První mrazíky mohou být pro některé druhy zeleniny zcela fatální. Jak nejlépe načasovat sklizeň, aby choulostivé druhy zeleniny nestihla zkáza?
Co sklidit již před prvními mrazíky?
Rajčata, papriky, lilky, okurky, mochyně, melouny, cukety, dýně, fazolky, hrách, hlíznatý fenykl, celer.
Rajčata a papriky, pokud již dorostly do sklizňové velikosti, ale ještě se nevybarvily, celkem spolehlivě dozrávají doma – pokud je sklidíme včas. Ideální je teplé místo a kartónová krabice, do níž vložíme i několik jablek. Etylén, který vylučují, dozrávání uspíší.
Zelenina, která snese mírný mráz
Salát, špenát, endivii i čekanku můžeme sklízet, dokud nepřijdou silné mrazy nebo sněhová nadílka. Sklizeň prodlouží ochrana netkanou bílou textilií.
Hlávková kapusta, červené a bílé zelí, ředkev, snesou pokles lehce pod nulu, přesto je výhodnější je sklidit před příchodem mrazů, nebo chránit textilií.
Zamulčovaná mrkev vydrží na záhoně i přes zimuAutor: Shutterstock.com / Nadzeya Pakhomava
Čínské vydrží bez újmy až teploty -6 °C. Sklízet bychom je ovšem neměli zmrzlé, počkáme na oteplení. Podobně i tuřín a cibule snesou lehčí mráz, ale sklízet je můžeme až poté, co roztají.
Kořenová zelenina vydrží v půdě
Mrkev, pastinák, křen i černý kořen pod nastýlkou z listí či slámy zůstávají kvalitní i po příchodu mrazů. Můžeme je díky tomu sklízet po celou zimu, pokud ovšem nenapadne sníh nebo pokud za silných mrazů půda nezmrzne na kost i pod nastýlkou. Proto je vhodné alespoň část úrody před příchodem silnějších mrazů sklidit a uložit do temného, chladného sklepa, nejlépe do mírně navlhčeného písku.
Kadeřavé kapustě mráz neublížíAutor: Shutterstock.com / Iuliia Kudrina
Mrazuvzdorná zelenina může zůstat venku
Kadeřavé kapustě zima nevadí a po přejití mrazem je dokonce chutnější. Podobně i pór a růžičková kapusta se vyrovnají i se silnějšími mrazy.
Ozimý salát, špenát a kozlíček polníček zasetý v srpnu nebo září obvykle rovněž úspěšně přezimuje. Pokud hrozí holomrazy, záhony přikryjeme netkanou bílou textilií a chvojím. Tato ochrana prospěje i výše zmínění otužilé zelenině, zvláště při prudkých změnách teplot a vysušujícímu větru.
Zelenina ve skleníku a pařeništi
Především pultové skleníky, přiléhajících ke zdi, která přes den akumuluje teplo, mohou mírným mrazům vzdorovat poměrně dlouho. Podobně i pařeniště, které vytápí rozkladné procesy. Pokud tyto prostory větráme pouze v nejteplejší části dne, můžeme ve sklizni rajčat, paprik, lilků, okurek, kedluben, brokolice či květáku pokračovat v průběhu října i listopadu. Zvláště okurky ochotně plodí a nemusíme čekat na vyzrávání. Pařeniště můžeme v noci překrývat rohoží, slámou, starými dekami apod. Skleník lze zateplit bublinkovou fólií a rostliny v něm ještě navíc obalit netkanou bílou textilií.