Proč si nezaložit vlastní, třebas malou energetickou plantáž? Topení biomasou je jistota, stromy tarify nezvyšují… V minulých dílech jsme představili celkový koncept, připravili půdu. Nyní se dostáváme k výsadbě. Zmíníme se rovněž o topných vlastnostech dřeva a tzv. opláštění plantáží.
Výmladkové plantáže mají mnoho výhod – rychlá produkce topného dřeva ze stále obrůstajících vrb či topolů. Vyzkoušet je pro začátek můžete klidně jen na malém záhonku. Místo sazenic postačí obyčejné prutové řízky, samozřejmě musejí pocházet ze speciálních klonů topolů či vrb, aby měly žádané vlastnosti.
BiomasaAutor: Archiv ireceptar.cz
Výsadba řízků rychlerostoucích dřevin
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Možný, ale zatím méně vyzkoušený je i podzimní termín, v říjnu a listopadu.
Řízky se sázejí se od poloviny března do konce dubna, ale šanci na úspěch mají i výsadby pozdější. V naší republice se jednou ujala i výsadba provedená až 1.srpna, následovalo ale deštivé období. Problémem pozdních výsadeb je kvalita dlouho skladovaných řízků.
- Před výsadbou řízky na den namočíme do vody.
- Řízky se do půdy zapichují rovně nebo mírně šikmo.
- Dobrou pomůckou je sazeč – zabrání poškození řízků a ulehčí práci. Jednoduchý sazeč vyrobíme z železné kulatiny o průměru 1cm – řízky se zasunují do předem připravených děr.
- Řízek by měl vyčnívat nejvýše 3cm, na jílovitých půdách maximálně 5cm nad povrchem.
- Půdu kolem řízku přitlačíme, aby k němu dobře přilnula, nesmí ale dojít k jeho poškození.
- Řízky sázíme podle budoucího způsobu ošetřování a sklízení buď do jednořádků ve sponu 0,5-0,3 m (a mezi ně případně ve sponu 1,5-3m), nebo v dvouřádcích ve sponu větším.
- Pro malopěstitele a ruční obhospodařování jsou vhodnější jednořádky, dvouřádky šetří místo na mechanizovaných plantážích.
- Alternativní, méně obvyklo metodou je horizontální výsadba celých nenařízkovaných prýtů.
Péče o mladou energetickou plantáž
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Tip: K výsadbě lze použít i mechanizované sazeče, stejné, jako v lesnictví.
Na plantážích není třeba žádné chemické ošetřování, vybírány jsou druhy a klony nejen výnosné, ale i odolné vůči chorobám. Ani mandelinka topolová, pro kterou je plantáž rájem, stromům nestihne vůbec uškodit – topoly vytvářejí ohromné množství listů a její ožer ani nepocítí. Sazenice ale potřebují pravidelné odplevelování, a to vždy včas, nežli plevele zesílí.
- Efektivnější a i pro mikroklima a půdní organismy nejlepší je pravidelné sekání a nastýlání posekané trávy kolem sazenic.
- Mulčovat je však třeba ještě dalším rostlinným materiálem z jiných ploch, aby byla vrstva dostatečně silná a bránila plevelům v růstu, zadržovala vodu atd.
Spalování
Topol má dřevo poměrně řídké a vlastnostmi se podobá dřevu smrkovému. Nevydrží proto například v krbu hořet dlouho, ale zase dokáže být na kratší dobu velmi výhřevné. Je proto nutné častěji přikládat, ideální jsou samonásypné kotle. Výhodou topolového dřeva je, že rychle vysychá – i sklizené na jaře je na podzim již připravené k topení, pokud bylo vystaveno slunci.
BiomasaAutor: Archiv ireceptar.cz
Soulad s krajinou
Fytoenergetické jednodruhové plantáže samozřejmě vyvolávají i obavy – z příliš uniformích kusů krajiny či pronikání nepůvodních druhů do přírody. Proto je doporučováno na jedné plantáží pěstovat různé druhy a klony, a především existuje koncepce opláštění. Okraje plantáží by měly být osázeny původními, vhodnými druhy, vrbami (například vrba lýkovcová – je málo výnosná, ale krásná na pohled a především u nás původní druh), topolem černým či růžovými keři. Vytvoří tak jakési novodobé meze a zůstanou funkční i kdyby plantáž přestala existovat. Zabrání také případnému pronikání rzí a cizorodého pylu z plantáží, i když pěstovány jsou klony proti rzí odolné a ke kvetení a tudíž i produkci pylu většinou vůbec nedochází – větvě jsou sklízeny dříve, než stihnou vykvést.