V dnešní době si již plně uvědomujeme, že přírodu je třeba chránit, a to i v případě, pokud se jedná třeba jen o jeden jediný strom. A zvlášť, je-li již vzrostlý a vyrůstal třeba společně s námi blízko našeho rodného domu. Plánujeme-li ale na pozemku stavbu, nebo v zahradě hodláme zbudovat bazén, či velké jezírko, bude třeba stromy chránit před stavební technikou.
Ochranu vzrostlých stromů je však třeba zabezpečit i v případě možného chemického znečištění, nebo při zaplavení či před ohněm. Vzrostlý strom jako producent velké ho objemu kyslíku si zaslouží naši ochranu ze všech těchto hledisek.
Vyvázání větví do vrchu je pomůže ochránit. Pokud dojde k olámání větví, musí se větve odstranit. Autor: Shutterstock.com / Thomas Soellner
Mechanické poškození
Jak si počínat, abychom ochránili vzrostlé stromyAutor: Shutterstock.com / Karen Hermann
Stromy na stavebním pozemku nejčastěji utrpí mechanické poškození. To jim mohou přivodit stavební stroje, vozidla přepravující materiál, ale i stavební postupy. Nejsou to jen kmeny stromů, které bývají takto poškozeny, ale i jejich větve nebo kořeny. Ideálním způsobem ochrany je v tomto případě oplocení či ohrazení. To však musí být natolik vysoké a široké, aby ochránilo i plochu půdy pod korunou stromu. Není-li možné zajistit takovéto oplocení, je nutné kmen obednit. Tím se rozumí obestavět strom deskami, nebo kůly alespoň do výšky 2 m. Hrozí-li další poškození koruně stromu, například bagrem nebo jeřábem, je zapotřebí vyvázat větve v koruně stromu směrem nahoru.
Ohrožení chemickým znečištěním, zamokřením nebo zaplavením
Z chemikálií může nenávratné škody na stromech způsobit olej, cement, louh, rozpouštědla anebo barvy. Opatrnost a jakékoli preventivní způsoby ochrany jsou zde rozhodně na místě. Rovněž dlouhodobé zamokření by mohlo u stromů na stavbě znamenat jejich úhyn. Pro odvod odpadních vod musí být na stavebním pozemku vytvořena speciální jímka, případně je nutné odvést vodu mimo plochu osázenou stromy, dřevinami a dalším rostlinstvem.
Hrozba v podobě ohně a tepelných zdrojů
Někdy se provádí na stavebním pozemku takzvané prostorové uvolnění, což znamená, že některé stromy jsou pokáceny, jiné ponechány. Pak stromy, které zde zůstaly, začnou přijímat větší množství slunečního záření. Vzhledem k tomu, že na to nejsou přivyklé, jsou ohroženy popálením. Ochranou je v tomto případě nátěr jejich kmenů bílou barvou, která odráží sluneční paprsky. Další možností je krytí stromů pomocí rákosových rohoží.
Ochrana kořenové zóny při navážce
Vzhledem k tomu, že ne každý strom je schopen unést navážku, neměla by se zemina v kořenové zóně žádného ze stromů navážet. Není-li možné se navážce vyhnout, je třeba zkontaktovat odborníka a vyžádat si informace, jaká tloušťka navážky stromy neohrozí a jak navážku rozvrhnout. Preventivně je třeba ještě před navážkou odstranit vegetační pokryv z kořenové zóny. Při navážce se nesmí přejíždět těžkými vozy přes kořenovou zónu. Navážka se nesmí pokládat blíže než 1 metr od kmene stromu. V oblasti kořenové zóny nacházející se na stavebním pozemku je povolené shromažďovat výhradně netoxický materiál, ten musí navíc propouštět vzduch a vodu a musí mít hrubozrnnou konzistenci.
Hloubení výkopů a snižování terénu
Průběh stěhování vzrostlého stromu.Autor: Shutterstock.com / Bubbers BB
Odkopávky a snižováni terénu je zakázáno v oblasti kořenového prostoru. Někdy se stane, že to ale vyžaduje stavba inženýrských sítí, pak nesmí být výkop proveden blíže než 2,5 m od paty kmene. Vždy je třeba výkop provést ručně. Je-li to možné, měl by být výkop pro technické sítě proveden až pod kořenovým systémem. Přitom musí zůstat zachovány bez poškození kořeny, které mají v průměru více než 3 cm. Dojde-li však k němu, je třeba kořeny ošetřit. Poškození kořenů o průměru menším než 2 cm je třeba ošetřit růstovým stimulátorem. Při poškození větších kořenů musí být proveden zásah pomocí speciálního prostředku na rány. Hrozí-li mrazy, nebo vysychání, je nutné chránit kořeny stromů geotextilií. Než je výkop opět zasypán, je nutné neustále stěny výkopu vlhčit.
Nebezpečí při budování základů stavby
Pokud není možné se v průběhu stavby základů vyhnout kořenovému systému, měly by se použít základové patky místo základových pásů. Vzdálenost patek od kmene musí být minimálně 1,5 metru, stejně tak i jejich rozestup.
Časově omezené zatížení
Za každý pokácený strom by se měl vysadit další Autor: Shutterstock,com / Guas
Nad kořeny stromů by neměla ani parkovat, ani přejíždět žádná auta. Pokud se nedá zatížení vyhnout, dotčená plocha by měla být co nejmenší. Takovou plochu je třeba krýt rounem, což pomůže rozložit tlak při zátěži. Na rouno se naváží drenážní materiál ve vrstvě cca 20 cm. Na drenážní materiál se kladou podložky z prken. Plocha by neměla být zatížena déle než jedno vegetační období.
Když je třeba dláždit
Je-li třeba realizovat nad kořenovým systémem například vjezd do garáže nebo přístupový chodník k domu, je nutné dbát na to, aby byly kořeny stromů v blízkosti zatíženy co nejméně. Dosáhnete toho prostřednictvím vhodně zvolených stavebních materiálů v kombinaci s vhodnými technologickými postupy. Přednost byste měli dát prodyšným a propustným materiálům. Zhutnění by mělo být minimální a rovněž i podkladní vrstva.