Pojem léčivá vína zná lidová medicína už staletí. Připravují se tak, že se do ovocného nebo častěji révového vína přidávají čerstvé nebo sušené byliny. V oblibě je měla řada léčitelů už kvůli ochotě pacientů je užívat.
Podle dlouholetých zkušeností jsou lidé často pohodlní i pokud jde o vlastní zdraví, a právě víno je jedním z méně namáhavých přírodních prostředků, které jsou ochotni si připravit a dlouhodobě užívat. Vedle toho je velkou výhodou léčivých vín poměrně razantní účinek, který je způsoben jejich vynikajícím vstřebáváním.
Preferuji révová vína a tzv. tvrdší odrůdy, u nás zejména bílý Ryzlink rýnský z žernosecké oblasti nebo červený Cabernet–Sauvignon z jižněji položených vinic jižní Moravy.
přidávání bylin do vínaAutor: Archiv ireceptar.cz
Komonicové víno na žíly podle Jiřího Janči
Pro úpravu žilního oběhu dolních končetin, při lámavosti cév nebo červených nitkách na stehnech žen popsal Jiří Janča v Herbáři léčivých rostlin komonicové víno, které připravíme z deseti gramů sušené komonice lékařské, k níž do jednoho litru dolijeme červené víno.
Macerace v tomto případě netrvá obvyklý týden, ale devět dní, obsah protřepáváme obden, a to velmi pomalu, a nakonec vinný extrakt přefiltrujeme do jiné, tmavší láhve. Pokud ho nezačneme užívat hned, mělo by v ledničce vydržet minimálně dva měsíce.
Komonicové víno užíváme první tři dny třikrát denně čajovou lžičku před jídlem a potom třikrát denně polévkovou lžíci před jídlem až do vypotřebování. Kúru je možné držet jen čtyřikrát do roka, vždy aspoň s dvouměsíční pauzou.
bylinná vínaAutor: Archiv ireceptar.cz
Rozmarýnové víno na potenci podle Karla Kožíška
Když jsem svého času pro Receptář psal o Karlu Kožíškovi, vzpomněl jsem si teprve po vydání článku, že přece jen jeden bylinný recept doporučoval. Jednalo se o bylinné víno na potenci, které se připravilo ponořením snítky čerstvého rozmarýnu do bílého vína. Po týdnu víno dostane zvláštní barvu i poněkud změní chuť, ovšem nejen podle léčitelových zkušeností funguje znamenitě. Pije se asi jeden decilitr přibližně půl hodinu až hodinu předtím, než je potřeba.