Výchova mezi záhony aneb jak zahradničit s dětmi?

Zahradničení je koníčkem na celý život. Jakmile jednou propadneme jeho kouzlu, jen těžko se s ním loučíme. O to víc nás mrzí, když v této zálibě nepokračují naši potomci. Jak je zaujmout a motivovat?

Mnoho rodičů denně děti přemlouvá, aby snědly alespoň trochu zeleniny. Často marně. Kdyby je nechali, ať si vypěstují vlastní mrkev či okurky ze semínka, měli by větší úspěch. Děti mohou asistovat třeba i při setí a zalévání hrášku a každý den sledovat, jak povyrostl.

Zábava pro celou rodinu

Malí zalévají spolu s maminkou, větší to zvládnou samiMalí zalévají spolu s maminkou, větší to zvládnou samiAutor: Shutterstock.com / Oksana Kuzmina

Společné zahradničení nemusí být zábava jen pro ty nejmenší, ale i pro nás. Budeme mít malé pomocníky při pletí, setí a zalévání a práce nám půjde lépe od ruky. Prostřednictvím pěstování vlastní zeleniny, ovoce a květin ukážeme dětem jiné aktivity, než je hraní počítačových her nebo sledování televize. Aktivitami na zahradě se rozvíjí dětská jemná motorika tím, že musí zasít semínko na určené místo nebo zalít konví jednotlivé rostliny. Společná práce na zahrádce může také podporovat a rozvíjet dobré vztahy mezi různě starými sourozenci, starší mohou předávat mladším své zkušenosti a pomáhat jim s náročnějšími úkoly.

Šikovní malí zahradníci mohou sázet i křehké sazeničkyŠikovní malí zahradníci mohou sázet i křehké sazeničkyAutor: Shutterstock.com / Juliya Shangarey

Pokud máme více dětí, můžeme zahrádku rozdělit na několik dílů, aby každé mělo vlastní pozemek, své království, o které se bude starat. Plochy můžeme od sebe oddělit nízkým plotem nebo hůlkami, mezi kterými natáhneme provázek. To, co a kde se bude pěstovat, nechme pak jen na nich. Samozřejmě že budou potřebovat radu, ale čím větší svobodu jim dáme, tím větší budou mít radost z výsledků.

Zaléváme

Výsevem nebo výsadbou ale práce rozhodně nekončí. Proto je potřeba dětem vysvětlit, že rostlinky potřebují i zalít, pohnojit nebo vyplet. K tomu se nejlépe hodí vytvořit kalendář, kde k jednotlivým dnům napíšeme, co je potřeba na zahrádce udělat. Také je dobré do kalendáře zaznačit dobu, kdy budou plody pravděpodobně už dostatečně zralé a budeme je moct sklidit. Vegetační dobu u druhů pěstovaných ze semen zjistíme snadno, tento údaj je uvedený na sáčku. U předpěstovaných sazenic budeme muset termín odhadnout. Děti by měly každý den kontrolovat, co podle kalendáře jejich zahrádka potřebuje a také minimálně jednou denně vyběhnout ven a zkontrolovat, jak se rostlinám daří.

Děti zalévají vyvýšený záhon.Děti zalévají vyvýšený záhon.Autor: Shutterstock.com / Rawpixel.com

Sklízíme

Jednoho dne nastane dlouho očekávaná chvíle, kdy uzraje ovoce a zelenina a rozkvetou květiny, o které se děti staraly. Sklizeň, završení jejich úsilí, bychom měli rozhodně nechat na nich. A co dál? Mohou nám asistovat i při přípravě pokrmů z jimi vypěstované zeleniny. Ze sklizeného hrášku uvaří hráškovou polévku, omyté ředkvičky mohou nakrájet na krajíc chleba nebo ze sklizeného rybízu udělat lahodnou bublaninu. Samozřejmě s naší pomocí.

Co pěstovat?

Fantazii se meze nekladnou, ale pro malé zahradníčky bychom měli volit druhy, které mají krátkou vegetační dobu, aby výsledky svého snažení viděli co nejdříve. Hodí se například ředkvičky, salát nebo raná mrkev. Mezi dětmi je oblíbený hrášek, cherry rajčata a jahody, protože plody mohou sbírat přímo do pusy při každé návštěvě zahrádky. Každý den naleznou sladký hrášek, červené rajče nebo voňavou jahodu. Semenářské firmy nezapomínají ani na své nejmladší zákazníky a nabízejí jim speciální druhy, které jsou na sáčku označované Pro mlsné jazýčky. Plody jsou většinou jemnější a křehčí, takže dětem více chutnají.

Díky zahradničení už odmala děti poznají, kolik práce je potřeba k vypěstování byť jen jednoho plodu, naučí se i trpělivosti. A to není nikdy na škodu.

Laisser un commentaire