Zahradu mohou zpestřit divoké trvalky, dokonce naše domácí, původní druhy. Jedněmi z nejzajímavějších jsou ožanky. Krásně voní, nasytí motýly, čmeláky i včely, hojí záněty a odolávají suchu.
Na slunných místech poslouží ožanky jako nenáročné, půdopokryvné rostliny, které prospívají i při velmi skromném přídělu vláhy. Především dva nejzdobnější a nejvoňavější druhy stojí za vyzkoušení: ožanka kalamandra a ožanka lesní. Sazeničky či semena najdeme v nabídce dobře zásobených zahradnictví.
Ožanka kalamandra (Teucryum chamaedrys)Autor: Shutterstock.com / Jacques VANN
Pěstování
Ožanky jsou vůči suchu odolné trvalky, které preferují propustné půdy. Ožanka
Ožanka lesní (Teucrium scorodonia) Autor: Shutterstock.com / Martin Fowler
lesní má ráda půdy humózní a spíše kyselé, snese i přistínění. Ožanka kalamandra preferuje půdy neutrální nebo vápenité a miluje slunce. Původní druhy můžeme snadno pěstovat ze semen, množí se i samovýsevem. Semínka klíčí nejlépe čerstvá, pokud je necháme zaschnout, budou potřebovat stratifikaci chladem, aby spolehlivě vzešla. Ožanky snadno namnožíme i dělením trsů a řízkováním, množí se a rozrůstají i pomocí výběžků.
Ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) je pohledná, trsnatá, 15-25 cm vysoká, dřevnatějící trvalka. Od července do září se rozvíjejí její purpurová květenství. Svědčí jí vápenité půdy, můžeme ji pěstovat i jako skalničku, hodí se do štěrkových záhonů. Planě hojněji roste například na jihu Moravy a v Českém Krasu, má ráda slunné kamenité stráně.
Ožanka lesní (Teucrium scorodonia) zvaná též lesní šalvěj, je kolem půl metru vysoká a pěstuje se i kvůli pohledným listům. Kultivar ´Crispa´ je má navíc na okrajích zvlněné. Žlutá květenství se objevují od června až do října. Planě roste ostrůvkovitě v nížinách a podhůřích, je chráněná. Má ráda světlé kraje lesů a železniční náspy.
ožanka hyrkanská (Teucrium hyrcanicum)Autor: Shutterstock.com / Ole Schoener
Ožanka hyrkanská (Teucrium hyrcanicum) u nás domácí není, pochází z Kavkazu, Íránu a Turecka. Stojí však za zmínku, je to krásná rostlina jako stvořená pro skalky a sušší štěrkové záhony. Květenstvím připomíná zahradní rozrazily. Klasy drobounkých purpurových kvítků jsou úzké, dlouhé a ozdobně ční nad olistěnou lodyhou. Kvetou od července až do září, po dozrání semen se rostliny snadno množí samovýsevem.
Nektarodárné i léčivé ožanky
Ožanky odjakživa sloužily nejen pro okrasu, ale především jako potrava pro včely, čmeláky i motýly. Hmyz se za nimi slétá z širokého okolí – příjemně vonící květy ožanek jsou na nektar velmi bohaté a kvetou po dlouhou dobu. Ceněny vždy bývaly i pro své léčivé účinky – nálev nebo ještě lépe odvar z kvetoucí natě podporuje trávení a snižuje tak nevolnost a nadýmání, hojí záněty žaludku a střev, potlačuje množení některých bakterií. Užívá se též při revmatismu a ledvinových kamenech. Dlouhodobé užívání však vhodné není, může zatěžovat játra (tak jako i u většiny dalších léčivých rostlin).