Vše o kompostování

Již dávno důmyslní zahradníci napodobili přirozený koloběh živin v přírodě. Vznikl kompost, geniální vynález. Jak, co a v čem kompostovat, aby výsledkem bylo kvalitní a levné hnojivo, jež nasytí celou zahradu?

Kompost pohltí spoustu zahradního i kuchyňského odpadu a za rok z něj vyrobí kvalitní organické hnojivo. Správně uzrálý kompost, to je příjemně vonící, drobivá tmavá prsť, která bude pro všechny rostliny zdrojem zdraví a krásy.

Jak založit kompost?

• Z vybraného půdorysu odstraňte drny.
• Na odkrytou půdu je vhodné položit základní vrstvu z klacíků či štěpky, která bude sloužit jako drenážní a provzdušňovací.
• Mezi zemí a kompostem nesmí být žádná neprostupná bariéra, jinak by do něj půdní mikroorganismy a žížaly, jež mají v procesu kompostování hlavní úlohu, neměly přístup. 

kompost potřebuje čerstvý vzduchAutor: Archiv ireceptar.cz

Jak dlouho kompost zraje?

Dobře založený kompost bude hotový přibližně za rok. Díky procesům, jež v něm proběhnou, získáte tmavý substrát plný živin, který v žádném případě nijak nezapáchá. Ostatně ani správně udržovaný kompost nešíří do okolí žádný výrazný zápach.

dobře vyzrálý kompost by měl být téměř černýAutor: Archiv ireceptar.cz

Dostatečně vzdušný kompost není nezbytně nutné přehazovat, ovšem jedno či dvě přehození proces zrání urychlí. Vnější části by se při přehazování měly dostat dovnitř.

Co vše zkompostovat?

Kompostovat můžete veškerý rostlinný odpad ze zahrady i kuchyně. Posečenou trávu a listí, mech, slámu, podrcené větve, kůru, piliny, zaschlé drny (pokládají se kořeny vzhůru). Výborným doplňkem je i hnůj. Zužitkujete i organický odpad z kuchyně, včetně kávové sedliny a sáčků od čaje a dřevěný popel. Přidat můžete i lepenku či nepotištěný papír.

biologické zbytky z kuchyně do kompostu klidně přidejteAutor: Archiv ireceptar.cz

• Jemně posečená tráva vytvoří příliš kompaktní hmotu, který není dostatečně provzdušněná. Větší množství posekané  je vhodné obohatit o piliny, roztrhaný, nepotištěný papír či kartón.
• Vláknitý odpad se zase rozloží rychleji, když je smíchán s trávou, posekanými kopřivami nebo listy kostivalu. Zelená hmota je nutná také pro dostatečný obsah dusíku.
• Do kompostu můžete přidat i malý podíl zeminy, například z krtinců.
• Cenným zdrojem živin v kompostu je chlévský hnůj i se slámou.
• Velmi kvalitním materiálem jsou i kopřivy a další plevele, které dodají kompostu spoustu důležitých prvků.

Problematické materiály: vytrvalé plevele, listí ořešáku, nemocná jablka

Pokud jsou kompostovány plevele i s kořeny, mohou některé, zvláště při okraji volnějších kompostů, kde teplota není tak vysoká, přežít. Kořeny (či celé rostliny) je proto jistější kompostovat odděleně, například v perforovaných plastových pytlích a do kompostu je přidat nejdříve po půl roce. Zrovna tak na kompost nepatří zralá semena plevelů.

O kompostování ořešákového listí se odedávna vedou spory. Jeho nevýhodou je, že se rozkládá pomalu. Ale podle doktora Pelešky výhody převažují – více se dočtete v článku o kompostování ořešákového listí.

Zrovna tak lze při dodržení jistých zásad i kompostovat jablka napadená moniliózou. Jak, to vám v článku na toto téma  poradí rostlinolékař Josef Gall.

Tipy pro úspěšné kompostování

• Přikrytí kompostu prodyšným materiálem pomůže zadržet teplo, které urychluje rozklad. Postačí stará deka, vysloužilý koberec nebo ještě lépe vrstva slámy, která nebrání efektnímu osázení vršku kompostu rostlinami.

přikrytí kompostuAutor: Archiv ireceptar.cz

• Kompost by neměl být mokrý, ale přiměřeně vlhký. Při dlouhotrvajícím suchu mu prospěje pokropení dešťovou vodou.
• Proces zrání urychlí kompostový startér, který obsahuje potřebné mikroorganismy. Můžete jej zakoupit, poslouží ale i zkvašený výluh z kopřiv, kostivalu nebo hnoje či slepičinců.
• Pro kompost je nejvhodnější polostinné, závětrné místo.
•  Na zahradě, na balkóně či dokonce doma můžete ve speciální bedničce založit také kompost žížalový, který je velmi efektivní dík násadě výkonných kalifornských žížal.
• Pokud chcete získat kvalitní listovku, můžete na podzim část spadaného listí kompostovat zvlášť. Do kompostéru je třeba jej mírně vlhké napěchovat (a předtím případně nasekat travní sekačkou), za rok z něj bude kvalitní mulč, za dva roky jemná listovka.

Zkrášlete kompost rostlinami

Zrající kompost můžete osadit a tudíž zkrášlit a využítAutor: Shutterstock.com / Petra Schueller

Kolem kompostu, ať již je v ohrádce nebo v kompostéru, můžete vysadit rozmanité keře, které jej zakryjí, částečně zastíní a budou na místě udržovat vyšší vlhkost.

Osadit je možné i vršek zrajícího kompostu (pokud není uložen v uzavřeném kompostéru). Ideální jsou k tomuto účelu například okrasné dýně, jejichž listy narostou do obřích rozměrů a na podzim sklidíte půvabné tykvičky.