Plevel je problém každého zahrádkáře. Boj s ním je dlouhodobý a někdy máme pocit, že marný. Není tomu ale tak. I v tomto případě platí přísloví, že trpělivost přináší růže.
Dlouhé věky si člověk v boji s plevely musel ohýbat záda a vystačit si s motyčkou, hlinitými prsty a vlastní trpělivostí. Plevelné rostliny odedávna patří kvůli své rozmnožovací vitalitě a vynalézavostí k obávaným protivníkům pěstitele. Jediná pampeliška mívá až 5 000 semen, pcháč přes 30 000 a merlík bílý na 100 000!
Semena řady plevelů vyklíčí i po letech, roznáší je vítr, voda, ptáci, mnohé bez úhony projdou i zažívacím ústrojím domácích zvířat a s hnojem zaplevelí záhony, bezpečně dozrají v nedbale založeném kompostu, brilantně si je namnožíme sekačkou, rotačními kultivátory, rýči.
Mnohé plevele se skvěle množí vegetativně. Třeba svlačec má takřka nezničitelné kořenové výběžky. Popenec břečťanolistý, pryskyřník plazivý či mochna husí zase disponují plazivými, lehce kořenícími nadzemními lodyhami. Zkrotit plevele není nijak jednoduché a vyžaduje to celý komplex opatření.
Mechanické překážky
plevelAutor: Archiv ireceptar.cz
-
Pokud to lze, zamezte roznášení semen, ale i dalších částí plevelů.
-
K hnojení organickými hnojivy používejte nezaplevelený statkový hnůj, a naopak nepoužívejte zeminu z kompostů, při jejichž tlení neproběhla „horká“ fáze, která by zlikvidovala semena, respektive jejich schopnost vyklíčit
-
Likvidujte plevele včas. Trpělivě vytrhávejte sebemenší plevelné rostliny. Často okopávejte a podřezávejte ( tzv. šintovačkou) klíčící jednoleté plevely. Nepřipusťte, aby plevele vykvetly a vysemenily se.
-
Při rytí důsledně odstraňujte i malé části podzemních oddenků a kořenových výběžků. V záhonech zvlášť zamořených bršlicí či pýrem raději používejte rycí vidle (k vytahování pokud možno nepřetrhaných podzemních orgánů se osvědčuje trojzubá kypřicí motyčka), v současnosti se používá také spalování plevelů plynovými hořáky.
-
Mechem zamořené plochy trávníků vyhrabujte železnými nebo ještě lépe speciálními vertikutačními hráběmi, které zároveň vyhrabávají, prořezávají a provzdušňují trávník.
-
Zamezte růstu plevelů pokrýváním – mulčováním – záhonů dostatečně silnou vrstvou drcené borové kůry, keramickými oblázky či mramorovou drtí. Kolem stromů a keřů lze použít i vrstvu posekané trávy.
-
Velmi účinná je výsadba sazenic do záhonů pokrytých černou netkanou textilií, která propouští vláhu i hnojivé roztoky, ale nedovolí plevelům vyklíčit.
-
Meziřádky pokrývejte neúplně rozloženým organickým materiálem (již po 3 až 4 měsících) z plastových kompostérů
Plevel lze využít
Pampeliška je milovaná i nenáviděná. V dokonalém anglickém trávníku dělá neplechu, louky však rozzáří jako slunce… Je také rostlinou léčivou, všestranně užitečnou. Kořen poskytuje játrům očistu jako málokterá jiná léčivka, jarní listy nás nabijí energií, květy sbéráme na pampeliškový med. Podobně i mnohé další druhy plevele, jako je napříkald kopřiva, sedmikráska, přeslička, bršlice či ptačinec mají cenné vlastnosti a můžeme je využít ku svému prospěchu.
Herbicid je dvousečná zbraň
Účinné látky – herbicidy – dokážou zničit plevelné rostliny několika způsoby. Tzv. totální herbicidy pronikají rostlinou až do kořenů. Kontaktní herbicidy působící na všechny zelené nadzemní části a „spálí“ je. Jiné herbicidy působí selektivně – na dvouděložné plevele (odolné i v trávnících) či naopak na plevele jednoděložné (lipnicovité i odolné – pýr) či na jedno- i dvouděložné plevele. K postřiku se používají speciální aplikátory, které umožní rozstřikování jen těsně u země (nesmí být zasažena plodina). Na jednotlivé odolné plevelné rostlina je možné použít speciální herbicidní tužky, štětečky či pásy.
Na polích ani prostranstvích veřejné zeleně se herbicidy nešetří. Jenže například běžně používaný Roundap, donedávna považovaný za zcela neškodný, je nyní na seznamu látek podezřelých z karcinogenních účinků. A jeho účinná látka, glyfosfát, v moči lidí, kteří s ním nikdy v životě nepracovali, mnohonásobně přesahuje přípustné limity. Rezidua přijímáme v potravinách i vodě a jejich spojitost s různými zdravotními potížemi se těžko hledá, působí totiž dlouhodobě. Je proto otázka, zda i na vlastní zahrádce používat jedovaté látky jen proto, že nám ušetří trochu práce.