Listí stromů se zbarví dočervena a dožluta, příroda se zvolna ukládá ke spánku. Ale jsou to právě podzimní měsíce, ve kterých u nás vrcholí houbařská sezona.
Na průběh houbařské sezóny má vliv nejenom množství srážek, ale také teploty v noci a během dne. Zatímco nečekaně brzká vlna mrazů může růst většiny druhů prakticky ukončit, v teplém podzimu zase můžeme sbírat hřiby i třeba do prosince. Příchod podzimu znamená konec bohatého výskytu druhů, jako jsou holubinky, hřib dubový a muchomůrka růžovka, pro jiné houby sezona naopak začíná.
václavka smrková (Armillaria ostoyae)Autor: Archiv ireceptar.cz
Voňavá václavka
Václavka je houba s tuhou dužninou a zasyrova je jedovatá, takže potřebuje důkladnou tepelnou úpravu (ideálně 30 minut).
Typickým poslem podzimu jsou václavky. U nás nejhojnější je václavka smrková (Armillaria ostoyae). Pro lesníky je to nebezpečný parazit a škůdce, který se v kulturních smrčinách rychle šíří, pro houbaře však václavka představuje oblíbenou jedlou houbu. Vyrůstá obvykle v trsech na bázi kmenů nebo pařezů, zdánlivě roste také ze země, ve skutečnosti však roste z kořenů mělce uložených pod povrchem půdy. Václavky obvykle vyrůstají v jedné vlně, a tak je třeba se na ně připravit a dobu jejich růstu, která se každý rok poněkud liší, nepropásnout.
- Václavky našly uplatnění především pro nakládání do octa, kde vynikne jejich poněkud chrupavčitá konzistence.
- Sbíráme pouze mladé a středně velké plodnice, které se ještě docela nerozvinuly, pro nakládání se hodí jen kloboučky.
šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa)Autor: Archiv ireceptar.cz
Šupinovka z druhé třídy
Houbaři si václavku někdy pletou se šupinovkou kostrbatou (Pholiota squarrosa), která je horší jakosti a roste obvykle na listnáčích; liší se hrubě šupinatým kloboukem a světlejším zbarvením.