Zahrada kvete a za péči nás obdarovává štědrou úrodou. I na konci července však ještě můžeme některé druhy zeleniny i květin vysévat a vysazovat. A ostatní podpořit v růstu, kvetení i zrání.
Je čas sklizně, zalévání i hnojení. A také dalších výsevů. Ovšem při výsevech za horkých letních dní je třeba klíčící semena a mladé rostlinky zalévat mnohem bedlivěji nežli na jaře a především v době klíčení nesmí zaschnout. Prospěje jim i lehké zastínění.
Salát můžete sklízet od jara do podzimuAutor: Shutterstock.com / lzf
Výsevy zeleniny
Salát, čekanka, špenát i bylinky
I na konci července můžeme vysévat letní salát. Do podzimu stihne dorůst i mrkev, zvláště pokud zvolíme baby karotku, odrůdy s kratším či kulatým kořenem. Rovněž červenou řepu a letní odrůdy ředkviček můžeme stále vysévat, nejlépe do polostínu. Při růstu je pravidelně zaléváme, aby při nedostatku vláhy předčasně nedřevnatěly, či nepraskaly kvůli střídání sucha a zálivky. Rovněž černou ředkev, červenou řepu a černý kořen lze ještě vysít.
Fazolky pěstované pro lusky sklízejte včasAutor: Shutterstock.com / Jacqui Martin
Zimní zelenina, fazolky a hrášek
Z košťálovin má šanci do zimy dorůst kedluben, brokolice, růžičková kapusta, kadeřávek. Z cibulové zeleniny je to ozimá cibule a pórek.
Poslední vhodný termín nastává i pro výsev keříčkových fazolek a hrášku.
Péče o zeleninu
Rajčata
Rajčata zaléváme pravidelně, aby plody nepraskaly. Ale pouze ke kořenům, aby vlhkost na listech zbytečně nepodpořila rozvoj houbových chorob. Při prvních projevech onemocnění – žloutnoucích a hnědnoucích listech – poslouží postřiky ekologickými přípravky na bázi kaseinu nebo nepasterovaným mlékem smíchaným s vodou v poměru 1:1. Využít můžeme i na křemík bohatý, posilující nálev z přesličky. Napadené listy nejprve odstraníme, poté celé rostliny důkladně ošetříme – díky zdravotní nezávadnosti přípravků můžeme plody i nadále bez obav sklízet.
Okurky
Okurky mohou trpět plísní okurkovou a především skleníkové pak i padlím a sviluškami. Prevencí proti plísni je pěstování na síti, první zdravotně nezávadnou pomocí pak opět ekologické postřiky na bázi olejů. Účinné (při pečlivé a opakované aplikaci) jsou především při napadení sviluškami, kterým zalepí dýchací otvory. Proti padlí je vhodné je aplikovat především preventivně a při prvních náznacích.
Cukety
Plody cuket sklízíme mladé – budou chutnější a podpoříme tak násadu dalších květů a plodů. Při rozvoji padlí pomáhá ranní kropení listů a postřik přípravky na bázi olejů, kaseinu a lecitinu.
Hnojení plodové zeleniny
Pro rajčata, papriky, mochyně, lilky, dýně, melouny, cukety je ideálním hnojivem zkvašený drůbeží trus. Kromě toho, že dodává rostlinám komplex výživných látek, prospívá půdě, pečuje o její zdraví a dlouhodobou úrodnost. Hnojení organickými hnojivy je ideální kombinovat s mulčováním, které uchovává půdu kyprou a chrání pracující půdní mikroorganismy. Ovšem ani u hladové zeleniny není vhodné přehnojení dusíkem, na který je, kromě dalších živin, trus bohatý – zákvas proto ředíme tak, že téměř nezapáchá a má barvu slabšího čaje, kupovaný koncentrát pak podle návodu. Přemíra dusíku sice podpoří růst rostlin, ale plody mohou být méně chutné a rostliny náchylnější k chorobám a lákavější pro škůdce.
Lichořeřišnice je krásná, jedlá, léčiváAutor: Shutterstock.com / SANLYN
Květiny
I na konci července květiny často trápí mšice a další savý hmyz – sice je většinou nezahubí, ale oslabí je a přenášejí virová onemocnění. Vhodnou ochranou jsou postřiky na bázi řepkového či pongamového oleje a lecitinu. Škůdce zahubí, aniž by byly zdravotně závadné pro nás či likvidovaly jiné živočichy. Hýčkejme si také slunéčka a jejich larvy, která mšic spořádají neuvěřitelné množství – podobně jako zlatoočky, larvy pestřenek či škvoři.
