Na konci srpna vyprahlou zem konečně svlažilo více vláhy, byť mnohde přišla příliš zprudka. Nádrže se naplnily dešťovkou a nyní poslouží k zálivce pozdních výsevů, stále plodící zeleniny i ovocných dřevin.
Vzhledem k tomu, že i září má být nadprůměrně teplé, je konec srpna ideální k setí rychle rostoucí zeleniny, která ještě poskytně bohatou podzimní úrodu. Sklizeň plodové zeleniny i ovoce je v plném proudu, úrodu podpoří zálivka, hnojení, mulčování, ochrana před škůdci i vhodný řez dřevin. Je čas na stříhání živých plotů, výsadbu prvních cibulovin…
Lilky sklízíme, dokud jsou leskléAutor: Shutterstock.com / Katerina Gerhardt
Péče o zeleninu
Lilek
Plody sklízíme dostatečně narostlé, zároveň však musí mít lesklou a jakoby mastnou slupku – jakmile povrch zmatní, lilek měkne a rychle ztrácí na kvalitě. Pěstování lilků je podobné jako je tomu u rajčat, mají jen ještě vyšší nároky na teplo, pokud mají dobře plodit. I při nejlepší péči však jedna rostlina neposkytne více plodů, než osm, při venkovním pěstování pak polovinu.
Čekanka
Půdu kolem rostoucích sazeniček mulčujeme slámou, zaschlou trávou nebo listím – mulč zmírní výpar vody, růst plevelů, chrání i půdu a podporuje tvorbu humusu, který opět pomáhá zadržovat vodu. Hlávky sklízíme, když dosáhnou hmotnosti kolem 150 g. Pokud jsou listy kvůli horkému a suchému létu až příliš hořké, nepoužíváme vnější a i vnitřní zbavíme nejsilnějších žilek a důkladně propláchneme studenou vodou.
Fenykl
Fenykl určený pro podzimní sklizeň na konci srpna pohnojíme a za sucha vydatně zalijeme. Aby byly bulvy co nejlahodnější, můžeme je v době, kdy jsou velké jako slepičí vejce, opatrně přihrnout zeminou. Bělení podpoří jejich křehkost. Když dosáhnou velikosti kolem 10 cm, nastává čas sklizně. Okopávání fenyklu nesvědčí, rostliny s narušeným kořeny netvoří pěkné bulvy
Černý kořen, Scorzonera
Tuto kořenovou zeleninu, pokud má úspěšně přezimovat, přestaneme na konci srpna hnojit. V prvním roce rostlina vytvoří přízemní růžici listů a štíhlý asi 30 cm dlouhý kořen. Druhým rokem vyroste až metr vysoký stonek, nesoucí voňavé žluté květy. Teprve v této době se vyplatí kořen sbírat, i když ochutnat ho můžeme již tento podzim.
Rajčata
I v teplejších oblastech seřízneme kvetoucí vrcholky rostlin, aby rostlina investovala veškerou energii do zrání plodů – květy se již do prvních mrazů v dostatečně velké plody nepromění, zvláště na venkovních záhonech ne.
Rostliny zaléváme pravidelně, aby plody nepraskaly. Ale pouze ke kořenům, aby vlhkost na listech zbytečně nepodpořila rozvoj houbových chorob. Pro jejich kontrolu poslouží postřiky ekologickými přípravky na bázi kaseinu (nebo nepasterovaným mlékem smíchaným s vodou či nálevem z přesličky v poměru 1:1), které nám nebrání dále sklízet. Horké a suché počasí nahrává sviluškám, zvláště ve skleníku – na ně zase platí postřiky na bázi rostlinných olejů, které jim zalepí dýchací otvory.
Papriky
Sklízíme zralé plody, zvláště papriky používané jako koření by měly vyzrát dokonale. Kontrolujeme výskyt svilušek, kterými především ve skleníku často trpí. Podobně jako u okurek se napadení projevuje usycháním a žloutnutím listů, které jsou zespodu pokryty téměř neviditelnými pavučinkami, které si roztoči vytvořili.
