Znečištěná žehlicí plocha žehličky může způsobit nepěkný malér na některém z dalších oděvů. Proto bychom měli v případě připálenin odstranit nečistoty co nejdříve. Nadměrné množství vodního kamene zas výrazně sníží množství páry a tak samotné žehlení ztíží.
Základem správné péče o žehličku, zvlášť tu napařovací, je čištění podle doporučení výrobce. Bohužel, mnozí z nás návody k drobnějším spotřebičům jako je žehlička nejen že vůbec nečtou, ale často i velmi brzy vyhodí. Tak trochu to vypadá, že „co oči nevidí, to srdce nebolí“. Nejčastěji se v domácnostech od vodního kamene čistí kávovary a varné konvice, popř. vodovodní baterie a perlátory. Žehličky nás obyčejně začnou zajímat až ve chvíli, kdy z nich téměř nejde pára, popř. si znehodnotíme oblečení hnědou vodou, která z nich vyteče.
Šetrné žehlení
Žehlicí plochy moderních žehliček se vyrábějí z celé řady materiálů. Moderní typy žehliček nabízejí celou řadu povrchů na bázi teflonu, křemíku, keramiky, smaltu či speciálních slitin oceli. Každopádně platí, že by žehlička neměla přicházet do styku s ostrými předměty. Škrábance způsobené kovovými zipy či knoflíky už nepůjdou odstranit. Žehličku bychom měli odkládat pouze na povrchy, které nejsou drsné.
Samozřejmostí by také měla být volba správné teploty žehlení podle materiálů. Nejlépe, pokud respektujeme pokyny výrobce oděvů. Výbornou pojistkou je dodržování jakéhosi žehlícího „workflow“ (z anglických slov work = práce, flow = plynutí, plynout). Pokud nejprve vyžehlíme vše z jemných materiálů, můžeme přidat na teplotě žehličky a přikročit k těm odolnějším. Termostat totiž spolehlivě ukáže, že jsme dosáhli určité vyšší teploty, ale zda už je žehlicí plocha dostatečně chladná pro žehlení jemných tkanin, to ukázat neumí.
Symbol žehličky znázorňuje, že výrobek je možné žehlit. Přeškrtnutá žehlička je symbol zcela srozumitelný – takové výrobky se žehlit nesmějí. Dále se objevují uvnitř symbolu žehličky jedna až tři tečky. Čím více teček, tím větší teplotu můžeme na žehličce nastavit. Obdobné tečky najdeme i na žehličce. Jedna tečka – žehlíme na nízké teploty (do 110 oC). Dvě tečky – žehlíme na střední teploty (teplota žehličky do 150 oC). Tři tečky napovídají, že můžeme žehlit na vysoké teploty (teplota žehličky do 200 oc).
Jak vyčistit žehličku od spálenin
Nejlepší variantou je mít takovou žehličku, která nebezpečí napečení minimalizuje. Třeba i výběrem žehličky s nepřilnavým, ale zároveň i odolným povrchem. Dále bychom měli postupovat podle doporučení výrobce. Pokud už nemáme návod k dispozici, najdeme jej nejspíš na webu výrobce.
V případě, že se nám na žehlicí plochu napekl větší kus materiálu, žehličku vypneme z elektrické sítě. Po částečném vychladnutí si můžeme pomoci speciální škrabkou určenou na čištění keramických sporáků. Samozřejmě je třeba postupovat opatrně, abychom žehlicí plochu nepoškrábali. Dokud je povrch žehlicí plochy teplý, je možné nečistotu odstranit snáze. Případně se můžeme poohlédnout po některém ze speciálních přípravků určených na znečištěné plochy žehliček. Prodávají se ve spreji i v podobě tyčinek. K dostání jsou také speciální hadříky určené k čištění plochy žehličky.
Na čištění žehlicí plochy používejte pouze měkký hadřík, nikdy nezkoušejte žádné agresivní čisticí prostředky či rozpouštědla. Samozřejmostí by mělo být, že na jiné účely než klasické žehlení prádla (tedy např. na zažehlování vosku na lyže), používáme starší žehličky, které k tomuto účelu vyčleníme.
Čištění parní žehličky od vodního kamene
V tomto bodě se zvláště vhodné respektovat doporučení výrobce spotřebiče. Nevhodně zvoleným způsobem čištění vnitřní části parní žehličky bychom se mohli např. v záruční době připravit o poskytnutí záruky. Problémům z části předejdeme pokud vždy po ukončení žehlení vylejeme zbylou vodu z nádržky a žehličku postavíme na výšku.
Samočištění – sice tento proces nebudeme mít úplně bez práce, ale nepotřebujeme k němu žádné speciální příslušenství. Nejprve žehličku naplníme vodou, jako když se chystáme žehlit. Pak ji rozehřejeme na maximu a vypojíme z elektřiny. Opatrně vyjmeme ventil proti vodnímu kameni, případně jej ponoříme do hrnku s octem či citronovou šťávou. Nikdy bychom se konce vkládaného dovnitř žehličky neměli dotýkat. Vodu pak „vyfoukneme“ přes otvory ve spodní části žehličky. Pokud to uděláme např. nad vanou, možná budeme překvapeni, kolik vypadne z žehličky nečistot a drobných kousků vodního kamene.