Pokud nepoužíváme chemické insekticidy, budeme mít pestřejší a zdravější zahradu a navíc si můžeme květinami bez obav zpestřit jídelníček. Květy lichořeřišnice, brutnáku, měsíčku, růží, slézu, denivky, sedmikrásky, dobromysli, levandule, rozmarýny a dalších rostlin jsou jedlé, lahodné a pro naše zdraví blahodárné. Sklízíme také nekvetoucí nať šalvěje, máty a meduňky. Tymián a rozmarýn sklízíme průběžně zaštipováním výhonů. Levanduli, šalvěji, rozmarýnu a tymiánu prospěje přihnojení dřevěným popelem a dolomitickým vápencem. Ideálním mulčem pro bylinky je štěrk nebo kačírek, který akumuluje teplo a kořenové krčky suchomilných rostlin chrání před zahníváním při deštivém počasí (zvláště pak v zimě).
Pokud si přejeme bohaté kvetení jiřinek, rostliny přihnojíme. Hnojivo bohaté na draslík a fosfor (například zkvašený drůbeží trus) dopřejeme i mečíkům, prodloužíme dobu jejich kvetení. Přihnojení prospěje i astrám, chryzantémám a hortenziím (u těch by neměl obsahovat vápník, zaléváme je výhradně měkkou dešťovkou). Je poslední vhodný čas na výsev dlouletek, například zvonků – již vzešlé semenáčky přepichujeme, zaléváme a hnojíme.
Pravidelnou péči vyžadují i přenosné rostliny v nádobách, jako jsou pelargonie, petúnie, fuchsie a begónie. Vyžadují pravidelnou zálivku, protože substrát v nádobě vystavené slunci, které petúniím i pelargoniím svědčí, rychle vysychá. Stínomilné fuchsie a begónie by však slunci být vystaveny neměly – i přesto v horkých dnech trpí a zavírají průduchy, zaléváme je proto pouze ráno či večer, kdy teplota poklsne. Osvědčeným hnojivem pro balkónovky je zkvašený drůbeží trus i droždí, které necháme pár dní množit v lehce oslazené vodě na teplém místě.
Ovocné dřeviny
Ovocné stromy, které nesou množství nezralých plodů, se za suchého počasí vyplatí důkladně zalít. Spíše než častá a povrchní zálivka je prospěšné jednou za týden okolí stromu vydatně prolít – ráno či večer, odstátou, nejlépe dešťovou vodou. Pokud je půda pod stromy odkrytá, je vhodné ji mulčovat, například posečenou trávou. Zálivku potřebují také mladé, na jaře zasazené stromky. Rovněž rybíz, angrešt, maliny, ostružiny a další ovocné keře za sucha zalijeme, pět spíše vydatnou dávkou vody jednou za několik dní. Výhony jednou plodících odrůd maliníku, ze kterých jsme již sklidili všechno ovoce, můžeme nízko nad zemí ustřihnout.
Takzvané vlky je nejlepší odstraňovat, dokud jsou měkké a poddajné. Po sklizni je vhodná doba k prořezání korun především u třešní a višní.
Proti červivosti plodů u jabloní a hrušní v příštím roce upevňujeme kolem kmenů stromů lapače z vlnité lepenky, ve kterých se housenky uvelebí na zimu – na konci podzimu je odebereme a spálíme. Stejně můžeme před škůdci chránit i hrušně a slívy.
Plamének, Clematis, je vděčnou okrasnou popínavou dřevinouAutor: Shutterstock.com / WillWight
Okrasné dřeviny
Kvetoucí okrasné keře, jako je komule, ibišek syrský a další, za sucha zavlažíme – zvláště pokud jsou na jaře či na podzim vysazené – a přihnojíme hnojivem s vyšším podílem fosforu a draslíku. Prospěšné je i mulčování půdy pod keři (štěpkou, borkou, štěrkem, slámou, trávou). Růže chráníme proti padlí a skvrnitosti, existují i ekologické prostředky, které posilují odolnost rostlin a účinkují při prvních známkách napadení (silný nálev z přesličky, heřmánku, postřiky na bázi olejů a kaseinu). Také popínavým plaménkům prospěje zálivka a přihnojení, především pak stíníme jejich paty, aby kořenům nebylo horko. Mladé sazenice vřesu a vřesovce zaléváme zásadně dešťovkou a mulčujeme je borkou nebo jehličím. Můžeme je množit hřížením, stejně jako ostatní okrasné dřeviny.