Kdy lze v zimě provádět zednické a další stavební práce

Leckdo si myslí, že zima není vhodná pro zednické práce. Je to jinak. Můžeme se věnovat tzv. suchým pracem, například se sádrokartonem, ale stejně tak, dodržíme-li pečlivě určité podmínky, procesům „mokrým“.

Například zemní práce, betonáže, zdění, potěry, osazování, všechny svislé i vodorovné konstrukce lze během zimy stavět uvnitř, ale i venku − při splnění hlavní podmínky: Teplota nesmí během 24 hodin klesnout pod 5 °C. Je–li teplota nižší, lze tomu technologie přizpůopsbit různými dalšími opatřeními.

Jak na výkopy

Pokud není silný mráz, lze se zemními pracemi zabývat po celý rok. Potřebujeme-li někde vylámat kus skalnatého terénu, pak ani mráz nevadí. Běžná zemina však nesmí být promrzlá do hloubky, jinak nepomůže ani trhavina. Ostatní výkopy, jako jsou rýhy pro podezdívky plotů, hlubší a širší rýhy pro základy budov nebo stavební jámy, je vhodnější kopat − ať už ručně či strojově − za bezmrazého počasí.

výkopové práceAutor: Archiv ireceptar.cz

Kopání od října do dubna ovšem znamená, že výkop musí být co nejrychleji vyplněn zdivem (cihelným, kamenným) nebo betonem.

Pokud by výkop zůstal promrzlý až do jarního tání, jeho část by se sesula a byla by nutná oprava. Mráz totiž zeminu nakypří, roztrhá, a když povolí, zemina se s určitou deformací zase slehne.  

Další práce by měly následovat co nejdříve. Při vyplňování základové spáry existuje jedna důležitá podmínka – dno výkopu musí být vždycky suché, nepromrzlé a zemina tím pádem dobře únosná. V kritických situacích, kdy bychom museli odvodňovat a vysoušet, je lepší přivolat odborníka.

Do mokré nebo zmrzlé základové rýhy by se mohl celý základ vlastní vahou zabořit a tím by ohrozil celou další stavbu.

Záludnosti betonáže

Jak už bylo řečeno, uvnitř je možné zedničit i betonovat, pokud je dodrženo 24 hodin s teplotou ne nižší než 5 °C. Nezapomeňme však, že:

• Zmrzlý nesmí být ani písek a zdicí materiály.
• Voda do malty může být dost ohřátá, ale nikdy ne vařicí! Tato podmínka platí pro venkovní i vnitřní práce.

zdít můžeme do 5°CAutor: Archiv ireceptar.cz

Venkovní betony a zdivo zakrýváme rohožemi, prázdnými pytli od cementu nebo od maltovin, listím, prkny, překližkami, zkrátka čímkoli, co je po ruce a co může chránit před mrazem.

Proti dešti, větru a sněhu chráníme beton zatíženou fólií nebo lepenkou. Tímto způsobem je možné spolehlivě ošetřit jen hrubý základový nebo podkladní beton, popř. základové zdivo.

Každý uložený beton si naopak sám „zatopí“. Čím větší objem, tím víc tepla se uvolní. Při nastartování chemického procesu, který způsobuje tuhnutí, se začne vyvíjet takzvané hydratační teplo. Betonáři umějí spočítat časový i teplotní průběh. Stačí však vědět, že čím větší číslo cementu a čím větší objem, tím větší se vyvine teplo.

Podle toho se pak zakrývá: Tenký hubený podkladní beton tuhne rychleji, mohutný pas betonu v zemní rýze pomaleji. Spolupůsobí tu i promrzlá, nebo suchá a teplá zemina.

Jakmile skončí mrazy a povrch betonu nebo vršek zdiva lze lehce rukou rozebírat, musíme dojít až na pevný materiál a v bezmrazém období tuto část doplnit.

popraskaná betonová podlahaAutor: Archiv ireceptar.cz

Z toho vyplývá, že nejlepším obdobím pro betonáže jsou jaro a podzim, nejlépe podmračený den bez mrazů.

Očekáváme-li, že přijdou mrazy, pomůžeme si přísadami − plastifikátory, které mohou zkrátit nebo prodloužit tuhnutí. Používáme je však jen po poradě s betonářem, nevhodné dávkování totiž nadělá víc škody než užitku.

Mráz a omítky

Také omítat je možné přes zimu, pokud ovšem dodržíme pravidlo o teplotě. Venkovní omítky však lze špatně zakrývat před chladem, takže dáváme pozor na deštivé či mrazivé počasí v následujících alespoň čtrnácti dnech.

Raději dělejme v chladném období jen omítky hrubé a jádrové, protože případné vady způsobené zráním v chladu lze opravit. Ale například sádra se v zimě chová jinak než v létě. Déle totiž drží vodu, takže pozor například při osazování velkého bojleru do promrzlé zdi. Zmrzlá sádra neztuhne, ale rozpadne se.

omýtkyAutor: Archiv ireceptar.cz

Vnitřní práce je tedy nejlépe provádět při stabilně temperovaném prostoru asi na 15 °C. Při osazování nejrůznějších předmětů volíme raději suchý proces – hmoždinky a chemické malty v kartuších.

• Dáváme však pozor, výrobci mají někdy spolupracovníky, kteří se předhánějí ve vychvalování produktů bez ohledu na jejich vhodnost. Vyplatí se mít „svého“ drogistu, o němž víme, že věci rozumí a neoklame nás.

Vladimír Procházka, foto Shutterstock