Dlužno předeslat, že pěstování hub na zahradě je poněkud složitější než pěstování ředkviček či salátu. Zvlášť, pokud zatoužíme po sklizni bedel nebo hřibovitých hub. Možná budete překvapeni, kolik druhů hub můžeme v domácích podmínkách pěstovat.
K asi nejhojněji pěstovaným houbám v domácích podmínkách patří žampiony a hlíva ústřičná. Stačí koupit substrát s příslušnou sadbou hub a pustit se podle návodu do pěstování.
Trpělivost houby přináší
Houbová zahrádka – tohle spojení zní jako ráj líného a zároveň lakotného houbaře: Nebudete muset chodit nikam daleko, nikdo vám vaše hříbky nevysbírá. Bohužel to s tím pěstováním hub na vlastním pozemku není až tak jednoduché. Aby mohly růst, potřebují vhodné podmínky a také dostatek času. Zatímco některým houbám stačí k vývoji kus dřevěného špalku, jiné jsou „vybíravé“ a rostou jen v blízkosti určitých druhů stromů. Pokud je sucho, musíme déšť zastoupit a pravidelně zalévat.
Kdo má les v blízkém sousedství zahrady, tak už má zčásti vyhráno. Pak už stačí na zahradě připravit vhodné podmínky a cesta k houbařskému ráji může začít. V opačném případě potřebujeme pro houby připravit vhodný prostor. Hřibovité houby je nejlépe vysazovat k úpatí některého stromu (dub, buk, bříza, habr, osika, borovice, smrk, jedle), který je obrostlý trávou, nejlépe kopřivami. Zároveň by místo mělo být zastíněno ze západní strany. Houby nemají rády přímé slunce, ale milují vlhká stinná místa. Pro nedočkavce je ideální vysadit břízy, které rostou poměrně rychle. Lesní houby, které je možné pěstovat úspěšně i na zahradě, se prodávají ve směsi jako zrnitá sadba hub (hřib smrkový, hřib hnědý, ryzec pravý, kozák březový, křemenáč, klouzek, pýchavka, hlíva ústřičná). Zrnitá se tato sadba nazývá proto, že nosičem pro podhoubí (mycelium) je zrno obilovin (žito, ječmen, proso, řepka).
V zahradních podmínkách můžeme zkusit pěstovat dokonce i tolik oblíbené bedly vysoké. V přírodě rostou nejen v lesích, ale také na loukách či mezích. Výhodou je, že rostou i na sušších stanovištích. Stačí tedy zakoupit sadbu a vysadit ji do travnatého koutu zahrady. Milovníci houbových řízků si na zahradu mohou vysadit také vatovec obrovský (Langermannia gigantea), lidově zvaný pýchavka. Dobře se mu daří na pastvinách, zahradách, sadech na vlhkých půdách bohatých na živiny. Proto se mu zvlášť výtečně daří v porostech kopřiv.
Zasaď strom, sklidíš lanýže
Pustit se můžete i do pěstování hub mimořádně kulinářsky ceněných – lanýžů. V tomto případě je třeba koupit sazenice dřevin (nejčastěji dub letní nebo líska obecná) naočkované sporami těchto hub. Na první sklizeň ze svého sadu (lanýžárny) si však musíte počkat nejméně 2-3 roky. Pokud vám nápad pěstovat lanýže na zahradě přijde jako zajímavý, pamatujte, že naočkované dřeviny se prodávají pouze v listopadu. Lanýže, které se nejvíce hodí pro pěstování v našich podmínkách:
- lanýž Borchiův (Tuber borchii)
- lanýž letní (Tuber aestivum)
- lanýž černovýtrusý (Tuber melanosporum)
Jde to i bez lesa?
Ani ti, kteří z nějakého důvodu nemají šanci na zahradě vysázet alespoň malý hájek, nemusí o radost z pěstování hub přijít. Nabídka hub, které můžeme pěstovat na špalcích listnatých stromů, je poměrně široká. Najdeme v ní nejen houby tuzemské, ale i ty zahraniční. Vybírat bychom měli nejen podle toho, na jaké houby máme chuť, ale i podle náročnosti jejich pěstování. K nejméně pěstitelsky náročním patří hlívy, límcovka obří či penízovka sametonohá. Naopak ucho jidášovo nebo šiitake (houževnatec jedlý) jsou na pěstování velmi náročné. Určitou pracnost představuje už samotné očkování. Do vhodných špalků se navrtají otvory, do kterých vložíme kolíčky s podhoubím. Takto připravená sadba bývá označována jako kolíčková. Za 4-10 měsíců začne růst podhoubí. Pak už se, hlavně na jaře a na podzim, můžete těšit ze sklizně. Za příznivých podmínek budete sklízet 3-6 let.
- hlíva citronová (Pleurotus citrinopileatus)
- hlíva máčková (Pleurotus eryngii)
- hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius)
- hlíva růžová (Pleurotus djamor)
- hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus)
- korálovec bukový (Hericium ramosum)
- korálovec ježatý (Hericium erinaceus)
- lesklokorká lesklá (Ganoderma lucidum) – odrůda červená nebo žlutá
- líhovec moučný (Hypsizygus marmoreus) – odrůda hnědá či bílá
- opeňka měnlivá (Kuechneromyces mutabilis)
- outkovka pestrá (Trametes versicolor)
- penízovka sametonohá (Flammulina velutipes)
- polnička topolová (Agrocybe aegerita)
- šiitake (Lentinula edodes)
- šupinovka nameko (Pholiota nameko)
- šupinovka slizká (Pholiota adiposa)
- trsnatec lupenitý (Grifola frondosa)
- třepenitka maková (Hypholoma capnoides)
- václavka obecná (Armillaria mellea)