Jedlé kaštany pečou pouliční prodejci snad na všech vánočních trzích. Voní na dálku, hřejí v rukou i žaludku. Z kaštanů lze připravit i desítky sladkých i slaných jídel. Krásné kaštanovníky seté rostou dokonce i u nás.
Kaštanovník setý (Castanea sativa) je mohutný, opadavý a teplomilný strom, který dorůstá až do 35 m výšky. Je příbuzný buku, má vznosnou korunou vejčitého tvaru. Dožívá se i několika set let. Rozšířený je zejména na Blízkém Východě, ve Středomoří a jižní Evropě. Největšími evropskými vývozci jedlých kaštanů jsou Španělé, Italové, Francouzi. V teplějších oblastech jej lze ale s úspěchem pěstovat i u nás.
Sklizeň jedlých kaštanů
Jedlé kaštany, známé svou nezaměnitelnou chutí a vůní, jsou nažky hnědavé barvy, často ukryté po třech v jedné ostnité číšce. Je-li ve slupce uložena jediná nažka, říká se plodu maron. Dozrávají v říjnu.
kaštanovníkAutor: Archiv ireceptar.cz
Kaštany jsou velmi bohaté na vitaminy skupiny B, bílkoviny, zdravé tuky i sacharidy.
- Zralé ostnité číšky se sklízejí setřásáním.
- Vyloupaná jádra je nezbytné dosušit.
- V chladu a suchu spolehlivě vydrží minimálně rok.
Kaštanovník v Čechách a na Moravě
jedlé kaštanyAutor: Archiv ireceptar.cz
I u nás roste kaštanovník setý na řadě míst. Daří se mu zejména ve vinařských oblastech, ale nejenom tam. Historicky první zmínky o něm se týkají stromů vysazených na Chomutovsku. Dosahují stáří kolem 400 let.
Ostrůvkovitě se kaštanovníky vyskytují na více než dvou stech lokalitách Česka, například na Chrudimsku, Šumpersku, Dobříšsku, Karlovarsku, Luhačovicku, Havlíčkobrodsku, ba i Děčínsku.
Odborníci odhadují, že by strom v podmínkách klimatických změn mohl v budoucnu přispět ke stabilitě bukových a dubových porostů, případně i lesní zvěři doplnit zdroje přirozené potravy.
Pěstování kaštanovníku
Na prostorných zahradách je kaštanovník setý krásný a užitečný solitér. Požadavky na stanoviště tohoto starobylého ušlechtilého listnáče se podobají nárokům ořešáku vlašského.
- Miluje slunné polohy, chráněné před silnými mrazy a poryvy ledových větrů.
- Půda mu vyhovuje humózní, písčitá, nevhodné jsou jíly a vápnité půdy.
Kaštanovník ze semene
- Semena kaštanovníku můžeme koncem zimy zasadit do květináčů 10 cm hlubokých a nechat je vyklíčit na okenním parapetu při pokojové teplotě. Trvá to asi šest až devět týdnů.
- Na zvolené místo semenáče přesadíme až zesílí – nejdříve však následující rok.
Rostliny pěstované z nažky sice rychle rostou, ale hodí se spíše jen jako okrasné dřeviny, protože plodí jen málo nebo neplodí. Kvalitní odrůdy se očkují nebo roubují – tyto sazenice je třeba zakoupit ve školce či specializovaném zahradnictví se širokým sortimentem. Nejvhodnějším termínem k výsadbě je podzim, po opadu listů.
Nejvhodnějším termínem k výsadbě je podzimAutor: Archiv ireceptar.cz
Tvrdé dřevo pro lodě i sudy
Římané během svých vojenských tažení rozšířili pěstování kaštanovníků i na území dnešního Německa a na britské ostrovy. Z tvrdého a velmi odolného dřeva těchto stromů se dodnes vyrábějí čluny, sloupky, sudy a pražce.
Nugát, nádivka, polévka i moučník, to vše z kaštanu
Syrové kaštany jsou trpké, konzumují se pouze po tepelné úpravě.
-
Z kaštanové mouky, medu a karamelu byl kdysi v jižní Francii připraven první nugát (marrons glacés).
Velmi oblíbené jsou pečené kaštany, které slouží jako dezert i samotné.
- Vařené se podávají jako příloha k masu. V USA si bez nich nedovedou představit nádivku do krocana.
- Melou se na mouku, která je jednou ze základních cukrářských surovin. Přidávají se do dortů, pudinků, chleba, pečiva i zmrzliny.
- Marony se také konzervují v cukerném sirupu, vyrábí se z nich i likér.
- V kuchařských knihách najdeme na téma jedlé kaštany i četné slané variace. Výtečné jsou polévky i omáčky z rozmixovaných, pražených kaštanů.
příprava jedlých kaštanůAutor: Archiv ireceptar.cz
Základní úprava jedlých kaštanů
- Kaštany důkladně opereme a ostrým nožem nařízneme špičku každého plodu do kříže.
- Vložíme je do velkého hrnce a zalijeme vodou, aby byly ponořené. Hrnec zakryjeme pokličkou, vodu uvedeme do varu, snížíme příkon tepla a mírným varem kaštany vaříme asi 20 minut.
- Vodu nesléváme, ale nádobu odstavíme na pět až sedm minut. Z hrnce pak nabíráme děrovanou naběračkou jen tolik kaštanů, kolik jich stačíme oloupat, dokud jsou horké. Odstraníme vnější i vnitřní slupku. Pokud kaštany zchladnou a nedají se dobře loupat, přihřejeme je.
- Nespotřebované kaštany v menších množstvích rozdělíme do mikrotenových sáčků, které uložíme do mrazáku. Můžeme je tak kdykoliv rozmrazit a použít.
Pokud si na kaštanech chceme pochutnat bez složitých úprav, stačí je naříznuté upéci v troubě na plechu při 200 °C. Kaštany jsou obvykle hotové v okamžiku, kdy kuchyň naplní příjemná charakteristická vůně. V krbu je lze připravit i na přímém ohni.