů) nebo 30 g sušených přelijeme litrem vroucí vody a necháme vyluhovat. (Můžeme jej též nechat zkvasit v litru dešťové vody, což ovšem trvá až tři týdny.)
- Roztokem je možné preventivně stříkat jabloně před vyrašením proti padlí. Po odkvětu postřik 1x týdně opakujeme, ovšem roztok ředíme v poměru 1:3.
Vratičový koncentrát je možné využít i k úspěšnému boji proti vlnovníku rybízovému, ostružinovému, malinovníku šedému, pilatce běloskvrnné, mšicím, mandelince bramborové a také proti rzím.