Drvopleně si můžeme na zahradu zavléci například s palivovým dřevem. Zamezit škodám působených housenkami je obtížné – mnohdy nezbývá, nežli je hledat a likvidovat přímo v chodbičkách uvnitř větví.
Ochrana proti drvopleňům spočívá zejména v mechanickém ničení housenek v chodbičkách, třeba dlouhým ohebným drátem nebo ještě lépe ocelovým lankem, kterým se dostaneme hluboko do chodbičky. Přímo do chodeb můžeme také stříkat insekticidy. V zahraničí doporučují i natírání kmenů stromů silnějšími roztoky některých insekticidů (organofosfáty, pyretroidy) v době kladení vajíček, tj. červnu až červenci. Týká se to především stromů, které už drvopleni napadli. Kmeny můžeme také potřít dříve doporučovanou suspenzí jílu s kravincem a podobnými látkami, které odpuzují samičky drvopleně, a ty pak na takto ošetřenou kůru nekladou vajíčka. Největšími predátory těchto motýlů jsou netopýři a sovy. Housenkami a kuklami se pak živí blanokřídlí parazitoidé z čeledi lumkovitých aj.
drvopleň obecný (Cossus cossus), housenkaAutor: Shutterstock.com / D. Kucharski K. Kucharska
Jak poznat drvopleně?
U nás se běžně vyskytují dva druhy velkých nočních motýlů z čeledi drvopleňovitých (Cossidae).
drvopleň obecný (Cossus cossus) , imágoAutor: Shutterstock.com / D. Kucharski K. Kucharska
Největší je nenápadný drvopleň obecný – vrbový, velký (Cossus cossus) a o něco menší, hojnější bílý motýl s modročernými skvrnami na těle a křídlech – drvopleň hrušňový (Zeuzera pyrina).
drvopleň hrušňový (Zeuzera pyrina), imágoAutor: Shutterstock.com / IanRedding
Oba jsou velcí až střední motýli se zavalitým tělem. Tykadla mají krátká, u samečků s dvojitými hřebeny. Jejich zakrnělé ústní ústrojí – sosák, nepřijímá potravu. Rozpětí obdélníkových křídel je 24-74 mm. Motýli jsou aktivní navečer a v noci. V ČR bylo zjištěno 5 druhů drvopleňů. Škodí v zemědělství (ovocné a okrasné druhy) i v lesnictví na mnoha listnatých stromech a některých jehličnanech. Zvýšený výskyt housenek drvopleňů byl také zjištěn v jabloňových sadech pod gumovými chrániči proti okusu zvěří. Tito nepříjemní škůdci napadají převážně zdravé stromy, svým žírem je oslabují a jejich chodby jsou vstupní branou pro různé choroby. Také se obtížně hubí, protože skrytý způsob života jejich housenek a noční život motýlů je činí velice nenápadnými.
drvopleň hrušňový (Zeuzera pyrina), housenkaAutor: Shutterstock.com / David Dohnal
Životní cyklus housenek
Housenky obou druhů procházejí delším vývojem, při němž dvakrát přezimují. Své chodby si čistí, trus s hoblinkami vyhazují otvorem ven. Po druhém přezimování se v červnu zakuklí, většinou poblíž ústí chodby, které uzavřou drtinkami. V podzimních měsících po prvním přezimování housenky často z napadených stromů vylézají a hledají si vhodné místo k přezimování a ke kuklení. Dospělé samičky kladou v červenci až 700–1000 vajíček, většinou jednotlivě nebo v menších skupinách na pupeny a do trhlin kůry na kmenech a větvích stromů. Vylíhnuté housenky se prohryzávají do dřeva a začínají si hloubit chodbičky. Poškozená místa, (zejména pokud jde o tenčí větve) se za silnějšího větru snadno lámou. Z takových větví lze lehce vyndat i housenku, která je u drvopleně hrušňového žlutá s černými bradavičkami nebo u drvopleně obecného hnědočervená. Ve větvích častěji nacházíme housenky drvopleně hrušňového a v kmenech stromů zase housenky drvopleně obecného. Oba dva druhy napadají různé ovocné i lesní dřeviny. Housenky žijí téměr ve všech listnatých stromech, nejvíce ve vrbách (Salix) a topolech (Populus), rovněž i v ovocných stromech, dubech (Quercus), lípách (Tilia), v ořechu (Juglans regia), jilmech (Ulmus), maďalech (Aesculus hippocastanum), ale též v borovicích (Pinus silvestris).