Znáte svoji zeminu? Význam a určování pH půdy, tipy na vápnění

Půdní reakce, tedy to, zda je půda kyselá, zásaditá či neutrální, má pro život a zdraví rostlin velký vliv. Různým druhům vyhovuje odlišné pH půdy. Půdní reakce ovlivňuje i využitelnost jednotlivých živin.

Většině rostlin pěstovaných na zahrádce nejlépe vyhovuje neutrální až slabě kyselá zem. Samotná půdní reakce závisí na množství volného vodíku v půdě, proto se v chemických rozborech označuje tzv. vodíkovým číslem a značkou pH. Tato zkratka vznikla z latinského potentia hydrogenii, což v překladu znamená síla vodíku.

Vliv kyselé a zásadité půdy na rostliny

Na kyselých půdách nemohou rostliny dobře přijímat živiny, především draslík, fosfor a čpavkový dusík, naopak na půdách zásaditých vznikají poruchy látkové výměny, která se projevuje žloutenkou.

Půda je kyselá při pH menším než 6,5, neutrální od 6,6 do 7,1 a zásaditá od hodnoty 7,2.

Půdní reakce	Ovocné stromy a keře	Zelenina	Květiny
neutrální (pH 6,6 – 7,1)	višeň třešeň meruňka slivoň réva vinná	mrkev petržel celer pór zelí kapusta salát cibule špenát ředkvička rebarbora	růže tulipán mečík narcis kopretina pivoňka jiřina hrachor astra hledík měsíček
slabě kyselá (ph 6,5 – 6,2)	jabloň hrušeň rybíz	okurka tykev hrách chřest	letní fiala begónie sedmikráska petrklíč
kyselá (pH 6,1 – 5,5)	jahodník maliník angřešt	rajčata brambory	kovalinka pelargonie hortenzie rododendron
velmi kyselá (pH 5,4 – 4,3)	borůvka jeřáb brusinka

 

Orientační určení pH

Pokud chceme jen zhruba odhadnout, jaká je v dané lokalitě půdní reakce, je možné se orientovat podle zastoupení určitých druhů plevelů:

Na půdách kyselých se nejčastěji vyskytuje máta polní, šťovík menší, přeslička rolní, violka trojbarevná, vlčí bob, chmerek roční a jitrocel kopinatý.

Naopak na půdách zásaditých najdeme stračku polní, hlaváček letní, komonici lékařskou, drchničku rolní, hořčici polní, pryšec kolovratec, mléč hladký a čičorku pestrou.

Přesné měření pH

Zahrádkář je ale člověk zvídavý a určitě se nespokojí jen s povrchním odhadem. Může si nechat udělat rozbor ve specializované pedologické laboratoři, nebo si rozbor provést sám.

obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Ve specializovaných zahrádkářských prodejnách je možné si koupit jednoduchý pH test na rychlé stanovení půdní reakce. V soupravě najdeme kádinku, roztok č. 1, roztok č. 2 a barevnou stupnici pro porovnání.
Jak na to?

• Nejprve odebereme vzorek půdy: Rýčem vyhloubíme jamku s jednou stranou svislou na hloubku rýče.
• Zde pak odryjeme asi 5 až 10 cm silný blok, který vložíme na plato a zeminu důkladně promícháme.
• Do kádinky nasypeme na dno 1 cm zeminy a zalijeme ji do tři čtvrtin destilovanou vodou. Ta je neutrální a reakci neovlivňuje.
• Přidáme 10 kapek roztoku č. 1, promícháme a po krátkém ustátí doplníme 10 kapek roztoku č. 2. Ten zajistí okamžitou sedimentaci a nemusíme dlouho čekat na vyčeření.
• Pak již jen porovnáme zabarvení roztoku se stupnicí.

Stanovení pH půdy má zásadní význam také pro výběr vhodných hnojiv a vápnění.

obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Kdy půda potřebuje vápnit?

• Při pH půdy větším než 7,2 nevápníme vůbec.
• Při pH 6,5–5,5 aplikujeme na 100 m2 10 kg vápna.
• Při pH menším než 5, 5 přidáme 20 kg vápna.

Vápníme zpravidla 1x za 3 roky.

Tipy na vápnění

• obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

  Nikdy nesmíme současně s vápnem použít chlévský hnůj, neboť by z něho vyprchal dusík ve formě čpavku.

  Na těžkých půdách používáme k vápnění rychleji a intenzivněji působící pálené vápno (CaO).

• Na lehkých půdách je vhodnější pomaleji účinkující mletý vápenec (CaCO3)
• Některé rostliny jako brambory, okurky nebo rajčata nesnášejí přímé vápnění, pěstujeme je proto na záhonech vápněných k předchozí plodině.
• Pozor na použití síranu amonného a superfosfátu na kyselých půdách, zvyšují kyselost
• Vápnění je nejlépe provádět v pozdním podzimu nebo během zimy na sníh.