Mnoho pěstitelů by si přálo, aby i proti nebezpečné šarce existoval chemický postřik, podobně jako proti houbovým onemocněním. Na viry, podobně jako v lidské medicíně, je však současné rostlinolékařství krátké. Proto je důležité šarku rozpoznat od jiných onemocnění a soustředit se na prevenci.
Ačkoliv název virózy je šarka švestky (Plum poxvirus), kromě slivoní jsou hostiteli i meruňky a broskvoně. Projev onemocnění je velice variabilní. Liší se podle druhu a odrůdy a je významně ovlivňován i vývojem počasí. Příznaky se projevují na listech, plodech i peckách. Protože proti rozvinuté šarce již neexistuje spolehlivá pomoc, je zásadní vysazovat nenakažené sazenice, dávat přednost tolerantním odrůdám a bojovat proti savému hmyzu, který viry, jež onemocnění způsobují, přenáší.
švestkyAutor: Archiv ireceptar.cz
Jak šarku poznáme?
-
U slivoní se na listech objevují světlé až žlutozelené skvrny, kroužky, proužky a ornamentální kresby. Okraje skvrn jsou ostře ohraničené. Na plodech je možné pozorovat kresby v podobě skvrn a kroužků, které postupně propadají a vzniká tak typický neštovičný povrch plodů.
šarka švestek, plum poxvirusAutor: Archiv ireceptar.czDužnina je v místě propadlin červenohnědá, nekrotická a pevně drží při pecce. Postižené plody obvykle předčasně opadávají. Obsahují méně cukru i kyselin a jsou prakticky bezcenné.
- U meruněk se tvoří na listech světlezelené skvrny, kroužky nebo nejčastěji proužky, které široce lemují hlavní nervaturu. U velmi náchylných odrůd se v závěru léta skvrny zbarvují fialovohnědě a výjimečně i nekrotizují. Na plodech se v období zralosti objevují mramorovité kresby a mírné zhrbolatění, světlezelené skvrny a kroužky se tvoří i na peckách.
- U broskvoní se na listech objevují žlutozelené proužky, které úzce lemují žilky. Plody mají kroužky nebo mapovité a mramorovité kresby a výjimečně se deformují i plody.
Jak se šarka šíří?
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Mladé stromy jsou k infekci vnímavější než stromy staré.
Šarka švestky je přenosná při vegetativním množení, mšicemi a v malém podílu i semeny. Viry ze stromu na strom přenáší především mšice broskvoňová, švestková, slívová, bodláková, chmelová a další. Mšice přenášejí virus mechanicky na savém ústrojí a naštěstí rychle pozbývají infekčnost, viry nepřežijí dlouhou dobu. Proto mšice chorobu šíří spíše na kratší vzdálenosti.
broskveAutor: Archiv ireceptar.cz
Zdravé sazenice a tolerantní odrůdy
Proti virovým nákazám neexistují žádné účinné chemické prostředky. Nejdůležitější je proto již zpočátku zajistit zdravý výsadbový materiál a nevysadit si sazenice již nakažené. V oblastech plošného výskytu šarky je nutné vysazovat pouze tolerantní odrůdy k tomuto onemocnění.
- U slivoní to jsou Čačanská lepotica, Čačanská najbolja, Gabrovská, Nancyská mirabelka a Wazonova
- U meruněk je možné doporučit Early Orange, Henderson, Stella, Sungo a Weecot.
Rozhodně se také vyplatí věnovat zvýšenou pozornost boji proti mšicím, včetně likvidace podzimních výskytů.