Květenství vrbiny tečkované připomíná zlaté svíce, a zahradu skutečně rozzáří. Vrbina penízková zase zkrášlí břehy jezírka. Také méně známá vrbina sehnutá zaujme nevšedním půvabem.
Vrbiny jsou velmi vděčné trvalky do každé zahrady. Jejich zlaté květy oživí trvalkové záhony a doplní výsadby keřů, plazivé vrbiny zase pokryjí půdu kolem jezírka.
vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata)Autor: Shutterstock.com / Elena Masiutkina
Do trvalkových záhonů
Vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata) je vzpřímená, až metr vysoká, nenáročná, hustě olistěná trvalka, která se bujně rozrůstá do stran. Nejlépe se vyjímá v sousedství kapradin, popelivek, bohyšek, kontryhelů, čechrav, kyprejí, či tužebníků. Pochází z jižní Evropy, na jihu Moravy je patrně i původní, jinde zplaňuje. Vzpřímené přesleny zlatých voňavých květů, vyrůstajících z paždí listů, se rozvíjejí od června až do září. Vyšlechtěny jsou i kultivary s ozdobnými listy, například ´Alexander´ je má bělavě panašované. Bohatá jsou i květenství tohoto dekorativního kultivaru.
vrbina penízková (Lysimachia nummularia)Autor: Shutterstock.com / speakingtomato
K jezírku
Vrbina penízková (Lysimachia nummularia) je ideální půdopokryvnou rostlinou pro vlhká místa. Rozrůstá se do šíře, půdu pokrývá pěknými, okrouhlými lístky a v létě přidá zlaté kvítky. Zkrášlí vlhké kouty, břehy zahradních jezírek, mokřinky. Splývavým převisem může zakrýt i vyčnívající folii zahradního jezírka, pozor však, aby za ní netrpěla suchem. Květy se objevují mezi červnem a zářím. Pěstovat lze kultivary se světle zelenými či téměř zlatými listy.
vrbina sehnutá (Lysimachia clethroides) Autor: Shutterstock.com / MustafaNC
Pod stromy
Vrbina sehnutá (Lysimachia clethroides) je asijský druh s elegantním, dlouhým, bělostným květenstvím se sehnutou špičkou. Patří k cizokrajným vrbinám, které jsou náročnější nežli naše domácí druhy – v zimě mohou vymrzat, potřebují proto ochranu. Je kolem metru vysoká, vlhkomilná, kvete v červenci a srpnu. Daří se jí v polostínu, krásně vynikne například jako podrost pod vyššími stromy, nebo v trvalkových záhonech.
Pěstování
- Všem vrbinám svědčí kyprá, zdravá, vlhká půda bohatá na humus a živiny, může být i těžší.
- Daří se jim na slunci i v polostínu. Jakmile však nemají dostatek vláhy, nekvetou ani nerostou do plné krásy.
- Snadno je rozmnožíme dělením trsů či oddělením zakořeněných výběžků, nejlépe na jaře, ale i kdykoli po celou sezónu. Sazenice vysazujeme ve vzdálenostech 50 cm, brzy se rozrostou.
Vrbiny se rozrůstajído šíře plazivými, podzemními oddenky. Můžeme toho využít a nechat vrbinami porůst rozsáhlejší partie, zvláště na vlhčích místech přírodních zahrad nám prokáží skvělé služby. Ve smíšených výsadbách však budeme muset vrbiny tečkované čas od času rýčem usměrnit, aby sousední rostliny neutlačovaly (případně kolem ní zapustíme zábranu).