Pro její krásu ji naši předkové pěstovali na zahradách, i když se, jako teplomilný stepní druh, vyskytovala i v naší přírodě. Obláčky narůžovělých květů omamně voní, ale dotýkat byste se jich neměli.
Třemdava bílá (Dictamnus albus) vytváří od května do července až 60 cm dlouhá, nadýchaná květenství narůžovělých květů s tmavorůžovým žilkováním. Pohledné jsou i vzpřímené, až metr vysoké lodyhy, hustě porostlé lesklými, tmavozelenými listy.
třemdava bílá (Dictamnus albus)Autor: Shutterstock.com / Repina Valeriya
Obdivovat, ale raději nedotýkat!
Pozor na to, že rostlina může podráždit až nepěkně popálit kůži pouhým dotykem. Zvláště za slunného počasí, kdy tak omamně voní, neboť právě v teple se nejsnáze uvolňují aromatické silice. Do vzduchu jich pouští tolik, že se mohou vznítit, pokud se blízkosti rostliny ocitne plamen svíčky nebo sirky. A nejen silice, ale i slunce tzv. alergickou fotosenzibilitu způsobí. Kůže je na čas citlivější vůči ultrafialovým paprskům.
Třemdava na zahradě
Třemdavu dnes již jen vzácně potkáme na jižní Moravě či v Českém Krasu, je chráněná. Zahradní kultivary však můžeme pěstovat. Je působivou solitérou nebo součástí trvalkových výsadeb. Nejvíce se hodí do slunných záhonů, například štěrkových, které připomínají kvetoucí stepi. Dobrými společníky budou třemdavě levandule, šalvěje, suchomilné traviny. Můžeme pěstovat i kultivary, u nichž je květ čistě bílý – například ´Albiflorus´. I v přírodě se albíni vzácně vyskytují. Ale právě růžový nádech a žilkování je na třemdavě tím nejúchvatnějším. Přesto její druhové jméno zní bílá. Může za to její bělostný kořen, který byl za dob Mattioliho používán v lékařství. Ovšem užívání mírně toxické třemdavy se příliš neosvědčilo.
Třemdava je velmi pohledná zahradní trvalkaAutor: Shutterstock.com / ChWeiss
Pěstování třemdavy
- Třemdavě svědčí vápenitá, propustná, výživná půda, výhřevné stanoviště a slunce, případně mírný polostín.
- Je odolná vůči suchu, nesnáší přemokření.
- Semena třemdavy nejlépe klíčí ihned poté, co ještě čerstvá dopadla na zem. Pokud zaschnou, musí klíčit ve tmě, klíčení trvá déle a úspěšnost je nižší. Sklidit semena včas však není snadné – rostlina je po dozrání vymršťuje. Vybrané květy můžeme překrýt malým sáčkem z organtýnu nebo jiné, lehké tkaniny. Nebo sbírat semenáčky pod rostlinou.
- Množit třemdavy lze rovněž dělením trsů, ale starším rostlinám přesazování nesvědčí.
Třemdava je velmi dlouhověká, může však trvat pár let, než doroste do své plné výše a mohutnosti. U semenáčků si počkáme až čtyři roky, než poprvé vykvetou – pak se však za trpělivost bohatě odmění. Sazenice vysazujeme ve vzdálenostech 60 cm.