Obrůstá pařezy v hojném počtu a do vaší kuchyně přinese tu pravou houbovou vůni. Pozor však na záměnu s jedovatou čepičatkou.
Trsy openěk měnlivých (Kuehneromyces mutabilis) můžete v lese najít až do zimy, a to kolem pařezů nebo padlých kmenů listnatých stromů. Jsou pověstné příjemnou lesní vůní. Pokud víte, jak je připravit, aby jejich chuť vynikla, přenesete kouzlo podzimního lesa přímo na talíř.
Od jedovaté čepičatky ji poznáte i podle čichu
Při sběru opěnek však musíte být pozorní. Pak se vám nestane, že byste ji zaměnili za čepičatku jehličnanovou (Galerina marginata), která obsahuje nebezpečné toxiny – amanitiny. Tato poměrně vzácná houba ovšem, až na zanedbatelné výjimky, vyrůstá ze dřeva jehličnanů, nikoli listnáčů. A postrádá onu pro opeňku tolik typickou, příjemně houbovou vůni.
Jedovatá čepičatka jehličnanová (Galerina marginata).Autor: Shutterstock.com
Nejlepší jsou opeňky na másle
Chuť openěk, podobně jako i dalších hub vyrůstajících ze dřeva, umocní příprava na másle. A pokud přidáte čerstvé bylinky, bude výsledek dokonalý. Kloboučky můžete například orestovat na přepuštěném másle, osolit je a vmíchat nasekanou pažitku. Takto připravené opeňky jsou výtečné s bramborem i pečivem. Při běžné úpravě se používají pouze kloboučky. Ale tuhé třeně můžete využít k přípravě koření – usušené je pomelete nebo roztlučete na voňavý prášek.
Opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis) porůstá pařezy listnáčů v hojných počtechAutor: Shutterstock.com
Opeňka měnlivá mění barvy
Po dešti a za vlhka je klobouk opeňky skořicově až medově hnědý. Když zasychá, ve středu se objevuje světlejší až okrové zbarvení, zatímco okraj klobouku zůstává hnědý. Třeň opeňky je houževnatý, v dolní části tmavý a nahoře s prstýnkem. V době zralosti je prstýnek poprášený rezavým výtrusným prachem.