Hluk, zvlášť ten dlouhodobý, dokáže být velmi nepříjemný. Dřív, než začneme mít zdravotní problémy, bychom se měli poohlédnout po vhodném řešení.
Vhodné stavební technologie, které zaručí dostatečnou zvukovou izolaci, se řídí požadavky normy ČSN 73 0532. Ta byla v posledních letech upravována a revidována tak, aby odpovídala mezinárodním zvyklostem i rostoucím požadavkům na účinnost tlumení hluku.
Při snižování hladiny hluku přicházejícího zvenčí nebo ze sousedních prostor jde, řečeno odborně, především o tzv. vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost. Jak jsou oba pojmy definovány?
- Neprůzvučnost je vlastnost konstrukce (stěny, stropu, překážky) propouštět zvuk v zeslabené míře. O vzduchové neprůzvučnosti mluvíme v případě, kdy dochází k šíření akustické energie ze vzduchu přes stěnu (konstrukci) opět do vzduchu za stěnou.
- Tam, kde je stavební konstrukce v přímém kontaktu se zdrojem hluku, mluvíme o kročejové neprůzvučnosti (týká se podlah). Kročejový hluk vzniká mechanickými nárazy do konstrukce při chůzi nebo jiné činnosti.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
V principu nejjednodušší je postavit hluku do cesty dostatečně mohutnou masivní konstrukci. Tento způsob řešení zvukové izolace už je ovšem dnes na ústupu − postavit cihlovou zeď, opatřit ji omítkou a stěrkou představuje při dodržení nutných technologických přestávek týden práce (a nepořádku).
Sádrokarton + minerální vlna
Mnohem rychlejší je použití lehkých akusticky izolačních konstrukcí: Lehké akustické příčky se svislými kovovými sloupky jsou obvykle opláštěné sádrokartonovými deskami a vyplněné akustickou izolací (minerální vlnou).
Výše zmíněná norma požaduje u vnitřní příčky mezi jednotlivými místnostmi jednoho bytu zvukovou izolaci 42 dB. Tomuto požadavku vyhoví při správné realizaci jednoduchá příčka opláštěná z každé strany jednou sádrokartonovou deskou tloušťky 12,5 mm s výplní z minerální izolace tloušťky 50 mm.
V některých případech může nevyhovující zvukovou izolaci stávající stěny poměrně významně vylepšit jednoduchá předstěna ze sádrokartonových desek s dutinou vyplněnou minerální izolací.
U mezibytové příčky je situace už složitější − v tomto případě norma požaduje zvukovou izolaci minimálně 52 dB. U novostaveb skladbu příčky obvykle navrhne odborník. Chcete-li se do stavby například při rekonstrukci pustit sami, rozhodně se s ním alespoň poraďte.
Pozor na rozvody
V akustické příčce byste se měli pokud možno vyhnout rozvodům vody, kanalizace a topení − tyto rozvody a místa prostupů představují akustické mosty a velmi výrazně zhoršují vzduchovou neprůzvučnost.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Příčka by se měla vždy osazovat na nosnou konstrukci, ne na roznášecí vrstvy plovoucí podlahy. Zvlášť důležité je pečlivé provedení. Klíčovými detaily v akustické příčce jsou
- utěsněné dilatační spáry po obvodu příčky,
- provedení a těsnost dveří,
- pečlivé provedení rozvodů sítí v příčce (pokud se jim nelze zcela vyhnout),
- provedení prostupů příčkou (například pro topení) a její založení.
Co s podlahou?
Vzduchová a především kročejová neprůzvučnost by nás měla zajímat u podlahy − její skladba má být taková, aby se přes ni přenášelo co nejmenší množství hluku.
obrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz
Ideálním řešením zvláště u rekonstrukcí nebo půdních vestaveb je plovoucí podlaha. Ta je oddělena od ostatních konstrukcí pružným materiálem a zvětšuje vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost stropů. V maximální míře tak zamezuje přenosu hluku do okolních místností.
K nejvhodnějším zvukoizolačním materiálům pro plovoucí podlahy patří materiály z minerální (kamenné) vlny. Kromě zvýšení kročejové neprůzvučnosti přinášejí i zlepšení neprůzvučnosti vzduchové a navíc i zlepšení tepelně izolačních vlastností. Často používané polystyrenové desky jsou z hlediska kročejové neprůzvučnosti méně výhodné.
Nemáte-li u podlahy dostatek místa pro vložení desek z minerálních vláken (mívají tloušťku zhruba 20 až 30 mm), pak lze k utlumení kročejového hluku použít prostorově úspornou akusticky izolační fólii.
(iš)