Zahradní jezírka patří mezi nejvděčnější doplňky zahrady, ovšem krásná jsou teprve po bohatém osázení. Vytvořte ze svého jezírka nádhernou oázu díky vhodně vybraným, okrasným vodním rostlinám. Některé navíc nemají pouze funkci okrasnou, ale pomohou udržet čistou vodu a potlačit růst řas a sinic.
Zahradní jezírka patří mezi nejvděčnější doplňky zahrady – svou jedinečnou krásu však získají teprve po osázení vodními rostlinami. Nelze však náhodně volit druhy jen podle toho, které rostliny by se nám v jezírku líbily. Důležité je dodržet nároky jednotlivých druhů i jejich vhodnou kombinaci přiměřenou velikosti nádrže a také různou hloubku. Přesto zůstává výběr ohromný, protože přirozená rozmanitost říše vodních rostlin byla rozšířena ještě šlechtěním – je tedy z čeho vybírat!
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Hluboká voda
Na dno jezírka (mělo by být nejméně 60 cm hluboké, kvůli zimnímu zamrzání) se sázejí rostliny kořenící v hloubce.
Zcela ponořené vodní rostliny
Rostliny, jež zůstávají skryty pod hladinou, neplní funkci okrasnou, ale jejich přítomnost je velmi důležitá. Spotřebovávají totiž oxid uhličitý a minerály, čímž brání v rozvoji řasám. Patří mezi ně:
- růžkatec (Ceratophyllum), který nemá kořeny a postačí jej vhodit do vody
- bahnička (Eleocharis) připomínající trsy trav
- pramenička (Fontinalis), která má v oblibě především tekoucí vodu a uplatní se u kaskády či fontánky v jezírku
- vodní mor (Elodea), který je velmi účinnou rostlinou, ale kontrolovat jeho růst není zcela snadné – pěstování v nádobách je podmínkou.
- stolístek (Myriophyllum), či rdest (Potamogeton) jsou zvlášť vhodné pro malé nádrže.
Rostliny vysazujeme do speciálních perforovaných košů z plastu, postačí však i jiné vodě odolné nádoby. Naplníme je těžkou, jílovitou zeminou a povrch zajistíme vrstvou oblázků. Výsadba v koších místo volného zakořenění je výhodná z hlediska kontroly rozrůstání i budoucí údržby – dělení trsů a podobně.
Rostliny s listy splývajícími na hladině
Mezi rostliny, které koření na dně a jejichž listy plovou na hladině, patří nejoblíbenější květy zahradních jezírek – lekníny (Nymphea). Vyjma tropických druhů jsou i přes svůj křehký vzhled značně otužilé a dobře snášejí přezimování venku.
Bylo vyšlechtěno nespočet variet rozličných druhů v mnoha barvách, ale také velikostech:
- Miniaturní leknín pokryje svými listy nejvýše třetinu čtverečního metru hladiny a vysazujeme jej do hloubky kolem 10 až 25 cm.
- Malý leknín již pokryje plochu kolem metru čtverečního a potřebuje hloubku 15–45 cm.
- Střední leknín zabere jeden a půl metru čtverečního a sázíme jej do přibližně půlmetrové hloubky.
- Obrovský leknín pokryje i dva a půl metru čtvereční hladiny a vyžaduje půlmetrovou až metrovou hloubku.
Tyto údaje jsou velmi důležité při rozhodování, který leknín vybrat – ideální je, pokud listy pokrývají přibližně polovinu vodní plochy. Její částečné zastínění je velmi užitečné, neboť udržuje vodu chladnější, brání růstu řas a prospívá i rybám. Celou ji však pokrýt nesmějí.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Lekníny vyžadují slunce a klidnou hladinu. Na větrném místě může být prospěšná zástěna z keřů či zídka – umístěná však tak, aby nestínila.
Lekníny vysazujeme stejně jako zcela ponořené vodní rostliny – střed, srdéčko sazenice, by mělo mírně vyčnívat nad povrch zeminy. Důležité je zvolit takovou hloubku, aby listy, u mladé rostliny ještě ne zcela vyvinuté, dosáhly na hladinu. Jak budou dorůstat, můžeme ji postupně přemisťovat do větší hloubky.
Kromě leknínů existuje i řada jiných vodních rostlin, využívajících podobným způsobem vodní hladinu. Okrouhlé splývající listy a kulovité žluté květy má stulík (Nuphar). Na rozdíl od leknínu snáší i polostín a pohupující se hladinu.
- Do malých nádrží je vhodný Nuphar minima, vyžadující hloubku 30–60 cm.
- Do velkých jezírek vysazujeme Nuphar lutea či N. japonica, kořenující v hloubce 60–150 cm.
Drobné, kolem 6cm široké listy má rovněž žlutě kvetoucí plavín (Nymphoides).
Košík vysteleme jutovinou, aby jeho oky neunikal substrát.Autor: Archiv ireceptar.cz
Leknín umístíme doprostřed košíku.Autor: Archiv ireceptar.cz
Jakmile se zemina nasákne vodou, ponoříme košík do požadované hloubky.Autor: Archiv ireceptar.cz
Tento a další ilustrované postupy můžete najít v Ilustrovaném průvodci zahrádkáře: pozdní jaro
Mělká voda
K břehům jezírek neodmyslitelně patří rostliny, jejichž kořeny, případně spodní část prýtu, roste pod vodou (dle druhu 2-20cm), větší část se však tyčí nad hladinou. I pro jejich pěstování jsou vhodné nádoby, umístěné na mělších stupních jezírka. Patří sem například:
- krásně kvetoucí bahenní kosatce (Iris) vyšlechtěné v řadě variet
- šípatka (Sagittaria) s výrazně tvarovanými listy
- plazivý ďáblík (Calla), jehož malé bílé květy opravdu připomínají kalu
- Zajímavý vzhled mají stébla panašovaného skřípince (Scirpus „Albescens“ a „Zebrinus“).
- Bujně se rozrůstá nezničitelný zblochan (Glyceria).
- V kyselé vodě se daří suchopýru (Eriophorum), známému svým květem podoby bílého chmýří.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Rostliny mělkých vod spolu s bahenními a vlhkomilnými druhy vytvářejí přirozený přechod jezírka a okolí, pomohou jej začlenit do zahrady.
při okraji jezírka však můžeme vytvořit mělkou bažinku, kde mohou rostliny kořenit přímo ve volném substrátu. Navazovat na ni může řada dalších vlhkomilných druhů, které vyžadují velmi vlhkou půdu, ne však úplné zamokření – například pomněnka, máta, pryskyřník, řeřišnice, čechrava, rdesno, pérovník…
Rostliny plovoucí na hladině
Hladinu mohou pokrývat nejen již zmíněné lekníny a další druhy s podobným typem růstu, ale i rostliny plovoucí – které k životu nic jiného než hladinu nepotřebují. Uplatní se v malých nádržích jako doplněk rostlin kořenujících v hloubce a také jako dočasní pomocníci zastiňující část hladiny, pokud čekáme, až se třeba právě lekníny rozrostou. Do malé nádrže se hodí voďanka (Hydrocharis) či azolka (Azolia), krásné květy má vodní hyacint (Eichornia).