Testování půdy: jak odebrat vzorky do laboratoře?

Díky rozboru půdy poznáme nejen půdní typ, ale také kvalitu půdy a její fyzikální vlastnosti, chemickou reakci a zastoupení živin.

Díky půdnímu rozboru totiž získáme informace, na jejichž základě budeme moci určit třeba typ hnojiva a jeho optimální dávku. Rozbor odhalí i úroveň života v půdě, případně výskyt nebezpečných reziduí z minulých let.

Pampelišky indikují přemokřeníAutor: Archiv ireceptar.cz

U nově založené zahrady připravíme jeden reprezentativní vzorek za celou plochu, v ostatních případech je lepší odebrat několik vzorků. Odděleně můžeme otestovat půdu na políčku, v sadu, pod okrasným trávníkem či v květinové části zahrady. Půdní rozbor by měl předcházet vždy před založením sadu, chřestovny či jiné vytrvalé kultury.

Šťovík roste na kyselých půdáchAutor: Archiv ireceptar.cz

Jak odebrat půdní vzorek?

Příprava půdního vzorku není složitá, dokonce nepotřebujeme ani půdní sondy, daleko důležitější je, aby vzorek byl opravdu průměrný: nikdy jej neodebíráme jen z jednoho místa, vpichů musí být několik.

• obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

  Vzorky nezapomeneme pečlivě označit.

  Nejprve odstraníme vegetační kryt (například trávu) a případně i mulč.

• Zahradnickou lopatku nebo obyčejnou nerezovou lžíci zasuneme do země a ze strany odebereme vzorek.
• U travního porostu postačí vzorek z hloubky 12 cm, v sadu z 30 cm, u okrasné zahrady nebo trvalkových záhonů z hloubky asi 20 cm.
• Ve vinicích a chmelnicích je lepší odebírat dva vzorky, jeden z 30 cm a jeden z hlubší vrstvy (až 60 cm), použijeme k tomu sondovací tyč, kterou koupíme, nebo si ji půjčíme.

Půdní profilAutor: Archiv ireceptar.cz

V závislosti na velikosti zkoumané plochy odebereme 15 až 30 vzorků, smícháme je v čisté nádobě, vysypeme (třeba na noviny) a necháme vyschnout. Ještě jednou vzorek promícháme a do čistého plastikového sáčku nebo do nádoby odebereme reprezentativní část, kterou ihned pošleme do laboratoře.

Chrpa a dryadka rostou na vápenitých půdáchAutor: Archiv ireceptar.cz

Volba rostlin a hnojení na základě rozboru půdy

S výsledkem laboratorního testu můžeme ihned pracovat. Víme totiž, jaké prvky jsou v půdě a zda jsou, nebo nejsou ve správných poměrech a podle toho zvolíme optimální druh i dávku hnojení. (Ostatně by nám to měla doporučit i sama laboratoř.) Hodnota pH nám zase ukáže, jakým rostlinám se bude v půdě přirozeně dařit. Do kyselejších půd můžeme například vysadit azalky a rododendrony, svědčit bude i borůvkám a vřesům. Alkalickou reakci přivítá řada skalniček, třeba lomikámen, dryádka nebo hvozdík.