Už v předminulém století zařadil japonský císař mezi nejvyšší státní vyznamenání Chryzantémový řád – řád kikkašó. Uděluje se dodnes. Dominuje mu vycházející slunce; japonský národní symbol, které obklopuje věnec z květů a listů chryzantém. Takové úctě se tato květina těší mezi Japonci.
|
|
Chryzantémy se staletí, možná tisíciletí těší mimořádnému zájmu nejen v Japonsku, ale i v Číně. Botanický rod Chrysanthemum instaloval sám Karl von Linné a v nejširším pojetí zahrnuje alespoň šest desítek druhů, rostoucích převážně v Evropě a v Asii. |
Na Dálném východě rostla odnepaměti řada druhů, ale jen jeden nebo dva stály u zrodu pěstování zahradních, kulturních chryzantém. Tím zásadním je druh Chrysanthemum indicum, který ovšem, navzdory svému jménu, neroste v Indii, ale v Číně, v krajinách kolem třicáté rovnoběžky. Co do vzhledu a stavby květenství se moc neliší od dnešních odrůd s „jednoduchými“ květy, úbory.
V obdobných oblastech nacházeli sběratelé, misionáři a botanikové i jiný druh, Chrysanthemum morifolium. Tak nazval jednu z čínských chryzantém amatérský botanik Thomas Albin Joseph d´Audibert de Ramatuelle (*1750 +1794), když mu byla dovezena někdy kolem roku 1789. A tento letopočet by snad bylo možné považovat za evropský začátek pěstování a šlechtění chryzantém.
Na Dálném východě je však kultura chryzantém měřitelná na staletí, spíš tisíciletí. Dokládají to i něžné rozpité tušové čínské kresby chryzantém. Tradice sahá do čtvrtého století a bývá spojována s čínským městem Chu-sanem. Prý se psávalo Chu-Ansien a kdesi jsem vyčetl, že to znamenalo Město chryzantém. A že o chryzantémách mluvil nebo dokonce psal i filosof Konfucius.
Chryzantéma v kalendáři
Není důležité, zda s pěstováním chryzantém začali Japonci nezávisle a paralelně s Číňany, nebo zda to od Číňanů odkoukali – ale brzy je málem přemistrovali.
|
|
Japonský kult chryzantém vrcholí obvykle v druhé polovině léta a za raného podzimu chryzantémovými slavnostmi pořádanými v této době. Říká se jim po japonsku kiku macuri. Jsou obdobné jako slavnosti sakur, vistárií a dalších květin a bývají spojeny s chrámy a kláštery. |
Počátky pěstování chryzantém a záměrného šlechtění spadají v Japonsku do osmého století, velkých rozmach se odehrál v sedmnáctém až devatenáctém století. Chryzantéma se dostala i do japonského lunárního kalendáře, v němž devátý měsíc je chryzantémový a říká se mu kikudzuki. Stylizovaná chryzantéma s šestnácti korunními lístky je rodovým znakem císařské rodiny.
Teď právě je čas chryzantém: dokvétají rané, naplno kvetou středně rané a těším se na ony pozdní, velkokvěté, řezané. Kdybyste měli cestu do Žatce, zastavte se u Petra Cinkeho! Cinkeovi jsou dědiční pěstitelé chryzantém.
Klasické chryzantémy (v naší současné botanice nazvané přiléhavě listopadky) jsou podle staré japonské tradice květinami odpuzujícími zlo, neštěstí a nemoci. Patří mezi čtyři hlavní květiny japonského i čínského malířství a symbolizují radost a život sám.
Autor děkuje pracovníkům kulturního oddělení Japonského velvyslanectví v Praze za poskytnutí obrázků, podkladů a informací.
Vybráno z článku Václava Větvičky, více v Receptáři 10/2008, foto Japonské velvyslanectví a archiv