Okurky
Okurky nakladačky sklízíme, než přesáhnou délku 10 cm. Budou chutnější a rostlinu zároveň stimulujeme k nasazování dalších plodů. Rovněž salátové okurky je lepší sklízet mladé, ale necháme je povyrůst více, nežli nakladačky – ideální délka závisí na odrůdě. Především skleníkové okurky často trpí sviluškami – řešení je stejné jako u rajčat. Prevencí proti plísni je zase pěstování na síti.
Cukety
Plody cuket sklízíme mladé – budou chutnější a podpoříme tak násadu dalších květů a plodů. Při rozvoji padlí na listech cuket pomáhá ranní kropení listů a postřik přípravky na bázi olejů, kaseinu a lecitinu.
Cukety je třeba zalévat pravidelně, jsou však o něco úspornější než žíznivé okurky. Oběma druhům prospěje také pravidelné přihnojování, které podpoří další násadu plodů. ideálním hnojivem zkvašený drůbeží trus. Kromě toho, že dodává rostlinám komplex výživných látek, prospívá půdě, pečuje o její zdraví a dlouhodobou úrodnost.
Dýně vyžadují zálivku, hnojení, mulčování slámou, podložení zrajících plodů. Mrkev chráníme textilií proti pochmurnatce mrkvové, jejíž larvy v kořenech vyžírají chodbičky. Mladé výsevy jednotíme a dorostlé kořeny sklízíme. Pór chráníme textilií před vrtalkou pórkovou. Přihrnutím zeminy získáme delší bílé části stvolů, které mají jemnou chuť. a bělíme přikopčením zeminou. Rovněž kedlubnu, brokolici a květák chráníme netkanou bílou textilií před škůdci, pozdní sazenice zaléváme a hnojíme. Sklízíme zavinuté hlávky letního zelí, rostoucí zimní odrůdy zaléváme, hnojíme a mulčujeme. Fazolky pěstované pro sklizeň mladých lusků sklízíme včas, dokud lusky nejsou vláknité, když je přelomíme. Rovněž cukrový hrách sklízíme, dokud jsou lusky křehké, zrna dřeňového pak necháme vyrůst, ale nikoli ztvrdnout – pokud je tedy nechceme sklízet až zralé pro semenaření. Postupně sklízíme naťový i řapíkatý celer, bulvový pravidelně zaléváme a hnojíme. Česnek a cibuli sklízíme po zaschnutí natě. Sklízíme polorané odrůdy brambor, pozdní přikopčíme a nasteleme. Mulčujeme rovněž rebarboru, jejíž sklizeň již skončila a která nyní odpočívá. Sklízet můžeme semena, pokud jsme rostlinu nechali vykvést.
Pelargonie lze snadno množit řízkováním – zakoření v peletách i běžném substrátuAutor: Shutterstock.com / Ratda
Trvalky, letničky, cibuloviny
Koncem srpna již můžeme vysazovat pacibulky lilie tygrované, cibule lilie bělostné, ladoněk a ladoniček, okrasných česneků, sněženek a bledulek, puškinií, kandíku psího zubu, podzimních šafránů a ocúnů, které pokvetou již na podzim.
- Bledulkám svědčí vlhkou, propustná půda. Cibule se sází do hloubky 8 cm. Vyhovuje jim pohostinné stanoviště.
- Sněženky potřebují vlhčí, propustnou a kyprou půdu. Cibule se sází 5-7 cm pod povrch půdy. Mohou růst na slunci i v polostínu.
- Šafrány ocení lehčí a humózní půdu, slunné stanoviště, cibule se vysazují do hloubky 6-8cm.
- Ocúny potřebují půdy těžší, vlhčí a dostatečně humózní a také dostatek slunce. Cibule je sázejí do hloubky 10-20 cm.
Pelargonie můžeme množit řízkováním – opatrně odlomíme krátké postranní výhony, necháme je den zaschnout a poté zapíchneme do směsi kompostu a písku nebo listovky.
