Pokud jde o jedovaté houby, s nástupem podzimu obvykle přestávají růst naše nejnebezpečnější muchomůrky. Nepozorný houbař si však může z lesa odnést jiné jedovaté houby.
Lesy jsou sice plné muchomůrky červené, tu však k jídlu omylem nikdo nesebere. Co se však v lesích houfně objevuje, jsou pavučince.
Pavučince rostou v mnoha druzích
Počet druhů pavučinců (Cortinarius) rostoucích u nás je odhadován na několik stovek, tyto houby však patří k velmi obtížným skupinám a také jsou velmi málo prozkoumané. Proto se téměř žádné pavučince nedoporučují ke sběru a jsou mezi nimi dokonce smrtelně jedovaté druhy. Některé bývají velmi esteticky zbarvené a vedle holubinek jde jistě o naše nejpestřejší houby.
pavučinec (Cortinarius)Autor: Archiv ireceptar.cz
Některé fialové druhy by mohly být teoreticky zaměněny s čirůvkou fialovou.
- Odlišíme je tím, že v horní polovině třeně mají hustou vláknitou (pavučinovitou) zónu, která v mládí spojuje okraj klobouku a třeň; tato pavučinka se velmi rychle zbarvuje vypadaným výtrusným prachem do rezava (v dospělosti jsou tak alespoň místy zbarvené i lupeny).
- Oproti tomu čirůvka fialová má třeň hladký a výtrusný prach není rezavý, takže tato barva není nikdy patrná ani na lupenech.
čepičatka jehličnanová (Galerina marginata)Autor: Archiv ireceptar.cz
Zrádná čepičatka
Největším nebezpečím podzimních lesů je zřejmě čepičatka jehličnanová (Galerina marginata). Tato houba roste trsnatě podobně jako václavka na smrkových pařezech a kmenech. Obsahuje stejné jedovaté látky jako muchomůrka zelená a teoreticky by bylo možné ji zaměnit s václavkou. Od václavky se liší hladkým kloboukem, rezavě hnědými lupeny a poněkud menšími křehčími plodnicemi, takže k záměně by mohlo dojít jen při velké nepozornosti. Uvádím ji však proto, že i při sběru hub tak „banálních“ jako jsou václavky, by se ledabylé plnění koše nemuselo vyplatit.