Dobrá kamna jsou taková, která téměř všechno teplo předají okolí a co nejméně je pustí do komína. Vysoké účinnosti dosahují kamna, která dřevo spalují ve fázích: Nejprve se odpaří voda, tím vlastně vzniká dřevěné uhlí a plyny. Obě složky pak shoří.
Kamna, která neumějí zadržet plyny, nechají až polovinu tepla vyletět komínem. Dobrá kamna tomu brání regulovaným přívodem kyslíku a vysokou teplotou hoření, zpravidla 350 až 600 °C.
Využít co nejefektivněji žáru, který vzniká hořením dřeva, k vytápění prostor dokážou také tzv. dvoukomorová krbová kamna.
Čím vyšší je teplota v ohništi, tím více plynů vzniklých při hoření se spálí a tím je celé spalování účinnější.
Komínem by mělo procházet jen takové teplo, která je nutné pro jeho funkci, to znamená pro vytvoření tahu. Pokud je v komíně tepleji, zbytečně plýtváme a navíc komín zatěžujeme a zkracujeme jeho životnost.
Nemá velký smysl komínem vytápět místnosti v patře, protože energie se tím využívá sotva z desetiny.
Dřevo na topeníAutor: Archiv ireceptar.cz
Otevřený nebo zavřený systém?
To už se spíš poohlédněme po nějakém systému, v němž se ohřátý vzduch transportuje do více místností či prostor. Cirkulací vzduchu podpoříme využití tepelné energie z kamen či krbové vložky.Ostatně většina těchto topidel sálá a zároveň ohřívá cirkulující vzduch, liší se jen rozdílným poměrem těchto dvou způsobů vytápění.
Mnohé krbové vložky mají vývody pro teplý vzduch, který se dá širokými trubkami dál rozvádět po domě. Ohřívá se v plášti vložky, resp. v jejím vzduchovém výměníku a potrubím nebo průduchy se dostává do vytápěných místností. Cirkulaci lze urychlit ventilátory.
Teplo rychlé, ale prašné
Otevřeným systémem vytopíme místnosti velice rychle a relativně levně, protože vedle provozních nákladů nejsou příliš vysoké ani ty pořizovací. Tento způsob však přepokládá propojení všech vytápěných místností, a to může přinášet nepříjemnosti.
krbová kamnaAutor: Archiv ireceptar.cz
Nevýhody otevřeného systému
- Jakékoliv znečištění vzduchu v jedné místnosti se projeví ve všech dalších takto vytápěných místnostech (nelze proto zřídit třeba kuřácké a nekuřácké pokoje, kouř bude všude).
- Cirkulace nedovolí usazování mikroskopického prachu, naopak – je neustále v ovzduší a my ho dýcháme. Pro alergiky to může být nepřijatelné.
- Ohřívaný, spíš horký vzduch je nepřirozeně suchý, rychle stoupá ke stropu, kde je přetopeno, zatímco u podlahy zůstává chladnější.
- Vzduch lze sice potrubím přivádět do ohřívacích prostor krbové vložky zvenčí, a tak snížit cirkulaci vnitřního vzduchu, ale pak musíme zajistit, aby stejné množství vzduchu zase někde unikalo ven. Tím snížíme účinnost topení − do výměníku půjde vzduch velmi chladný, ven z místností ještě teplý. Budeme muset víc topit.
- Je třeba myslet i na to, že rozvody vzduchu mohou přenášet zvuk.
Otevřený systém, tedy topení v krbové vložce a rozvádění teplého vzduchu po domě, odborníci nedoporučují k trvalému vytápění, ale spíš jen k příležitostnému, třeba na chalupě, nebo v kombinaci s jiným systémem.
Kachlová kamna bez ohniště
Uzavřený systém přenosu teplého vzduchu se podobá ústřednímu topení, jen místo vody je v systému rozváděn ohřívaný vzduch, a to širokými izolovanými rourami nebo průduchy ve zdivu do keramických výměníků.
vzduchovodné potrubí ve zdiAutor: Archiv ireceptar.cz
Výhody uzavřeného systému
- Cirkulující horký vzduch se nemíchá se vzduchem v místnostech, ale proudí z výměníku krbové vložky rovnou do keramických výměníků v jednotlivých místnostech a odtud zpět do krbu, kde se znovu zahřívá.
- Výměníky v místnostech jsou vlastně jakási kachlová kamna bez ohniště, které rozehřívá proudící horký vzduch a která pak vyzařují teplo do okolí.
- Keramické výměníky zajišťují stabilní teplotu v celém prostoru a cirkulaci vzduchu, která nevíří prach. Výměníky lze umístit prakticky kamkoliv, kam můžeme přivést a odkud odvést ohřátý vzduch. Třeba i do kamenné lavice nebo do podlahy.
- Sice chvíli trvá, než se výměníky zahřejí a místnost vytopí, ale na druhou stranu sálají ještě i hodně dlouho poté, co jsme přestali topit. Hodí se tedy spíš pro průběžné topení než jen pro občasné vytápění.
Nevýhodou je vyšší pořizovací cena a prostor, který musíme systému dát, to znamená izolované trubky nebo průduchy ve zdivu (zpravidla o průměru 150 mm), velkoplošné keramické výměníky, skříňky pro regulace i větší krb.
Uzavřený sytému vyžaduje přesný projekt a vhodné materiály, aby vzduch například neroztrhl potrubí či aby někde něco nechytlo. Uvnitř systému může teplota přesáhnout i 300 °C
Mimochodem: Takto své domy vytápěli už před dvěma tisíci lety staří Řekové; topili dřevem a spaliny, tedy ohřátý horký vzduch, vedli dutinami pod podlahou a ve stěnách vzhůru nad střechu. Odtud se tomuto systému někdy říká Hypokausten.
KamnaAutor: Archiv ireceptar.cz
Více systémů, více pohody
Pro praktické vytápění lze krb vyprojektovat tak, aby využíval oba systémy. Když potřebujeme prostor rychle vyhřát, pustíme teplý vzduch do místnosti a poté jej změnou klapek zavedeme pouze do uzavřené cirkulace. Existuje i automatika, která všechno hlídá za nás.
Zajímavou volbou jsou také krbové vložky jak s vývody pro teplý vzduch, tak s teplovodním výměníkem, který je napojen na systém ústředního topení.
Akumulační kachlová kamna na dřevo zase využívají sálavé teplo, které se od zdroje šíří rovnoměrně všemi směry, ohřívá předměty, na které dopadá, a ty potom ohřívají okolní vzduch. Jde o moderní variantu zámeckých kachlových kamen či babiččiny pece pro hloupého Honzu.