Pivoňky můžeme množit dělením trsů a přesazovat. Nesmíme je vysadit příliš hluboko, jinak nepokvetou. Petúnie vyžadují pravidelná zálivku, hnojení a odstraňování uvadlých květů. Fuchsie a begónie zaléváme pouze ráno či večer dešťovou vodou, hnojení vyžadují bez vápníku. V horkých dnech nutně potřebují stínění. Odstraňování odkvetlých květů cínií, aksamitníků a dalších letniček prodloužíme dobu jejich kvetení – rostliny, kterým se nedaří vytvořit semena, nasazují další a další květy. Jiřiny, astry a chryzantémy potřebují zalít a pohnojit, aby bohatě zdobily podzimní zahradu. Vyplatí se i vyvázání vysokých odrůd k opoře. Podobnou péči ocení i mečíky, u kterých navíc odstraňujeme odkvetlé květy.
Sklizeň raných slív je v plném prouduAutor: Shutterstock.com / Cherries
Ovocné dřeviny
Příliš husté koruny jabloní lze mírně prořezat i před sklizní, aby se k plodům dostalo více světla. Také konkurenční výhony, které bychom stejně odstranili v zimě, lze seříznout již nyní. Sklízíme letní jablka a hned je zpracováváme – ke skladování vhodné nejsou, ale kupříkladu mošt nebo křížaly z nich vyrobíme výtečné.
Ukončíme prořezávku třešní, meruňek, broskvoní, slivoní i ořešáků. Rány po řezu pečlivě ošetříme sadařským balzámem, aby se nestaly vstupní branou houbových chorob do nitra stromu.
Prosvětlení koruny prospěje odplozeným angreštům, maliníkum i rybízům. Přednostně odstraníme všechny poškozené větvě, a poté ty, které vytvářejí příliš hustou splať, jdou napříč ostatními. U maliníku je vhodné odstranit slabé i odplozené výhony, a to těsně u země.
Jabloně a hrušně, zvláště mladé stromky s bohatou násadou plodů, potřebují za suchých dní zálivku – raději jednou týdně větším množstvím vody, která pronikne až ke kořenům. Ideální je zalévat ráno či večer, odstátou, nejlépe dešťovou vodou. Pokud je půda pod stromy odkrytá, je vhodné ji mulčovat (například posečenou trávou, nebo slámou). Proti červivosti jablek pomohou feromonové lapače, které umístíme do korun jabloní, kde chytají dospělce kladoucí vajíčka. Nyní je však čas spíš pro prevenci v příštím roce – kolem kmenů stromů upevňujeme lapače z vlnité lepenky, ve kterých se housenky obaleče uvelebí na zimu – na konci podzimu je odebereme a spálíme. Stejně můžeme před škůdci chránit i hrušně a slívy.
Živé ploty stříháme na konci létaAutor: Shutterstock.com / nikolaborovic
Okrasné dřeviny
Nastává doba vhodná k výsadbě jehličnanů (za sucha budou vyžadovat zálivku, i stínění jim prospěje) a také ke stříhání živých plotů z nich pěstovaných.Rovněž živé plody ze stálezelených listnáčů je vhodné tvarovat již nyní. Pokud v nich hnízdili ptáci, nyní již z hnízd vylétla i poslední ptáčata a nehrozí proto neštěstí.
Okrasné keře, jako je hortenzie, dřevitá pivoňka, ibišek syrský, či komule Davidova ocení zálivku a hnojení s vyšším podílem fosforu a draslíku (na draslík jsou bohaté například slupky od banánu, na fosfor drůbeží trus – ten je však třeba dávkovat velmi opatrně, po zkvašení ředit na barvu slabého čaje (nebo dle návodu na zakoupeném koncentrátu) a hnojit nejvýše jednou týdně spolu se zálivkou, abychom dřevinám nenadělili příliš dusíku). Velmi prospěšné je i mulčování, které chrání kořeny, udrží v půdě vláhu a zvyšuje její kvalitu. Také popínavým plaménkům prospěje zálivka a přihnojení, především pak stíníme jejich paty, aby kořenům nebylo horko. Růže chráníme proti padlí a skvrnitosti – existují i ekologické prostředky, které posilují odolnost rostlin a účinkují při prvních známkách napadení (silný nálev z přesličky, heřmánku, postřiky na bázi olejů a kaseinu). Sklízíme šípky dužnoplodých růží. Mladé sazenice vřesu a vřesovce zaléváme zásadně dešťovkou a mulčujeme je borkou nebo jehličím. Můžeme je množit hřížením, stejně jako ostatní okrasné dřeviny – právě v srpnu se řízky nejlépe ujímají.